Aktuality

326 dní. Přesně tak dlouho bylo uzavřeno Divadlo Spejbla a Hurvínka z důvodu plánované rekonstrukce a výstavby nové zkušebny. Nyní jsou však již všechny stavební práce ukončeny a divadlo opět vítá své diváky na staré známé adrese v Dejvické ulici.
Nejvýraznější novinkou po znovuotevření divadla je vybudování zkušebny, která zároveň slouží jako nová studiová scéna pro uvádění tzv. miminích představení a dalších komorních projektů. Prostor pokladen se proměnil v moderní zákaznické centrum. Kromě dalších drobných stavebních prací byla rovněž provedena kompletní výměna topného a vodovodního potrubí, výraznou inovací prošly i divácké toalety. Divácký komfort zlepšila také výmalba hlavního sálu a hlavně kompletní obměna všech 281 sedadel. Foyer se pyšní novou podlahou, výmalbou a na stěnách všechny malé i velké návštěvníky vítají celoplošné tisky známých postav celé loutkové rodinky.
„Přijde mi až neuvěřitelné, že se po téměř roce vracíme do našeho domovského divadla, které prošlo tak výraznou proměnou. Tak, jako každá stavba, jsme v průběhu čelili mnohým nečekaným nástrahám a překvapením, které bylo nutno operativně řešit, zároveň jsme se však těšili na věci, které se více a více rýsovaly jako zhmotněný sen, tedy krásnější, modernější a více funkční divadlo, které může nabídnout širší záběr repertoáru a doprovodných programů,“ říká David Janošek, umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka, a upřesňuje: „Divadlo konečně disponuje oficiální zkušebnou, výtečným diváckým zázemím, kvalitními bezpečnými sedačkami a sálem, který přináší originální zážitky spojené s našimi ústředními postavami Spejblem a Hurvínkem, které diváky vítají už z ulice skrz nové zákaznické centrum. Kéž si z krásně zrekonstruovaného divadla naši diváci odnášejí pouze milé zážitky plné radosti a spokojenosti.“

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová v pořadu Alex a host na vlnách Českého rozhlasu, kde si 25.2.2026 povídala s moderátorkou Alex Mynářovou.
Hurvínek spatřil světlo světa 2. května roku 1926. Vytvořil ho řezbář Gustav Nosek a hlas mu propůjčil nejprve Josef Skupa, poté Miloš Kirschner. Vznik Hurníkova jména není úplně jasný. „Panují kolem toho různé legendy, protože tehdejší loutkové divadlo byla amatérská scéna. Ani vstup pana Spejbla není přesně zaznamenán. Co se nám ale dochovalo fakticky, je čestné uznání pana profesora Skupy, kde děkuje svému spolupracovníku Karlu Kovalovi, že to jméno vymyslel. A faktem je, že v pohádce, kterou Karel Koval napsal a Skupa ji v roce 1923 ilustroval, se jméno Hurvínek objevuje,“ vysvětluje Denisa Kirschnerová.
Šest let před Hurvínkem už byl na scéně Spejbl. Jeho partnery byli nejdřív Kašpárek, dokonce i Švejk, ale typově samozřejmě nešli dohromady. A tak si Josef Skupa, když uviděl loutku Hurvínka, kterou pro něj jako překvapení vyřezal řezbář Gustav Nosek, řekl: „Výborně, konečně mám pro Spejbla partnera, kterému bude roven“. Hned ho vzal do divadla, ale diváci rozhodli jinak. „Když diváci Hurvínka poprvé uviděli, tak byli přesvědčeni, že je to Spejblův syn. Skupa vzpomínal, že mu to přímo vnutili,“ přibližuje historii ředitelka.

Rozhlasová historie Spejbla a Hurvínka zůstane uchována i pro budoucí generace, tedy alespoň po obsahové stránce. S dochováním vlastních audiozáznamů je to už bohužel horší... O detailní zmapování rozhlasové audiotvorby S+H se zasloužil velký znalec mluveného slova Kamil Fajmon za přispění tvůrců webu Panáček v říši mluveného slova, který s pomocí archivních materiálů Českého rozhlasu prošel od roku 1946 do konce roku 1996 poctivě den po dni rozhlasové vysílání a do digitální formy převedl informace v nich uvedené. Tyto dokumenty s detaily programu vysílání jsou naprosto nenahraditelné, neboť bez nich by bylo absolutně nemyslitelné rozhlasové nahrávky S+H uceleně zkompletovat. Týdeník Rozhlas, jakožto oficiální veřejně dostupný zdroj informací o rozhlasovém programu, se totiž často omezoval pouze na uvádění základních údajů k jednotlivým pořadům jako je název a čas vysílání, podrobnosti ale kvůli nedostatku místa chyběly. Ani při sebepreciznějším procházení by tak nikdy nebylo možné s pomocí této tiskoviny přesně rozkrýt a detekovat všechny pořady mající spojitost s naší dřevěnou dvojicí. U jednotlivých scének vysílaných v rámci rozhlasového večerníčku Hajaja to platí dvojnásob. Díky systematické precizní práci se to naštěstí podařilo a vy si tak můžete všechny dostupné pořady s S+H a jejich protagonisty projít a zjistit, co všechno Miloš Kirschner, a před ním Josef Skupa, v průběhu dlouhé řady let v Československém rozhlase natočil. Některé dochované záznamy vydavatelství Radioservis sice postupně dává do prodeje na jimi vydaných audionosičích, valná většina zvukových pásů však byla v průběhu přepsána či jinak zničena a tyto audionahrávky tak už s největší pravděpodobností nikdy neuslyšíme.
Níže uvedený přehled scének, her, rozhovorů a komponovaných pořadů z let 1946 až 1966 doplňuje již dříve zveřejněné dílčí informace z období let 1974 a 1979 publikované v září loňského roku, o několik měsíců dříve za roky 1972 a 1973 a konečně do třetice přehled pořadů z let 1969 - 1996. Dnes zveřejněný soupis přináší zejména doplnění dalších scének z vysílání pořadu Dobrý večer, děti! + Hajaja.
Nově získané údaje byly rovněž doplněny do přehledu rozhlasových her a scének, stejně jako do seznamu rozhovorů a dalších komponovaných pořadů, které v nedávné minulosti rovněž prošly významnou aktualizací právě s využitím informací zveřejněných v Týdeníku Rozhlas.
Nespočet scének, her, rozhovorů a dalších vyprávění ukazuje, jak nesmírně bohatá je historie rozhlasové audiotvorby Spejbla a Hurvínka. Tu však mnozí paradoxně často neprávem přehlížejí jako méně významnou, přestože svým rozsahem násobně předčí počet nahrávek vydaných na audionosičích.

Uměleckého šéfa Divadla Spejbla a Hurvínka Davida Janoška u mikrofonu Českého rozhlasu na stanici Praha vyzpovídal moderátor Vojtěch Přívětivý. V pořadu z cyklu "Pražákům je hej" si povídali například o tom, jak se David Janošek k loutkovému divadlu dostal, probírali spolu také podrobnosti pěti premiér naplánovaných na tento rok či debatovali o znovuotevření domovské scény po rozsáhlé modernizaci a přístavbě divadelních prostor.
Jak si nově rekonstruované divadelní prostory vysnil? Je něco, co v divadle záměrně zachovali a neměnili? Jak se David Janošek ke své práci dostal? Na jaké nové inscenace se diváci můžou těšit? A jak nové příběhy Spejbla a Hurvínka vznikají? Na tyto všechny otázky dostanete odpověď, pokud si poslechnete celý rozhovor. Najdete ho v přiloženém odkazu.

První letošní novinka Mánička a bubáčci určená nejmenším divákům si získala oblibu rychleji, než se čekalo a po prvních několika uvedeních se jen zaprášilo. A to ještě ani neproběhla premiéra, která je ve středu 18. února 2026. Proto bylo na program oproti původním plánům zařazeno pět dalších březnových repríz: v neděli 1. 3. 2026 v 16:30, v úterý 3. 3. 2026 ve 14:00 a 16:00 a ve středu 4. 3. 2026 v 11:00 a 13:00. Divadlo nyní k této novinkové hudebně-loutkové hře od autorky Janky Ryšánek Schmiedtové o tom, že bát se není vůbec nic špatného, ale daleko lepší je strachy překonat, natočilo upoutávkové video a zveřejnilo rovněž fotky ze zkoušení, které přibližují, jak bude inscenace určená dětem od dvou let věku vypadat.
Titul navazuje na velmi povedenou řadu předchozích inscenací pro nejmenší diváky. Máničce se zavírají oči, tak ráda by šla spát. Jenže… jenže se toho musí ještě hodně stát, než skutečně usne. Oživne jí polštář, a dokonce i peřina, květina u okna má najednou místo listů dlouhá chapadla, co ji chtějí spoutat a už nikdy nepustit, a z pod postele vylezou – no ne, to jsou bubáci! A další jsou za dveřmi a na ulici za oknem…
Divadlo S+H zveřejnilo rovněž kompletní program na měsíc květen, tak se mrkněte, na co si budete moci zajít.