nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: média rozhlas
Čtyřicetdevět z celkových 88 doposud dohledaných příběhů pochází z pera Františka Nepila, 25 jich napsal Vladimír Straka, 13 Jiří Kubíček a jeden Vlastislav Křivohlavý. Soupis obsahuje také jednu třicetiminutovou nahrávku s S+H s názvem Silvestrovská večeře u Spejblů, která byla odvysílána poslední den roku 1972. Pozorný čtenář si jistě povšimne, že scénka s názvem Hurvínkova pošta je v přehledu uvedena opakovaně. Předpokládáme, že nešlo o reprízy, ale že se jednalo o cyklus na pokračování. Některé scénky Františka Nepila našly pozdější uplatnění na desce Hovory Spejblů (1977), ty od Vladimíra Straka z období letních prázdnin roku 1972 byly s největší pravděpodobností později zpracovány na gramofonové desky Hurvínkovy večerníčky pro kluky i pro holčičky 1 (1982) a 2 (1983). K této domněnce nás vede fakt, že téměř všechny názvy jednotlivých epizod a jejich postavy, souhlasí se stejnojmennou knižní předlohou (1981). Rozhlasové nahrávky se pravděpodobně nedochovaly (pásy byly v minulosti přepisovány pro jiné záznamy), a tak se můžeme jen dohadovat, jak se knižní resp. rozhlasové a gramofonové verze v detailech proměnily. Každopádně slavné scénky z letní dovolené vznikly téměř jistě nejdříve v rozhlase a konečně víme, proč kniha i desky byly pojmenovány po večerníčcích, nikoli však televizních, ale rozhlasových, které se nejprve vysílaly pod názvem Dobrý večer, děti! a později už hrdě nesly jméno skřítka Hajaji.
Hajaja, který je oproti televiznímu večerníčku starší a který se od roku 1961 vysílá dodnes, zaznamenal mnoho pořadů se Spejblem a Hurvínkem. Zajímavostí je, že zatímco večerníček má svou neměnnou úvodní a závěrečnou znělku přidanou ke každé z pohádek, v rozhlase je možné ji částečně interpretačně dotvořit – po známém flétnovém motivu řekly postavičky „dobrý večer“ a před závěrečnou melodií přály dětem „dobrou noc“.
První zmínka o Hajajovi s S+H spadá do roku 1972 a nacházíme ji v knize Spejblův magazín (1986) ve vzpomínkách Vladimíra Straky: „V únoru schůzka u Kirschnera v kanceláři. Většina hurvínkovských autorů tam byla, Barchánek, Grym, Nepil, jenom co se pamatuju. Rozhlas chce natočit sto večerníčků se Spejblem a Hurvínkem! A spěchá to! Budou se vysílat každou sobotu a neděli, už od července! Dá rozum, že to spěchalo, byl konec února. Každý se zavázal napsat určitý počet, někdo víc, někdo míň, podle toho, jak měl čas a chuť; ale začínat se nechtělo nikomu, byl to krkolomný termín, tak jsem se k tomu nakonec odhodlal já. (…) A tak jsem do poloviny dubna vychrlil těch večerníčků třicet, moc jsem v té době nespal, pochopitelně, nedokázal jsem myslet na nic jiného, manželka se mi smála, že už jdu do podoby Spejbla. Kdy je Kirschner dokázal natočit, to nevím, je to skoro 240 minut vysílaného času, to už je pořádná kláda, nejspíš na to padlo hezkých pár nocí, ve dne by tolik času sotva našel, ale začátkem července je už děti pravidelně slýchaly z přijímačů.“
Dne 31.5.2023 byla hostem ve studiu Českého rozhlasu nová interpretka Máničky a paní Kateřiny Jana Mudráková. Zavítala spolu s loutkovou Máničky do studia Dvojky, kde vedla s Mirkem Vaňurou zhruba dvacetiminutový rozhovor v pořadu Česko jako na dlani. Pořad začíná v čase 14:30. Pustit si ho můžete v odkazu.
„Tatík nakonec svolil, že smím své luzné tělo propůjčiti do kresleného filmu, jako má americká kolegyně Myška Mickey,“ říká na začátku černobílého snímku loutka Hurvínka na pódiu před mikrofonem. A rozhlasový archivář Miloslav Novák k tomu dodává: "Hurvínek, jako Všudybyl, na začátku filmu v podstatě říká: ‚Já jsem stejně slavný jako Myška Mickey.‘ Propagace v zahraničí se soustředila na aktualizaci těch známých Disneyho figurek. My jsme si mohli dovolit, jako rozhlasová společnost, s druhým vysíláním v Evropě a první na kontinentu, že budeme mít vlastní figurku. Kvůli tomu do toho, byl zapojen Ladislav Skupa, který s rozhlasem dlouho spolupracoval. Také Jiří Trnka, hudbou Jaroslav Ježek a hlavní autoři Karel a Irena Dodalovi.“
Film, který vyrobili Irena a Karel Dodalovi na zakázku pro rozhlasovou společnost Radiojournal, měl za úkol s pomocí už tehdy populárního Hurvínka představit divákům futuristickou vizi rozhlasu. Příběh je proto postaven na tom, že Hurvínek uslyší z Měsíce éterické zvukové vlny a o nich mu pak vypráví průhledná víla Královnička (té hlas propůjčila první představitelka Máničky Anna Kreuzmannová). Společně se vydávají do budoucnosti rozhlasu, který má podzemní metro a kilometry chodeb.
Film Všudybylovo dobrodružství byl vůbec první československý animovaný film nebo vůbec československý film, který byl uveden na festivalu filmů v Benátkách, kde získal Čestné uznání. Podrobnosti a zajímavosti o tomto snímku se můžete dozvědět kliknutím na název filmu.
U psa Žeryka, kterého v divadle v posledních zhruba čtyřech až pěti letech štěkal, s jistou dávkou nadsázky, kdo byl zrovna k dispozici, David Janošek prozradil, že u tohoto Spejblovic chlupatého kamaráda naopak počítají s ukotvením jeho interpretace na jednu osobu, která by mu vtiskla určitý neměnný charakter. I tento interpret by měl být znám v průběhu ledna.
Pořad by měl podle webu Rádia Classic mít premiéru ve čtvrtek 29. prosince v 19:00, ale na webu si ho můžete poslechnout již nyní. Ve webové verzi ovšem chybí všechny písně, a tak je pořad ve finále o polovinu delší resp. kratší. Doporučujeme proto poslechnout si rozhlasovou verzi. Reprízy si poslechněte v neděli 1. ledna 2023 v 10:00 nebo v úterý 13.1. ve 22:00.