Audio
440
desek, kazet i CDček
Video
532
TV pořadů, DVD a dalších
Divadelní hry
303
zdokumentovaných divadelních představení
Tisk
183
časopisů, knížek, letáků, aj.
Foto
4087
fotek v našich fotogaleriích
Aktuality
714
zpráviček z každodenního žití
nejstarší z 1.5.2004
Plakáty
129
divadelních, propagačních a filmových plakátů
Divadelní programy
136
náhledů divadelních programů
Pohlednice
187
pohlednic a kartiček
Nejnověji přidáno:
Premiéra: EXPO 2005

Rubrika: OST/Err

12.06.2024, Kamil M., sekce OST/Err
Pozvánka na výstavu Loutka a moderna
Už jen do konce června mají návštěvníci možnost zajít se podívat na výstavu Loutka a moderna – České loutky ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových 1850-1950, která se koná v chebském muzeu. Výstava představuje výtvarně ojedinělé loutky českých umělců především z období první Československé republiky. Loutkářská kultura byla u nás tehdy nevídaně rozšířená, loutkové soubory působily téměř v každém městě či městysi v Sokolských, Orelských i dělnických organizacích a spolcích, v církvi a samozřejmě také ve školách. Mezi tehdejšími loutkáři byla řada významných českých výtvarných umělců, kteří učinili z loutky objekt své tvůrčí invence. Loutky byly ovlivňovány celou řadou výtvarných stylů, od secese, přes art deco až k funkcionalismu. Také kvůli tomu bylo tehdejší Československo považováno za zemi nejrozvinutější loutkářské kultury. Ve třicátých letech měly tyto loutky skvělé uplatnění ve varietním a kabaretním repertoáru, který zrodil i takové figury, jako je Spejbl s Hurvínkem. Kromě těchto původních loutek je možné na výstavě vidět i jiné loutky podle návrhů Josefa Skupy, ale i dalších významných tvůrců, jako je Jiří Trnka nebo Jan Malík.
Všechny loutky a obrazy na výstavě jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska. Dnes známí sběratelé a badatelé v oblasti historie české loutky začali se sbíráním v polovině osmdesátých let. Kurátorsky se podíleli na řadě výstav historických loutek u nás i v zahraničí (Evropa, USA, Čína). Publikují odborné studie v časopisech a knihách. Za své publikace Loutka a moderna (2011) a Umění loutky (2019) obdrželi prestižní ceny. Sbírka historických loutek a dekorací tradičního, rodinného a spolkového loutkového divadla, kterou vytvořili a dlouhodobě vystavují, patří k nejkomplexnějším kolekcím v České republice.
Muzeum se nachází na adrese nám. Krále Jiřího z Poděbrad 493/4, 350 11 Cheb a otevřeno má denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00 hod.
Západočeské muzeum v Plzni chystá výstavu ke stoletým narozeninám Hurvínka
20.05.2024, Kamil M., sekce OST/Err
Západočeské muzeum v Plzni chystá výstavu ke stoletým narozeninám Hurvínka
Stoleté narozeniny Hurvínka, které tento malý rošťák oslaví 2. května 2026, budou ve znamení velkých oslav. Své představy před časem naznačilo už Divadlo Spejbla a Hurvínka, pozadu nezůstanou ale ani další instituce, které už spřádají plány na vlastní oslavné akce. Jednou z nich bude i Západočeské muzeum v Plzni. To chce uspořádat při této vzácné příležitosti rovněž výstavu a během ní představit postavu Hurvínka z různých úhlů pohledu a doplnit ji i o zajímavosti z oblasti loutkářství, rozhlasu i filmu. Prostřednictvím muzejních informačních kanálů žádá o spolupráci také veřejnost - pokud máte kontakty na pamětníky působení Hurvínka v Plzni nebo máte jakékoliv informace či předměty související s Hurvínkem, ozvěte se kurátorce muzea Mgr. Veronice Plaché na email vplacha@zcm.cz nebo pracovníky muzea navštivte osobně v Muzeu loutek v Plzni na náměstí Republiky 23.
„Uvítáme vzpomínky pamětníků, fotografie, gramofonové desky, vlastně cokoli, na čem se Hurvínek a Spejbl nacházejí, nebo se k nim nějak vztahuje. Čím starší předměty to budou, tím lépe,“ říká kurátorka, „např. loni jsme od paní z Prahy získali malé postavičky Spejbla a Hurvínka z 30. let. Za to jsme velice rádi, takové dary jsou vzácné.“
Loutka Hurvínka úplně poprvé vystupovala 2. května 1926 na scéně Loutkového divadla Feriálních osad v Řemeslnické besedě v Plzni. Řezbář Gustav Nosek Hurvínka vyřezal pro Josefa Skupu. Zpočátku mu říkávali Spejblík nebo Spejblátko, záhy se stal parťákem Spejbla a vytvořili spolu nerozlučnou dvojici „taťuldy a synstva“.
26.03.2024, Kamil M., sekce OST/Err
Strip v deníku Metro s Hurvínkem skončil
Na konci února vyšel v deníku Metro poslední komiksový strip se Spejblem a Hurvínkem. Pokud jsou naše informace správné, první komiks byl zveřejněn v srpnu v roce 2009, poslední pak 23. února 2024. Za dobu šestnácti let tak v tištěné podobě v tomto pražském deníku dostupném zdarma v metru vyšlo více než 660 komiksových příběhů, v nichž Spejbl s Hurvínkem za přispění Máničky, Bábinky a psa Žeryka po mnoho let bavili malé i velké čtenáře. S výjimkou roku 2022, kdy byly publikovány ob týden, vycházely s výjimkou státních svátků každý pátek. Za rok tak bylo vydáno obvykle okolo 47 až 49 kratičkých příběhů, což v součtu dělá neuvěřitelných 663 stripů. Kresbou komiksy opatřoval Tomáš Chlud, na psaní scénářů se podílela celá řada autorů: zejména Denisa Kirschnerová, Adolf Mendelhof či v závěru Janka Ryšánek Schmiedtová. Kromě pobavení měl strip také propagační charakter, neboť seznamoval čtenáře s aktuálním programem Divadla Spejbla a Hurvínka a lákal tak diváky k návštěvě scény. Zbývá doplnit, že ve stejném deníku se v minulosti rovněž objevovaly sloupky Heleny Štáchové s názvem "Vidí to jak Hurvínek válku", kterými bývalá dlouholetá ředitelka D S+H a interpretka obou ženských postav glosovala aktuální dění. V galerii si můžete část komiksových příběhů prohlédnout. K dispozici je ale také kompletní archiv všech 663 vydaných stripů, které si po jednotlivých letech můžete stáhnout do svého počítače a tam si je v klidu prohlédnout.
15.03.2024, Kamil M., sekce OST/Err
Nová turistická známka s S+H
Turistické známky - kulaté, dřevěné, vypalované plakety o průměru 6 cm a tloušťce 1 cm sloužící jako suvenýr z návštěvy zajímavých míst - zná ze svých výletů po naší vlasti každý cestovatel. První známka zobrazující vysílač na hoře Praděd vznikla už v roce 1998. Tento týden byla vydána zcela nová známka s pořadovým číslem 2888 s motivem Divadla Spejbla a Hurvínka, která doplnila výroční známku vydanou v roce 2006 při příležitosti 80. narozenin této populární loutky. Zakoupit si jí můžete na pokladně divadla.
Číslovaná řada známek sleduje hřebeny hor, toky splavných řek, mapuje hrady, zámky, přírodní i technické památky, historická města, zpřístupněné jeskyně, zoologické zahrady a mnoho dalších zajímavých míst. Nově právě i Divadlo Spejbla a Hurvínka. Každá Turistická známka je doplněna barevným samolepícím štítkem zobrazujícím fotografii daného místa a dále pak číslovaným herním kuponem sběratelské hry.
13.03.2024, Kamil M., sekce OST/Err
Spejbl a Hurvínek na výstavě v Severočeském muzeu
Spejbl a Hurvínek, Jů a Hele nebo Ferda Mravenec. V libereckém Severočeském muzeu jsou na výstavě nazvané Za hranice animace / Voděná loutka v českém filmu k vidění loutky a scény z animovaných filmů. Výstava, která potrvá až do 2. června, vznikla jako součást doprovodného programu k festivalu animovaného filmu Anifilm, který se bude v Liberci konat ve dnech 7. – 12. května 2024. Voděná loutka bude jedním z témat nesoutěžního filmového programu. Vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 13. března 2024 v 18 hodin.
Filmy, v nichž klíčovou roli hrají voděné loutky, se u nás objevují od prvních snímků se Spejblem a Hurvínkem přes stěžejní díla Jana Švankmajera až do současnosti. Právě úspěchy filmů jako Kuky se vrací či Malý pán v posledních dekádách ukazují, že jde o stále živý fenomén. Výstava voděné loutky v českém filmu mapuje toto téma vůbec poprvé. K vidění budou nejrůznější postavy z celovečerních i krátkometrážních filmů, ale také dekorace, prostředí, ilustrace, skici a další umělecké předměty.
Na výstavě jsou nejen samotné loutky, ale také dekorace, celé scény, výtvarné návrhy, skici či filmové plakáty. "Snažili jsme se loutky postavit do scén tak, aby mezi sebou tvořily nějaký příběh, ne nutně vycházející z toho filmu, ale inspirovaný vždycky tím filmem, ze kterého loutky jsou," řekla jedna z architektek výstavy Rozárka Jiráková.
V hlavním sále muzea jsou vzácné loutky Spejbla a Hurvínka, Mefista, Kašpárka, scéna z filmu Rakvičkárna od Jana Švankmajera, nechybí ani Jů a Hele, postavy z Ferdy Mravence či loutky z filmu Kuky se vrací. Největší prostor na výstavě mají filmy Malý pán a letošní novinka Velký pán. Z nich tam je například laboratoř pana Drobného, Majolenčin lesní kiosek, Stodolodílna či interiér knihovny.
Výstava ukazuje i to, jak technologicky rozmanité jsou filmové loutky. Jsou tam klasické marionety voděné shora, spodové loutky jako maňásci či javajky, neiluzivní loutky i loutky větších rozměrů, které herci ovládají zezadu či jsou do nich oblečení. Řada loutek je vystavená poprvé, do Liberce jsou zapůjčené z Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, chebského muzea, od České televize a ze soukromých sbírek.