nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: divadlo S+H
David Janošek vystudoval Střední školu umění a designu v Brně, obor Design nábytku a interiéru (2009). Následovalo studium Vyšší odborné školy restaurátorské na oboru Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby, kterou absolvoval v roce 2012 a kterou od 3. ročníku studoval souběžně s činoherním herectvím na Janáčkově akademii múzických umění v atelieru Oxany Smilkové. Absolvoval v roce 2015 a krátce na to se stal členem činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského. Poté na sezonu nastoupil coby loutkoherec do Divadla Spejbla a Hurvínka a dále pokračoval jako herec na volné noze. Od roku 2021 je uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka.
V roce 2016 začal spolupracovat coby scénograf a kostýmní výtvarník s divadly napříč republikou, zejména pak s Národním divadlem v Brně, Národním divadlem moravskoslezským Divadlem Petra Bezruče, Moravským divadlem Olomouc, Městským divadlem Mladá Boleslav, Městským divadlem Brno, Slezským divadlem Opava, Komorní scénou Aréna, Východočeským divadlem Pardubice, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, Městským divadlem Zlín, Slováckým divadlem, Divadlem loutek Ostrava, Brněnskou filharmonií, Divadlem Polárka, Radost atd. Na Slovensku spolupracoval se Slovenským národním divadlem a Státní operou Banská Bystrica. Pro Národní divadlo v Praze vytvořil scénu k opeře Lazebník Sevillský (2021). Opakovaně spolupracuje s režiséry Martinem Glaserem, Štěpánem Páclem, Magdalenou Švecovou, Jankou Ryšánek Schmiedtovou, Adélou Stodolovou, Hanou Mikoláškovou, Michaelou Doleželovou, Zuzanou Fischerovou, J.A. Pitínským, Luborem Cukrem, Terezou Říhovou a dalšími.
Dokážou tradiční loutky promlouvat i k dnešním dětem? Jak se mění jejich charaktery a poselství, která současné nejmladší generaci předávají? Reagují pružně na témata doby a promítají je do obsahu divadelních her? A jaký vzor dnešním dětem dávají? I o tom se Deník N bavil s uměleckým ředitelem Divadla Spejbla a Hurvínka Davidem Janoškem, který na dejvickou loutkovou scénu před čtyřmi lety přinesl čerstvý vítr a dodnes jí udává směr. Rozhovor si můžete s předplatným přečíst v odkazu níže.
Jana do souboru D S+H nastoupila na jaře roku 2022 a podobně jako Martin se i ona se rychle dostala do povědomí diváků a milovníků našich lipových hrdinů. Ještě předtím, než ji diváci slyšeli v divadle, se představila coby nový hlas obou ženských postav v televizním vystoupení v pořadu Víkendová snídaně na TV Nova či na různých doprovodných akcích.
Jana je univerzální umělkyně, což jsou skvělé předpoklady pro loutkové divadlo. Vystudovala hudebně dramatický obor na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Poté začala studovat divadelní vědu na olomoucké Univerzitě Palackého. Po roce ale dala přednost herecké praxi a nastoupila do divadla Stará aréna jako herečka a tajemnice. Hostovala v řadě činoherních divadel včetně Národního divadla moravskoslezského. Vedle činohry ovládá i zpěv, klasický i moderní tanec a také stepování. Hraje též na nejrůznější hudební nástroje. Nezaskočí ji akrobacie ani šerm. Vidět jí můžete ve větších i menších rolích ve filmech a televizních seriálech, natáčela také reklamy. Kromě Divadla Spejbla a Hurvínka účinkuje také v divadle RePublika a divadle SemTamFór. Další informace o Janě se můžete dočíst na jejích internetových stránkách www.janamudrakova.cz.
K jejím narozeninám jí přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. A samozřejmě mnoho úspěchů v soukromém i profesním životě s Máničkou a paní Kateřinou!
Hurvínkova vánoční záhada atmosférou i příběhem připomíná legendární inscenaci Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka Jana Borny, která měla premiéru před téměř čtvrt stoletím a s úspěchem se tam před vyprodaným hledištěm hraje v adventní čas dodnes.
Děj nového Hurvínkova dobrodružství je zasazen taktéž do večerní Prahy; paní Kateřina jako každý rok peče cukroví i pro Sněžnou příšeru, letos to však nestihne a příšera unese Žeryka. Hurvínek s Máničkou se vydávají na strastiplnou výpravu zasněženou noční Prahou, při putování nechybí popeláři a portál do mrazivé země nacházející se v Potravinách Vávra, aby pejska zachránili. Inscenaci doplňují a děj posouvají chytlavé a chytré písničky, které si děti zpívali i po odchodu z divadla.
Režisérka Ryšánek Schmiedtová konečně zbořila čtvrtou (v loutkovém divadle takřka železnou) stěnu, loutkovodiči vystoupili s loutkami nejen na forbínu, a děti si tak mohly detailněji prohlédnout, jak se taková loutka vodí; konkrétně můj syn si to doma hned zkoušel podle toho, co viděl na scéně. Princip live cinema, kdy pan Spejbl hlásí počasí, by chtělo použít důsledněji tak, aby dával v celkovém konceptu smysl a nebyl jen pouhým nesourodým prvkem, použít ho na více místech, než jen ve třech situacích. A že příležitostí by se v inscenaci našlo! Výprava Kamila Bělohlávka dává nahlédnout do magických nočních pražských ulic a Sněhová příšera je přesným vyváženým mixem roztomilosti a tajuplnosti, takže detailů na snímání a práci s nimi je více než dost. Budu se těšit třeba příště, Hurvínek a jeho parta mají skvěle nakročeno! Činohra se ukázkově snoubí s loutkami a Hurvínek tak konečně přichází vstříc modernímu divadlu, aniž by jakkoliv potlačoval tradici.
Avšak nadčasové poselství pohádky je podstatné ocenit v předvánočních časech nejvíce. Díky jemným edukativním radám, jak na chmury a stesky, si s dětmi pak mohou rodiče povídat o emocích a o tom, jak je zvládat. A to je něco, co se jim do budoucna může hodit stejně (či možná více) jako mně veškeré dějepisné informace, které jsem si z Hurvínkových audio dobrodružství odnesla z dětství do dospělosti já. Jsem vděčná, že láska k Hurvínkovi, Spejblovi, Máničce, paní Kateřině a Žerykovi se propisuje do další generace a mohla započít zrovna díky tak kouzelné pohádkové inscenaci – syn si přeje k svátku vstupenky na další reprízu a doma vyrábí Sněžnou příšeru z papíru, jeli jsme se podívat do Potravin Vávra a Robin Bobin je hláška letošního listopadu. Děkuji velmi a těším se na další Hurvínkova dobrodružství!











