nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
Ač je hra učena primárně odrostlejším dětem, na své si v ní přijde i mládež a ani dospělí diváci se při sledování nebudou nudit. Děti budou nadšené z předscénové hyperaktivity neposedného Hurvínka v roli bubnujícího vypravěče, kterému sekunduje neméně aktivní Mánička s vozembouchem. Líbit se jim budou zcela jistě i další loutky a písně, jejichž melodie i texty jsou velmi chytlavé. Při rapově laděné si mohou i "zapařit" (což také nejedno dítko udělalo), při "drbací" zase budou hledat, zda na ně náhodou blecha opravdu neskočila. Odrostlejší diváci se stejně jako dospělí mohou vedle příběhu kochat svítící a barvy měnící loutkou blechy, respektive krále Blechy, která opatřená „odpudivě“ zabarveným hlasem Jakuba Šafránka působí jako opravdu živý obtěžující parazit. A dospělí se zase mohou bavit slovními hříčkami a narážkami na politický establishment a současně se zamyslet, jak vážné téma vám vlastně autoři hry předkládají.
„Tatík nakonec svolil, že smím své luzné tělo propůjčiti do kresleného filmu, jako má americká kolegyně Myška Mickey,“ říká na začátku černobílého snímku loutka Hurvínka na pódiu před mikrofonem. A rozhlasový archivář Miloslav Novák k tomu dodává: "Hurvínek, jako Všudybyl, na začátku filmu v podstatě říká: ‚Já jsem stejně slavný jako Myška Mickey.‘ Propagace v zahraničí se soustředila na aktualizaci těch známých Disneyho figurek. My jsme si mohli dovolit, jako rozhlasová společnost, s druhým vysíláním v Evropě a první na kontinentu, že budeme mít vlastní figurku. Kvůli tomu do toho, byl zapojen Ladislav Skupa, který s rozhlasem dlouho spolupracoval. Také Jiří Trnka, hudbou Jaroslav Ježek a hlavní autoři Karel a Irena Dodalovi.“
Film, který vyrobili Irena a Karel Dodalovi na zakázku pro rozhlasovou společnost Radiojournal, měl za úkol s pomocí už tehdy populárního Hurvínka představit divákům futuristickou vizi rozhlasu. Příběh je proto postaven na tom, že Hurvínek uslyší z Měsíce éterické zvukové vlny a o nich mu pak vypráví průhledná víla Královnička (té hlas propůjčila první představitelka Máničky Anna Kreuzmannová). Společně se vydávají do budoucnosti rozhlasu, který má podzemní metro a kilometry chodeb.
Film Všudybylovo dobrodružství byl vůbec první československý animovaný film nebo vůbec československý film, který byl uveden na festivalu filmů v Benátkách, kde získal Čestné uznání. Podrobnosti a zajímavosti o tomto snímku se můžete dozvědět kliknutím na název filmu.
V případě audionahrávek jako první každému naskočí oblíbená LP deska Hurá na olympiádu vydaná při příležitosti konání olympijských her v Moskvě v roce 1980. Spejbl se v ní touží dostat do centra dění a sportovcům nabízí své služby coby trenér, který však se sportem nemá žádné zkušenosti. Tato nahrávka, doplněná o další dvě scénky od Josefa Barchánka s Hurvínkem coby nadšeným sportovcem Hurvínek fotbalistou a Hurvínek závodníkem vydané původně na SP desce v roce 1969, vyšla znovu v roce 2004 na CD pod názvem Jak chtěl pan Spejbl na olympiádu. Vtipy o "sportování" v posteli objevující se už na zmíněné gramodesce Hurá na olympiádu jsou pak využity i ve scénce Sportovec Hurvínek na albu Další Hurvínkovy třesky plesky z roku 1993. Jako nadšený fotbalista je Hurvínek vylíčen ve scénce Spejbl se učí psí řeči, kde si před Spejblem vymýšlí, že musí jít za Máničkou na opakování z dějepisu, aby nemusel vysvětlovat, že pospíchá na důležitý školní fotbalový zápas. Kopaná je rovněž tématem scénky Spejblův parádní gól, v níž je Spejbl po kritice výkonů fotbalistů poslán na hřiště, aby ukázal svůj fotbalový um. Gól sice dá, ale do vlastní sítě. Ve výčtu nemůže chybět ani dvojdeska Spejbl sportovcem z roku 1955, která je však spíše parodií na sportovní výkony a to díky Spejblovi, jenž sám sebe vykresluje, byť značně pomateně, jako všestranného sportovce. Fotbal je pak okrajově zmíněn i ve Skupově scénce z roku 1954 Zapomenutá slova, kdy Spejbl řeší, zda centr bude kopat za Dynamo nebo za Sokol Transformátor Olympia. Nejnověji se Spejbl snaží podat důkaz své sportovní minulosti na poničeném věnci v nahrávce Taťuldo, zhasni! z roku 2019. Právě při zmínce o věnci pan Spejbl vzpomíná na své zásluhy ve fotbalovém zápase mezi týmy SK Mokropsy versus Arsenal Houbohledy.
Televizní fotbalové utkání za ustavičného vyrušování sleduje Spejbl v díle Sláva vítězům z video seriálu Hurvínkův rok. Tato scénka, byť ve dosti odlišném pojetí, je zachycena také v audioverzi těchto příběhů, které vyšly pod názvem Hurvínkovy večerníčky (podzim-zima) (2003). Jedná se konkrétně o scénku pojmenovanou Dárek k svátku věnovanou měsíci listopadu.
V případě divadelních her musíme zmínit jednu z nejnovějších inscenací Hurvínek a nezvaný host, kde pan Spejbl při nadšeném skandování „Bohemka Praha“ nenechává nikoho na pochybách jakému že fotbalovému klubu fandí. V ostrém kontrastu s jeho „klokaním“ srdcem v této hře je Spejblovo vyobrazení ve slávistickém dresu na titulní straně omalovánek z roku 1969. Ty ale dělí od zmíněné divadelní hry 50 let, a tak je možné, že pan Spejbl prostě jen mezitím přešel k druhému vršovickému klubu. :-) Jako sportovně zaměřenou bychom mohli označit i osvětovou brožurku z roku 1973 s názvem Buď fit, která s pomocí veršových textů nabádá děti ke sportování.
Zimním sportům se pak věnuje například původně rozhlasová scénka Hurvínkovi něco napadlo z roku 1984, která později vyšla na kompilačním výběru Hajaja se Spejblem a Hurvínkem (S+H 30). O výuce bruslení v podání pana Spejbla pak pojednává další rozhlasová nahrávka Spejbl na kluzišti vydaná na výběru Radioservisu Hurvínkovy příhody 2..
Ač jsou Spejbl s Hurvínkem původem Plzeňáci, v žádné nahrávce ani divadelní hře (aspoň z nedávné minulosti) překvapivě nezazní žádná zmínka na nějaký sportovní klub z jejich rodného města. Nebo se mýlíme? Chybí v našem přehledu nějaká sportovní nahrávka či cokoliv jiného z tvorby S+H vážící se ke sportu? Pokud ano, uvítáme vaše doplnění.
Rozhovor s Davidem Janoškem publikovaný v časopise Atelier 205, což je školní časopis Divadelní fakulty JAMU, připravily Sára Matůšová a Terezie Fojtová.
A co vlastně v nové hře půjde? Podkladem pro vytvoření se staly náměty objevující se již v bajkách ezopovské tradice. Můžeme na ně narazit ale i v lidových tradicích, jako byla například tulácká vyprávění "O Tuleních a bleše", známá z dob carského Ruska. A co víc? Můžeme na ně narazit i v pasáži z Goethova Fausta - "Píseň o bleše.” A jak snadno se Blecha, jakožto správný parazit, zabydlela v kulturních tradicích celého světa, tak nakonec doputovala i do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde se stala inspirací pro nový dobrodružný příběh našich loutkových hrdinů.
Celý život Spejbla a Hurvínka se rázem změní ve chvíli, kdy zjistí, že jejich psí miláček Žeryk má blechy. A nebyli by to naši hrdinové, kdyby s blechami nenaložili po svém. Hurvínek přesvědčí pana Spejbla, aby si založil bleší cirkus, který se chopí životní příležitosti. I zde, jako v každé správné pohádce, je král. Král, co by se rád smál, až by se za břicho popadal, ale ono mu to nějak nejde. A tak nechá vyhlásit, že kdo mu ukáže něco, co ještě nikdy neviděl a rozesměje ho, dostane za odměnu půl království. A tak pan Spejbl vyrazí s bleším cirkusem na zámek. Rozesmát krále přece nemůže být takový problém?! Všechno se však otočí vzhůru nohama. Spejbl půl království nezíská a namísto toho skončí v hladomorně. A z blechy se stane nový panovník. Jak tohle všechno asi dopadne? To se můžete dozvědět už v pátek a pak v následných reprízách. Podle rezervačního systému je dokonce i na premiérové uvedení stále několik vstupenek k dispozici, tak neváhejte a vypravte se do Divadla Spejbla a Hurvínka. Určitě to bude stát za to!