Audio
434
desek, kazet i CDček
Video
524
TV pořadů, DVD a dalších
Divadelní hry
303
zdokumentovaných divadelních představení
Tisk
179
časopisů, knížek, letáků, aj.
Foto
3929
fotek v našich fotogaleriích
Aktuality
682
zpráviček z každodenního žití
nejstarší z 1.5.2004
Plakáty
129
divadelních, propagačních a filmových plakátů
Divadelní programy
136
náhledů divadelních programů
Pohlednice
187
pohlednic a kartiček
Nejnověji přidáno:
Premiéra: EXPO 2005

Rubrika: nahrávky

Jak to bylo se dvěma Skupovými scénkami poprvé vydanými Supraphonem v roce 2007?
11.03.2024, Kamil M., Kamil F., sekce nahrávky
Jak to bylo se dvěma Skupovými scénkami poprvé vydanými Supraphonem v roce 2007?
V roce 2007 vydal Supraphon obsáhlý komplet se scénkami Spejbla a Hurvínka z éry Josefa Skupy nazvaný Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy. Na tomto vzpomínkovém výběru vydaném na pěti CD se objevilo prakticky vše, co Josef Skupa na gramofonové desky kdy natočil, plus něco navíc. Mezi tyto "bonusové" scénky můžeme zařadit i dvě propagační nahrávky nazvané Jak Hurvínek zachránil rodinnou dovolenou a Co měl Hurvínek za lubem. Ty, ač je Skupa natočil už v roce 1953, byly poprvé vydány právě až na posledním z pětice CD v roce 2007. Z bookletu k uvedenému kompletu můžeme vyčíst, že tyto scénky pocházejí z pozůstalosti Josefa Skupy a jsou uložené v archivu města Plzně, který odkaz slavného loutkáře spravuje. Kromě toho, že je zde uveden rok a místo natočení (AR studio, 1953) a autor (Josef Husník) je v soupisu připojena ještě jedna důležitá poznámka, a to, že jde o zvukovou folii. To znamená, že tyto scénky nikdy nebyly vydány na gramofonové desce, jakkoliv se o tom někdy spekuluje.
Pro neznalé uveďme, že zvuková fólie byla vyrobena z hmoty svými vlastnostmi podobné želatině jakou dnes cukráři používají třeba na dorty, což z ní činilo ne příliš odolný záznamový prostředek. Fólie vydržela jen pár přehrání a občas se stávalo, že se drážky z fólií dokonce odtrhávaly a médium se tím ničilo. Fólie se hojně využívaly především v rozhlase ve 30. letech v době, kdy ještě nebyla známá technologie záznamu na rozhlasový pás. Pro fajnšmekry dodejme, že folie se přehrávaly podobně jako gramofonové desky s tím rozdílem, že gramofon se spustil na zpětný chod a přenoska oproti deskám začínala ve středu a postupně dojela na okraj folie.
Jako jedna z možných variant, proč se po těchto propagačních a částečně propagandisticky laděných nahrávkách na více než padesát let slehla zem, se nabízí myšlenka, že o ně nebyl zájem a ty tak zůstaly uložené ve Skupově osobním archivu, kde čekaly na využití až do vydání Supraphonem. Jinou možností může být to, že scénky byly někde odvysílány a pak byly Skupovi vráceny a ten si je založil a nikdo s nimi už dál nepracoval. Ať už byl jejich osud jakýkoliv, úplnou pravdu se patrně už nikdy nedozvíme.
Další přírůstky etiket do digitálního archivu audionahrávek
06.03.2024, Kamil M., sekce nahrávky
Další přírůstky etiket do digitálního archivu audionahrávek
Rychle rostoucí popularita Spejbla a Hurvínka, kterou jim krátce po jejich vzniku zajistil Josef Skupa, měla vliv i na to, že se hlasy obou figur v interpretaci prvního duchovního otce záhy dostaly na gramofonové desky. Ty, ač nebyly nikterak levné, pomohly oblibu postaviček akcelerovat a přiblížily je ještě širšímu diváckému publiku. Není žádnou novinkou, že první deskou s S+H byla v roce 1929 natočená nahrávka Spejbl u radia, která spolu s dalšími čtyřmi vyšla na etiketě značky His Maters's Voice. Následně Skupa přešel k vydavatelství Ultraphon, pro které natočil celou řadu nahrávek, aby po znárodnění gramofonového průmyslu v roce 1945 začal desky natáčet pod národní podnik Supraphon. Jednou z „ultraphonních“ desek byla v roce 1930 vydaná nahrávka, na které na jedné straně zazní Skupův upoutávka na gramofonové nahrávky S+H a druhé straně pak promlouvají Voskovec s Werichem v rozhlasovém přenosu z Osvobozeného divadla. Tato deska patří mezi sběrateli k těm nejvyhledávanějším a podle dostupných informací je známa existence pouhých tří exemplářů! Jsme proto velice rádi, že se nám na náš fan web podařilo získat náhled etikety a také obrázek druhé strany s V+W.
Některé gramodesky byly před oficiálním vydáním vylisovány rovněž pro testovací účely. Tyto neprodejné zkušební desky, bez potisku etikety, existují taktéž ve velmi omezeném nákladu. Od různých sběratelů jsme získali náhledy etiket i od těchto nahrávek a díky nim jsme tak mohli opět rozšířit náš digitální archiv audionahrávek. K nim se řadí například scénky na deskách Spejblova ukolébavka (1930), Zkoušení X (1932), Spejblova milostná bilance (1933), Hurvínkova píseň o slanečku + Znáte snad pana Spejbla? (1933), Hurvínek se vzdělává (1955), Spejbl a doba kamenná + Hurvínkovy nové šaty (1955) či Popletený přírodopis (1955), kde na jedné verzi zkušební desky najdeme pracovní označení „Spejbl a Hurvais - Ptactvo“, nebo Spejbl znalec hudební (1955), kde je pro změnu uveden název „Hurvajs jako hudební znalec“.
Z pohledu fanoušků Spejbla a Hurvínka jsou jistě velmi zajímavé také dvě cizojazyčné reklamní desky s S+H v interpretaci Miloše Kirschnera podporující turismus – první obsahuje anglickou a francouzskou verzi, druhá pak německou a italskou stopu. Tyto scénky (a mnohé další) si můžete poslechnout YouTube kanálu.
02.02.2024, Kamil M., sekce nahrávky
Radiotéka nabízí další tituly se Spejblem a Hurvínkem ve formě radiokarty
Na klesající zájem o nákup fyzických nosičů reagují vydavatelství audionahrávek vyšší nabídkou digitálních titulů. Vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis nabízí vedle klasických mp3 souborů ke stažení vybrané tituly i ve formě tzv. radiokarty. Ta má velikost kreditní karty a obsahuje unikátní stírací kód ke stažení konkrétní audioknihy. Tato forma je tak ideální volbou pro ty, kdo chtějí audionahrávku věnovat jako dárek, nebo preferují nákup nahrávky v digitálním formátu, ale současně chtějí mít něco hmatatelného v ruce.
Jako úplně první byla v této podobě vydána na jaře loňského roku kompilační směsice Hurvínkovy příhody 1. (2017) obsahující osm Hurvínkových příběhů z rozhlasového archivu. Od konce ledna jsou takto dostupné i další audionahrávky se Spejblem a Hurvínkem z produkce Radioservisu - všechny tři díly Zlaté zebry: Zlatá zebra 1. (2022), Zlatá zebra 2. (2022), Zlatá zebra 3. (2023) a také cyklus o českém jazyce s S+H: Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého 1. (2020) a Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého 2. (2021). Necháme se překvapit, zda na radiokartách vydá Radioservis i zbývající nahrávky s S+H (Hurvínkovy příhody 2. až 4.) či zda zůstane u těchto.
Nákup radiokarty je jednoduchý – přidejte radiokartu vybrané nahrávky do nákupního košíku a vyberte způsob dodání, který vám nejvíce vyhovuje. Pro usnadnění a zrychlení nákupu naskenujte QR kód na zadní straně karty, který vás nasměruje přímo na webovou adresu konkrétní audioknihy. Další podrobnosti včetně seznamu titulů dostupných v této formě najdete na webu Radiotéky.
01.02.2024, Kamil M., sekce nahrávky
Propagční gramodeska s S+H k vánočnímu prodeji knih vydražena za 15 tisíc korun
Jednou z propagačních neprodejných gramodesek se Spejblem a Hurvínkem, kterých bylo v padesátých letech natočeno pro různé účely několik, je šelaková deska Vánoce s knihou (Spejbl a Hurvínek kupují knihy). Vznikla v roce 1959 pro národní podnik Kniha k podpoře vánočního prodeje knih. Tuto desku lze považovat s nadsázkou za jakýsi "svatý grál" mezi gramofonovými nahrávkami s S+H, a to zejména proto, že se nedochovala ani u Supraphonu, který ji natočil. Digitalizovaná verze audiopříběhu nekoluje ani mezi sběrateli, což z desky dělá ještě cennější sběratelský artikl. Není proto divu, že když se tato gramodeska před pár dny objevila na aukčním portálu Aukro, okamžitě upoutala pozornost a položku začalo sledovat hned několik zájemců. Jen několik hodin po zveřejnění aukce se cena desky rychle dostala z vyvolávací částky 990 Kč na 15.200 Kč, což byla nakonec i výsledná prodejní suma. Pro zajímavost dodejme, že prodávaná deska pocházela ze sbírky Gabriela Gössela, vášnivého sběratele a velkého znalce šelakových desek.
Kromě této reklamní scénky vznikly u Supraphonu ještě mnohé další. Několik jich natočil Josef Skupa a po něm v této aktivitě pokračoval Miloš Kirchner. I tyto desky patří mezi sběrateli k velmi vyhledávaným, ale díky tomu, že příběhy vydal Supraphon alespoň v digitální podobě v reedicích, jsou milovníkům, kterým stačí si je poslechnout, dobře dostupné.
Reklamní nahrávku se Spejblem a Hurvínkem měl na audionosič o mnoho let později natočit i Martin Klásek. V brožuře Jak se píše pro Hurvínka autor Pavel Grym uvádí, že se Martin Klásek jako představitel S+H prezentoval v roce 1989 na audiokazetě v příběhu od Josefa Barchánka, který byl zaměřen na popularizací hygieny a zdravotnických zásad. Bohužel i tato nahrávka je zahalena tajemstvím, neboť její natočení si nevybavuje ani sám Martin Klásek a ani v Supraphonu o ní nic neví.
Scénky Hurvínek píše úkol + Spejblova kuchařská kniha
04.01.2024, Kamil M., sekce nahrávky
Scénky Hurvínek píše úkol + Spejblova kuchařská kniha
Nahrávky Hurvínek píše úkol a Spejblova kuchařská kniha (1956) od Josefa Barchánka v interpretaci Josefa Skupy patří vedle dalších "kultovních" scének jako jsou například Užovky aj. k nezdařilejším a neoblíbenějším příběhům ušatých hrdinů z éry prvního duchovního otce. Svědčí o tom i fakt, že se objevily opakovaně na nejrůznějších kompilačních výběrech vydaných na LP (1967), MC (1972) či později na CD (zejména komplet Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy 1-5 (2007), ale také na dvou samostatných fonokartách (zvukových pohlednicích). Většina milovníků si jistě vybavuje hlášky z těchto scének jako třeba Spejblovy úsudky známé po celé ulici či cizokrajná jídla jako smažené syrečky na česneku s fazolovou marmeládou, nudle sypané cezenými dršťkami či zmrzlina na špeku.
Věděli jste ale, že scénář k těmto dvěma scénkám napsal Josef Barchánek v červenci roku 1955 původně pro postavy Máničky a paní Drbálkové? Jak plyne z dochovaného strojopisného scénáře uloženého v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi, původní názvy scének byly 'Mánička píše úkol' a 'Mánička kuchařkou'. Zatímco konečná verze první scénky, jak je nahraná na gramofonové desce, se obsahově až na pár drobností oproti původnímu scénáři příliš neliší, ve druhé scénce jsou rozdíly větší. V původní verzi scénáře nejsou například vůbec zmínky o "pavlačové plenárce tetinky" či bílé "vyplajchované rase". Naopak je zde uvedeno vaření švestkových knedlíků, na jejichž přípravu má najít Mánička recept v kuchařce. Mírně odlišné jsou pak i názvy "cizokrajných" jídel, které v závěru scénky na gramodesce ze zpřeházené kuchařky předčítá Hurvínek.
Mimochodem, tušíte, proč pan Spejbl v nahrávce Spejblova kuchařská kniha mluví o běloších jako o rase „vyplajchované“? Tento výraz má svůj původ v německém slovesu bleichen, což znamená bělit či vyblednout. Zkomolením vznikl počeštěný výraz blajchovat či plajchovat a od toho následně odvozenina vyplajchovat - nechat vybělit.