Loutky Divadla S+H

Řekne-li se loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka, lidé si okamžitě představí právě tuto dvojici. Dřevěnou rodinku však již několik desetiletí tvoří pětice základních loutek. Vedle Spejbla a Hurvínka je to pes Žeryk a dvě ženské postavy - Mánička a její bábinka alias Kateřina Hovorková. Jako první ze zrodila postava Spejbla (1919 nebo 1920), po něm přišel na scénu jeho syn Hurvínek (1926) a o čtyři roky později Spejblovic pes Žeryk a s ním i Mánička (1930). Jako poslední se divákům představila paní Kateřina Hovorková neboli Mániččina bábinka (1971).

Spejbl

první uvedení: 1919 nebo 1920

Loutku údajně podle náčrtku Josefa Skupy vytvořil a vyřezal plzeňský řezbář Karel Nosek někdy v letech 1919/1920. Přesné datum Spejblova debutu není známo, došlo k němu někdy na podzim roku 1920 na scéně "Loutkového divadla feriálních osad" (LDFO) v Řemeslnické besedě v Plzni. Spejbl vystoupil jako partner oblíbeného plzeňského Kašpárka v přídavku dětského představení.

... více o postavě

 
Hurvínek

první uvedení: 2. května 1926

Jako osobitou variantu Spejbla (obohacenou např. o pohyblivé oči) ho pro Skupu vyřezal synovec Karla Noska, tehdy ještě modelář Škodových závodů v Plzni, Gustav Nosek (původní náčrtek Hurvínkovy podoby najdete zde). Hurvínek vstoupil poprvé na scénu 2. května 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery „Počestný dům“ na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni.

... více o postavě

 
Mánička

první uvedení: 19. dubna 1930

Podle návrhu Josefa Skupy a za výtvarného přispění Jiřího Trnky ji vyřezal Gustav Nosek. Poprvé účinkovala 19. dubna 1930 při premiéře „Hurvínkovy jarní revue“ (později uváděné pod názvem „Revue z donucení“). V průběhu let několikráte měnila podobu, po několika výtvarných variantách se ustálilo používání loutky podle návrhu Zdeňka Juřeny - tedy brýle, kostkované šaty a červené punčocháče.

... více o postavě

 
Bábinka

první uvedení: 12. září 1971

Loutku paní Kateřiny v roce 1971 podle návrhu Zdeňka Juřeny vyřezal Ivan Moravec. Definitivní podobu dostala až po svém prvním vstupu na scénu, po premiéře hry „Past na Hurvínka“ (12. září 1971 v Pardubicích). Vznikla z iniciativy Heleny Štáchové a autorského podílu Miloše Kirschnera jako ženský protějšek Spejbla. Spolu s Máničkou tvoří herecké protihráče hlavním divadelním postavám.

... více o postavě

 
Žeryk

první uvedení: 19. dubna 1930

První pejsek jména Žeryk se objevil již v roce 1928 ve hře Tip-top-revue. Vypadal však zcela jinak a po stažení hry se už znovu neobjevil. Loutku Žeryka vytvořil opět Gustav Nosek. Pes Žeryk se publiku poprvé představil ve stejný den jako Mánička (19. dubna 1930). Žerykovu interpretaci obstarával až do roku 1938 Gustav Nosek, tehdy člen Skupova profesionálního souboru. Od té doby se se v této roli vystřídalo několik skvělých interpretů.

... více o postavě

 
Změny vzhledu loutek v průběhu času

Podoby hlavních postav divadla prošly během své existence plynulým vývojem a změnami. Realizátory postupných změn a úprav byla dlouhá řada výtvarníků, technologů a především řezbářů. Postupně se měnila a vylepšovala podoba S+H i ostatních loutek. A to již v době „skupovské éry“. Hurvínek kupříkladu měnil své tradiční oblečení. Z noční košilky na krajkovou košilku, z kalhotek, ze kterých vykukoval tzv. cumel, až po různě barevné kalhotky a kšandičky. Později byly a nadále jsou loutky i převlékány do nejrůznějších kostýmů. To podle potřeb inscenace. Také fyzicky doznaly v průběhu času mnoha proměn. Zkracoval se jim postupně nos, zvětšovala hlava, buclatěly. Měnily se i velikostně. Každý z pracovníků divadla na nich zanechal v rámci dílenských úprav jisté stopy. Některé byly zřetelné, jiné poznal pouze zasvěcenec. Každý řezbář, či výtvarník má totiž svůj vlastní, nezaměnitelný rukopis. Nejdříve byli realizátory zaměstnanci divadla kupříkladu jedním z výtvarníků divadla byl Radko Haken. Loutky z té doby se nezachovaly, protože shořely při požáru autobusu. Dalšími z řady byli kupř. Zdeněk Juřena, Miroslav Huňka, Ivan Moravec či Dušan Soták. Když divadlo muselo opustit scénu v Římské ulici, přišlo i o dílny divadla. Od té doby byli výtvarníky smluvně najímaní řezbáři a výtvarníci mimo úvazek divadla (kupř. Antonín Müller, Richard Maška ... atd.). Ti všichni loutky upravovali pro užití nejrůznějších soudobých materiálů i co do velikosti. Každý z nich v rámci vlastního umu něco ubral, něco přidal, něco zkrátil a něco vypustil. Cílené změny byly zpracovávány i vzhledem k požadavkům jednotlivých inscenací. Díky rozličné technologii představení se dále měnila a mění i velikosti loutek. Takovéto úpravy sebou nesou i nutné změny v konečné podobě loutek a v jejich technologii.

Kolik měří a váží S+H
  • Malé loutky (klasické): Hurvínek 46 cm / 1,05 kg • Spejbl 55 cm / 1,60 kg
  • Střední loutky (hrací): Hurvínek 49 cm / 1,20 kg • Spejbl 60 cm / 1,85 kg
  • Velké loutky (předscénové): Hurvínek 56 cm / 1,95 kg • Spejbl 76 cm / 2,80 kg

Ostatní postavy

Ještě před uvedením paní Kateřiny na scénu měla dřevěná dvojice jiné ženské protějšky. Úplně první vlaštovkou byla paní Frňoulová. Poprvé se tato postava v podání Anny Kreuzmannové představila divákům ve hře Josefa Skupy a Franka Weniga Utrpení Spejbla i syna jeho, která měla premiéru v květnu 1929.
... více o paní Frňoulové

Další v pořadí byla paní Drbálková, jejíž postavu vymyslel, později navrhl a loutku vyřezal Jan Vavřík-Rýz. Tato postava se zrodila v červenci 1938 na plzeňském výstavišti při jubilejní výstavě jako rozhlasová postava, na jevišti poprvé vystoupila 25. prosince 1938 při premiéře dětské hry O fousatém Hurvínkovi.
... více o paní Drbálkové

Třetí ženskou postavou, která však také neměla dlouhého trvání (pouhých 5 let) byla paní Švitorková. Dalo by se říci, že tato postava byla jakousi "předskokankou" paní Kateřiny. Loutka vznikla podle výtvarného návrhu Radko Hakena, který vytvořil loutku dámy se špičatým nosem, drdůlkem a brýlemi. Zřejmě nebyla natolik zajímavá, aby našla uplatnění s novou interpretkou v dalších hrách.
... více o paní Švitorkové