Janáčkově opeře se podařil další mistrovský kousek: ikonickou národní operu převyprávět přitažlivým a laskavým způsobem pro děti a zároveň neuvěřitelně zábavně a přitom s úctou ke Smetanovi i pro dospělé diváky (i ty, kteří ji znají nazpaměť). V originální verzi bezmála tříhodinový kus je zkrácen do 70 minut, zredukován na čtyři hlavní postavy zpívané třemi interprety, a přesto je tam vlastně všechno. To, co by případně chybělo, doplní vtipnými komentáři dřevění hrdinové Hurvínek, Spejbl, Mánička a Žeryk a jejich lidští parťáci, kteří zastanou i roli operního sboru, rodičů Krušinových i Míchových a David Janošek navrch naprosto skvěle i Principála. Orchestr je zredukován na čtyři nástroje: klavír (za ním sedí autor hudební úpravy Ondrej Olos), housle, klarinet a kontrabas a to spolu s komornějším prostředím zajišťuje velmi dobrou srozumitelnost zpívanému textu. Diváci nejsou ochuzeni o nádherné árie a známé duety, dokonce ani o sextet Rozmysli si, Mařenko, rozmysli a sbor To pivečko je nebeský dar. V hlavních rolích se střídají špičkoví operní pěvci, Mařenku dnes zpívala Pavla Vykopalová, dvojroli Jeníka a Vaška zastal Tomáš Kořínek a Kecala Jan Šťáva. Díky koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka se představení bude hrát nejen v Brně, ale i v Praze, rozhodně ho tak můžu doporučit všem - dětem, rodičům, operním fajnšmekrům i těm, kdo se třeba opeře dosud vyhýbali. My jdeme s dětmi znovu v prosinci, ale doufám, že bude ještě mnoho dalších příležitostí. Pro děti vydalo NdB k představení i nový merch - ponožky s populárními postavičkami a folklórními motivy. Bravo autorkám Patricii Částkové a Haně Mikoláškové a celému tvůrčímu týmu - to se opravdu povedlo!

Spojení Janáčkovy opery s produkcí Divadla Spejbla a Hurvínka je nápad, jehož výsledkem je veselé a inspirativní představení pro nejmenší diváky, které mělo premiéru v brněnském divadle Reduta 24. listopadu. Autorkou projektu je dramaturgyně opery Patricie Částková, hudební nastudování je dílem dirigenta Ondreje Olose, režie se ujala Hana Mikolášková a autorem scény a kostýmů je David Janošek. Ten je také uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka a vodičem Hurvínka. Spojením dvou českých divadelních ikon vzniklo kouzelné představení, při kterém se děti prostřednictvím humoru seznámily s operou.

Hlediště brněnské Reduty je ideálním komorním sálem, ve kterém funguje bezprostřední spojení jeviště a hlediště a kde se mizí hranice. V obecenstvu byly i hodně malé děti, přesto žádné nefňukalo a nechaly se zatáhnout i na jeviště. Provedení opery Prodaná nevěsta se přizpůsobilo dětským měřítkům, stejně jako se přizpůsobily i malé vesnické domečky, které hrály spolu na scéně. Dokonce i jako hospoda či domeček Mařenky, do kterého se celá schovala. Samozřejmě, že nejvíc na sebe poutaly pozornost figurky Hurvínka, Spejbla a Máničky, ale největší aplaus měl pes Žeryk. I proto, že za medvěda byl převlečený právě on! A on to byl, který mohl za vtažení postaviček do hry, neboť ony přišly sice na představení, ale Žeryk vběhl na jeviště a už ho z něho nikdo nedostal.

Klíčové postavy opery byly v zásadě zachovány. Stejně tak byl zachován sled základních hudebních čísel. Nehrál celý orchestr, ale partituru zvládly odehrát housle, klarinet, kontrabas a klavír, od kterého představení řídil dirigent Ondrej Olos. Došlo i na představování nástrojů divákům. Předehra zněla do úvodního stavění scény, postupně zpívala Mařenka Pavla Vykopalová s Jeníkem Tomášem Kořínkem a prozradila, proč je tak zasmušilá a hrozila Jeníkovi, že kdyby se co takového dověděla…a věrné milování provázeli dva bílí holubi na tyčce. Kecal v podobě Jana Šťávy se se zlou potázal už při příchodu, neboť Žerykovi od počátku nevoněl a ten mu to po celou dobu dával najevo. Do malinké hospody se vešli všichni na pívečko a sbor zpívali s chutí i vodiči. Komika se dala vytěžit i z faktu, že Jeník zazpíval i roli Vaška. Nechybělo čarování se světlem, když Mařenka hrozila Vaškovi s otrávením.

Skoky v hudbě byly nahrazeny krátkým, ale výstižným textem a jen chytrý Hurvínek pochopil, že Jeník prodal nevěstu jen naoko a že má plán. Příjezd Komediantů byla příležitost, jak zatáhnout děti do hry. Principál David Janošek si tu zařádil a spolu s Esmeraldou v podání Evy Esterkové asi deset dětských dobrovolníků na jeviště dostal. Děti si zatancovaly na pochod komediantů a byly na sebe hrdé, i ti nejmenší, asi tříletí. Nechybělo ani dojetí, všichni nabádali Mařenku, aby se rozmyslila, Mařenka si poplakala Ach jaký žal a s ní i všechny loutky, především Mánička. Jeníka zase při árii Tak tvrdošíjná dívko jsi psychicky podporoval Hurvínek a přišel v kroji, který mu velmi slušel. Logickým vrcholem bylo, když Jeník vytáhl na závěr občanku a legitimoval se jako „Míchův syn“. Pak se utrh‘ medvěd a do všeobecného zmatku vpadl Žeryk, v převleku za medvěda. Že měl největší potlesk, není asi třeba dodávat.

Dobrá věc se podařila, vzniklo úžasně vtipné a živé představení, které má spád a děti velmi baví. Ostřílená kritička se ve druhé polovině začala ošívat, jestli to není pro děti moc dlouhé bez přestávky, ale asistující vnučka naopak tvrdila, že to bylo krátké a že to mělo ještě pokračovat! A že operu už pochopila a že půjde určitě na nějakou pohádku zase. Ona totiž každá opera je vlastně pohádka, jen se musí udělat tak, aby zaujala a přesvědčila. A nutno říct, že nikdo z účinkujících neslevil z kvality pěveckého a hereckého podání! Inscenace se brněnskému týmu povedla na výbornou, zaplnila mezeru v nabídce, která jistě do budoucna zúročí výsledek novým operním diváckým dorostem bez předsudků a strachu z neznáma. Zaslouží si Bravo! a hodně spokojených malých i velkých návštěvníků.

Národní divadlo Brno i v nové sezóně myslí na nejmenší posluchače. Tentokrát dětem přiblížila svět opery inscenace Prodané nevěsty Bedřicha Smetany ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Brněnská premiéra koprodukční inscenace proběhla v divadle Reduta 24. listopadu 2023, na jaře příštího roku se Prodaná nevěsta s loutkami podívá i do Prahy.

Hlavním cílem inscenace Hurvínek prodává nevěstu Národního divadla Brno a Divadla Spejbla a Hurvínka je zprostředkovat dětským divákům hravým způsobem první kontakt s operou a seznámit je při tom také s dílem Bedřicha Smetany. Po vybraných představeních mají děti možnost setkat se s loutkami a pobavit se s nimi o tom, co viděly, inscenace pro školy zase nabízejí lektorský úvod. I nápaditě zpracovaný program je určen především dětem. Provádí je nejen dějem opery, ale také je pomocí různých tvůrčích úkolů seznamuje například s orchestrem nebo se Smetanovým životem a dílem.

Celkově je nutno vyzdvihnout nenásilnost edukační stránky představení. Naučné vsuvky vložili tvůrci inscenace do úst loutkám a organicky je včlenili do děje, takže se jedná o školu hrou v nejlepším slova smyslu.

Menším divákům je uzpůsobena i délka představení. Opera je zkrácena do sedmdesáti minut bez přestávky, přesto se však podařilo udržet celistvost inscenace. Hudební škrty působí přirozeně a v představení jsou zachována všechna nejznámější zpívaná čísla včetně sborů, takže i děti, které se s Prodanou nevěstou setkávají poprvé, získají o opeře alespoň základní představu.

Také samotný děj si vyžádal úpravy, jednak kvůli účasti loutek a jednak kvůli vynechání některých postav z nutnosti zhustit představení. Autoři inscenace se rozhodli oba elementy propojit a podařilo se jim tím zdánlivé nedostatky využít k prospěchu celkového vyznění přestavení. Vlastně jediný zádrhel ve zkráceném ději se vyskytuje v okamžiku, kdy Mařenka uvažuje, zda Jeník o smlouvě vůbec ví, přestože před chvílí ho sama viděla ji podepisovat. To je však omluvitelné režijní přehlédnutí, které představení podstatně nenarušuje.

Loutkové divadlo je založeno na mluveném slovu, a tak aby operní zpěváci mohli s loutkami komunikovat, stal se v tomto představení z Prodané nevěsty singspiel s mluvenými dialogy z pera Patricie Částkové místo recitativů. Naopak samotné loutky a občas i loutkoherci se místy připojují ke zpěvu.

Inscenace je pojata jako svého druhu fraška. Spejbl, Hurvínek a Mánička v doprovodu psa Žeryka se vydávají na operní představení a nedobrovolně se stávají narušiteli a zároveň hybateli děje. Spejbl je Kecalem omylem považován za nepřítomného Krušinu, Mánička s Hurvínkem napovídají Mařence a Jeníkovi, jak dosáhnout vytoužené svatby, a Žeryk na pódiu působí chaos. Hurvínkovy zvídavé dotazy v průběhu představení zároveň pomáhají dětem zorientovat se v dění.

Režie se ujala Hana Mikolášková. Nelehkého úkolu, jak docílit přirozené spolupráce operních zpěváků a loutek, se zhostila skutečně bravurně. Napomohla jí v tom také zajímavě řešená scéna navržená Davidem Janoškem, která pracuje s rozkládacími miniaturami domků, jež rozměrově propojují svět zpěváků s mnohem menšími loutkami.

Do akce se zapojilo i publikum, a to hned nadvakrát. Jelikož kočovná společnost komediantů se po cestě na představení „ztratila“, pozval principál s Esmeraldou na pódium děti a předvedli spolu jednoduchý tanec. Na konci představení si diváci s účinkujícími zazpívali závěrečný sbor.

V pěveckých rolích se na premiéře představil Tomáš Kořínek ve dvojroli Jeníka a Vaška, Pavla Vykopalová jako Mařenka, Eva Esterková ve dvojité úloze hospodské a Esmeraldy a Jan Šťáva coby Kecal. Jako principál vystoupil David Janošek. Všichni zpěváci prokázali nejen mimořádné pěvecké, ale i herecké nasazení. Ačkoliv v klasické inscenaci by se interpretace některých pěveckých pasáží dala považovat za přehnanou a ne zcela stylovou, v tomto typu představení byla zcela na místě a naopak ještě dodala inscenaci na kýžené komičnosti.

Totéž se dá říci o hudbě. Operu doprovází komorní soubor ve složení klavír, housle, klarinet a kontrabas, pro nějž orchestrální partituru upravil Ondej Olos, který soubor rovněž sám řídil od klavíru. Samozřejmě se nemůže jednat o plnohodnotnou náhradu orchestru. Nicméně úprava pro komorní ansámbl je zpracována skutečně důkladně a v rámci představení funguje velmi dobře.

Inscenace Hurvínek prodává nevěstu je vzorovým příkladem toho, jak by se měla klasická hudba přibližovat nejmladší generaci posluchačů. Jedná se o představení sice dětské, ale rozhodně ne dětinské, sršící vtipem a nápady. Premiéra sklidila dlouhotrvající ovace ve stoje, a to zcela právem. Jako první seznámení s operou je Prodaná nevěsta s Hurvínkem ideální volbou, také díky tomu, že kvalitou zpracování hravě předčí i některé „vážné“ inscenace oper, s nimiž se divák v současné době může setkat.

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, které vzniklo v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu v sále divadla Reduta.

Dramaturgie a scénáře, který spojuje všem známé loutkové postavy Spejbla, Hurvínka, Máničky a Žeryka s poupravenou a zkrácenou Prodanou nevěstou Bedřicha Smetany, se ujala Patricie Částková a režie se zhostila Hana Mikolášková. Tato originální koncepce byla pojata jako vtipné ale zároveň atraktivně vzdělávací přiblížení opery dětskému publiku. Jako první se na jevišti objevila čtveřice zmíněných loutek po vedením Martina Trechy (vodič Spejbla, hlas Spejbla a Hurvínka), Davida Janoška (vodič Hurvínka), Jany Mudrákové (vodička a hlas Máničky) a Jana Levého (vodič a hlas Žeryka). Loutkoherce následovalo kvarteto muzikantů ve složení Barbara Tolarová (housle), Jindřich Konvalinka (kontrabas), Zdeněk Kužela (klarinet) a Ondrej Olos (dirigování a klavír). Poté už se na pódiu postupně objevovaly postavy, které byly přímo převzaty ze Smetanovy opery. Jako Mařenka se představila Pavla Vykopalová, dvojrole Jeník/Vašek se ujal Tomáš Kořínek, Jan Šťáva ztvárnil Kecala, druhé dvojrole se zhostila Eva Esterková jako hospodská/Esmeralda a David Janošek občas odložil loutku, aby se publiku ukázal také jako principál.

Scéna a kostýmy, které navrhl taktéž David Janošek, byly jednoduché, pro potřeby inscenace však nadmíru dostačující. Kromě zástěn v zadní části jeviště a několika dalších rekvizit nejvíce zaujaly rozkládací domky (hospoda a Krušinovic dům), svojí velikostí přizpůsobeny loutkám. Jejich využití byla výborná volba, neboť pouze přidávaly na komičnosti situací, když byly tyto prostory obsazovány i živými herci. Kostýmy vycházely z moravského folklóru, což se k tomuto konceptu skvěle hodilo.

Funkční byly i dialogy a scénář Patricie Částkové s režií Hany Mikoláškové. Hned během několika prvních vět bylo jasné, že toto divadlo bude provázet spousta smíchu z publika. Vtipné dialogy (a Žerykovo štěkání), humor pramenící z komolení známých slov a typický hlasový projev loutkovodičů byly kombinovány s nejznámějšími hudebními čísly z Prodané nevěsty. Loutky na jevišti nejdříve ztvárňovaly návštěvníky opery, ovšem téměř ihned interagovaly se členy operního souboru NdB, se zpěváky i muzikanty, a ovlivňovaly tak samotný děj. K vtipným scénám se přidaly i ty vzdělávací, kdy loutky dětem popisovaly, jak opera a vše s ní spojené funguje. V místě, kdy se na scéně objevil Principál a Esmeralda, se navíc mohlo několik dobrovolníku přidat k protagonistům na jevišti a společně si s nimi zatancovat. Celé publikum pak bylo do inscenace vtaženo na jejím samotném závěru, kdy herci rozdali noty se závěrečným sborem Dobrá věc se podařila a všichni diváci si mohli notoricky známý sbor zazpívat.

Pěvecké výkony všech herců byly na vysoké úrovni. Pavla Vykopalová, která Mařenku hraje i v původní inscenaci Prodané nevěsty v NdB, ani v jedné árii nezaváhala a diváci se tak mohli kochat jejím krásným a skvěle ovládaným hlasem. To stejné platí i pro Tomáše Kořínka, který si výborně poradil jak s rolí romantického Jeníka, tak s přitroublým Vaškem. Jediné zaváhání nebylo slyšet ani u představitelky hospodské a Esmeraldy Evy Esterkové. Jan Šťáva „nepřekvapil“ a role Kecala mu sedla zcela stejným způsobem jako v originální opeře. Herectví všech pěvců bylo výborné, obzvláště pak výkon posledního jmenovaného. Nadstandartní byla srozumitelnost zpěvu, která byla, vzhledem k absenci titulků (oproti „klasické“ Prodané nevěstě), velice důležitá.

Velký obdiv patří také loutkovodičům, kteří dokázali, vedle výtečného loutkového „dabingu“, velmi dobře zpívat, i když své hlasy přizpůsobovali loutkovým rolím. Není moc pravděpodobné, že Hurvínka nebo Máničku uslyší diváci zpívat operu kdekoliv jinde. Zredukovaný orchestr pod vedením Ondreje Olose hrál sjednoceně a s velmi dobrým dynamickým rozsahem. A přesto, že se jednalo o značnou redukci orchestrálního zvuku, to nejdůležitější ze Smetanovy hudby zaznělo ve velmi dobrém provedení a pro potřeby inscenace byly čtyři využité nástroje naprosto dostačující. Za zmínku stojí i perfektní tištěný program, připravený taktéž Patricií Částkovou, ve kterém mohli návštěvníci, kromě standartního obsazení, najít stručně popsané principy opery, orchestru a dirigováni, děj Prodané nevěsty, noty k závěrečnému sboru ale také doplňovačku, spojovačku nebo omalovánky. Patricie Částková tak zaručila dětem zábavu i po skončení představení.

Inscenace Hurvínek prodává nevěstu, vzniklá ve spolupráci Národního divadla Brno a Divadla Spejbla a Hurvínka, představuje velmi originální fúzi dvou, alespoň na první pohled odlišných světů. V tomto představení vše funguje, jak má. Titul nabízí pro děti, kterým je primárně určený, velice zábavnou podívanou plnou vtipu a zajímavostí ze světa opery. Jde o zářný příklad, jak by se mělo toto krásné umění nejmenším divákům přibližovat. Humor spojený s výtečnými hudebními výkony ovšem naplno osloví i dospělé diváky. Tuto inscenaci lze bez nadsázky označit za dokonalou.