nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: OST/Err
Genezi vzniku hračky Hurvínka popisují autoři na svém blogu takto: "Hodně produktů s Hurvínkem je spojených spíše s filmem, než se samotným divadlem, a tak se nám naskytla skvělá příležitost vytvořit pro ně kamarády na zakázku. Zadáním bylo vytvořit něco, co bude víc spojené s divadlem, ale zároveň to bude stále Ababu.
Při vymýšlení, jak by měl Hurvínek vypadat, jsme si říkali, že chceme zachovat hlavně ten jeho rošťácký kukuč. Střih vycházel z našich kamarádů, ale ouška nám dala pořádně zabrat. Naše švadlenky se s jejich šitím ale popraly na jedničku! Hurvínek je oblečen do své bílé košile, má kraťasy s kšandami, obuté žluté dřeváky a nechybí ani jeho žlutá čupřina.
A i když už jsme měli jednu zakázku pro divadlo za sebou, která šla jako po másle, tady nás trochu vypekl tisk. Znáte to, člověk míní, tiskárna mění. U úplně prvního prototypu vyšel Hurvínek doslova nemocně. Takže se Jitka vrátila o krok zpátky, znovu ladila barvy a předělávala data pro tisk. Nezbývalo než čekat, jak dopadne druhý pokus. Ten naštěstí vyšel přesně tak, jak měl, a konečně to byl ten ušatý neposeda se vším všudy.
Holky v naší šicí dílně v Podbořanech si docela mákly. Šilo se jich totiž opravdu hodně a do toho se zrovna sešla ještě jiná zakázka.
Co na Hurvínka říkáte? My jsme z něj unešení a moc děkujeme Divadlu Spejbla a Hurvínka opět za důvěru!"
Dá se říci, že drátenictví se Petr Böhm věnuje jen chvíli a už slaví takový úspěch. Je to totiž něco, co ho pohltilo, přesto je to stále jen jeho koníček, dělá to pro radost. „K drátenictví jsem se dostal v říjnu v roce 2023. Rok předtím jsem se začal věnovat původně pletení z košíků, chtěl jsem být košíkář. Ale říkal jsem si, že bych chtěl rozšířit svůj obzor a řemeslo, tak jsem potom přešel ještě na dráteničení. Byli jsme na kurzu u paní na Domažlicku. Absolvovali jsme kurz na klasický hrneček, na základ, na klasický oplet. Pak už jsme se sami začínali do toho dostávat, seznamovat se s drátem, zkoušet co, jak dovolí,“ popsal začátky Böhm.
Jelikož se mu práce zalíbila a posouval se stále dopředu, vymyslel s kamarády drátenické výzvy. „Zpočátku jsme to dělali v uzavřeném okruhu kamarádů, že jsme si každý měsíc zadali téma, na které se musí udělat nějaká věc z drátu a měli jsme měsíc na splnění. Poprvé jsme dělali fénixe. Mnoha lidem se to začalo líbit i z veřejnosti a dalším dráteníkům, takže jsme do toho zapojili celé Česko i Slovensko. Bylo hezké vidět, jak to dělá spoustu lidí a vyrábí nádherné věci. My pak ty výrobky, které v rámci výzev vyrobíme, vozíme na trhy jako ukázku,“ uvedl dráteník.
Po tomto výstavním historickém úvodu se příznivci Hurvínka mohou těšit na jubilejní výstavu Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně, která bude otevřena od 12. června 2026 v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech 2. Výstava návštěvníkům přiblíží nejen vývoj a historii této ikonické postavy, ale umožní jim také nahlédnout přímo do jejího světa a seznámit se i s ostatními členy rodiny – Spejblem, Máničkou, Žerykem a paní Kateřinou. „Západočeské muzeum v Plzni se tématu plzeňského loutkářství věnuje dlouhodobě a troufám si poněkud neskromně konstatovat, že i úspěšně. To je důvodem, proč se nemůžeme nezapojit do oslav kulatého životního výročí významného plzeňského rodáka Hurvínka. Výstava Hurvínek 100 – z Plzně do Plzně návštěvníkům nabídne přiměřené množství informací, spoustu zajímavostí, autentické exponáty, interaktivitu i dostatek zábavy“ zve návštěvníky na výstavu ředitel ZČM Mgr. Jiří Orna.
V nákladu pouhých 100 kusů vydává České mincovna také zlatou čtvrtuncovou minci, která je rovněž dílem Ludmily Kracíkové. Na reverzní straně najdete Hurvínka, který si vesele vykračuje stoletím. A protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního emitenta, kterým je ostrov Niue, jejich averzní strana nese jeho nezbytné atributy – portrét krále Karla III., nominální hodnotu 10 DOLLARS (NZD) a rok emise 2026. Její orientační cena se pohybuje na úrovni 34.990 Kč.
Hurvínek proto zajel osobně do mincovny v Jablonci nad Nisou na inspekci, aby zkontroloval, jak ho pracovníci ztvárnili. Jak Hurvínkova návštěva v "míčovně", tedy vlastně mincovně probíhala, si můžete prohlédnout na videu, které je dostupné na Facebooku Divadla Spejbla a Hurvínka.











