Aktuality

V sobotu 23. března 2024 se Divadlo Spejbla a Hurvínka od 16:30 hodin připojí s oblíbenou dětskou inscenací Hurvínkova Nebesíčka k Noci divadel. Počínaje letošním ročníkem se tato akce přesouvá na nový jarní termín, tedy na nejbližší sobotu v týdnu, v němž celosvětově slavíme Světový den divadla, který připadá na 27. března. Ten se v jednom týdnu propojuje společně se Světovým dnem divadla pro děti a mládež (20. března) a se Světovým dnem loutkářství (21. března). Divadlo S+H pro tento rok připravilo pro diváky opět možnost prohlédnout si divadelní zákulisí. Tuto nevšední příležitost budou mít diváci buď před představením, o přestávce a nebo po skončení představení. Vzhledem k omezené kapacitě je ale třeba se k prohlídce předem rezervovat. Učinit tak můžete v divadelní pokladně nebo na telefonu 224 316 784 nebo 607 911 458.

Spejbl a Hurvínek, Jů a Hele nebo Ferda Mravenec. V libereckém Severočeském muzeu jsou na výstavě nazvané Za hranice animace / Voděná loutka v českém filmu k vidění loutky a scény z animovaných filmů. Výstava, která potrvá až do 2. června, vznikla jako součást doprovodného programu k festivalu animovaného filmu Anifilm, který se bude v Liberci konat ve dnech 7. – 12. května 2024. Voděná loutka bude jedním z témat nesoutěžního filmového programu. Vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 13. března 2024 v 18 hodin.
Filmy, v nichž klíčovou roli hrají voděné loutky, se u nás objevují od prvních snímků se Spejblem a Hurvínkem přes stěžejní díla Jana Švankmajera až do současnosti. Právě úspěchy filmů jako Kuky se vrací či Malý pán v posledních dekádách ukazují, že jde o stále živý fenomén. Výstava voděné loutky v českém filmu mapuje toto téma vůbec poprvé. K vidění budou nejrůznější postavy z celovečerních i krátkometrážních filmů, ale také dekorace, prostředí, ilustrace, skici a další umělecké předměty.
Na výstavě jsou nejen samotné loutky, ale také dekorace, celé scény, výtvarné návrhy, skici či filmové plakáty. "Snažili jsme se loutky postavit do scén tak, aby mezi sebou tvořily nějaký příběh, ne nutně vycházející z toho filmu, ale inspirovaný vždycky tím filmem, ze kterého loutky jsou," řekla jedna z architektek výstavy Rozárka Jiráková.
V hlavním sále muzea jsou vzácné loutky Spejbla a Hurvínka, Mefista, Kašpárka, scéna z filmu Rakvičkárna od Jana Švankmajera, nechybí ani Jů a Hele, postavy z Ferdy Mravence či loutky z filmu Kuky se vrací. Největší prostor na výstavě mají filmy Malý pán a letošní novinka Velký pán. Z nich tam je například laboratoř pana Drobného, Majolenčin lesní kiosek, Stodolodílna či interiér knihovny.
Výstava ukazuje i to, jak technologicky rozmanité jsou filmové loutky. Jsou tam klasické marionety voděné shora, spodové loutky jako maňásci či javajky, neiluzivní loutky i loutky větších rozměrů, které herci ovládají zezadu či jsou do nich oblečení. Řada loutek je vystavená poprvé, do Liberce jsou zapůjčené z Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, chebského muzea, od České televize a ze soukromých sbírek.

V roce 2007 vydal Supraphon obsáhlý komplet se scénkami Spejbla a Hurvínka z éry Josefa Skupy nazvaný Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy. Na tomto vzpomínkovém výběru vydaném na pěti CD se objevilo prakticky vše, co Josef Skupa na gramofonové desky kdy natočil, plus něco navíc. Mezi tyto "bonusové" scénky můžeme zařadit i dvě propagační nahrávky nazvané Jak Hurvínek zachránil rodinnou dovolenou a Co měl Hurvínek za lubem. Ty, ač je Skupa natočil už v roce 1953, byly poprvé vydány právě až na posledním z pětice CD v roce 2007. Z bookletu k uvedenému kompletu můžeme vyčíst, že tyto scénky pocházejí z pozůstalosti Josefa Skupy a jsou uložené v archivu města Plzně, který odkaz slavného loutkáře spravuje. Kromě toho, že je zde uveden rok a místo natočení (AR studio, 1953) a autor (Josef Husník) je v soupisu připojena ještě jedna důležitá poznámka, a to, že jde o zvukovou folii. To znamená, že tyto scénky nikdy nebyly vydány na gramofonové desce, jakkoliv se o tom někdy spekuluje.
Pro neznalé uveďme, že zvuková fólie byla vyrobena z hmoty svými vlastnostmi podobné želatině jakou dnes cukráři používají třeba na dorty, což z ní činilo ne příliš odolný záznamový prostředek. Fólie vydržela jen pár přehrání a občas se stávalo, že se drážky z fólií dokonce odtrhávaly a médium se tím ničilo. Fólie se hojně využívaly především v rozhlase ve 30. letech v době, kdy ještě nebyla známá technologie záznamu na rozhlasový pás. Pro fajnšmekry dodejme, že folie se přehrávaly podobně jako gramofonové desky s tím rozdílem, že gramofon se spustil na zpětný chod a přenoska oproti deskám začínala ve středu a postupně dojela na okraj folie.
Jako jedna z možných variant, proč se po těchto propagačních a částečně propagandisticky laděných nahrávkách na více než padesát let slehla zem, se nabízí myšlenka, že o ně nebyl zájem a ty tak zůstaly uložené ve Skupově osobním archivu, kde čekaly na využití až do vydání Supraphonem. Jinou možností může být to, že scénky byly někde odvysílány a pak byly Skupovi vráceny a ten si je založil a nikdo s nimi už dál nepracoval. Ať už byl jejich osud jakýkoliv, úplnou pravdu se patrně už nikdy nedozvíme.

Do pražské premiéry operně laděné inscenace Hurvínek prodává nevěstu na motivy slavného díla Bedřicha Smetany zbývá přesně týden. Pokud jste tuto oceňovanou a právem vychvalovanou hru zatím neviděli a chcete být součástí neopakovatelné atmosféry prvního pražského uvedení, tak máte ještě šanci. Na sobotní premiéru, která se koná dne 16. března od 18 hodin, je v 11. až 14. řadě k dispozici stále několik volných míst (aktualizace 11.3. odpoledne: všechna místa jsou vyprodaná). Oproti tomu další nejbližší termíny březnu a dubnu jsou až na několik výjimek beznadějně obsazené. Větší množství volných míst je pak v tuto chvíli na květnové a červnové reprízy. I ty se ale budou zcela jistě rychle mizet, a tak neváhejte a zarezervujte si vstupenky co nejdříve.
Umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek k pražské premiéře dodává: "S ohledem na úspěch, který zažíváme s burácivým potleskem při každé repríze v brněnské Redutě doufám, že se nám podaří stejnou energii a radost přenést i do Divadla Spejbla a Hurvínka. Oslavné kritiky i nominace na inscenaci roku jsou tím nejlepším předpokladem pro úspěšné uvedení v Praze. Od prvních zkoušek přicházeli účinkující na zkušebnu s velkou láskou a nasazením. Věřím, že se jejich přístup přetavil v originální scénický tvar, který potěší, pobaví a přinese radost všem divákům bez ohledu na věk a jejich zkušenost s operou, Bedřichem Smetanou, či Hurvínkem. Těším se na všechny milé diváky, uděláme maximum proto, aby z divadla odcházeli nadšení."
Autorkou adaptace je dramaturgyně Patricie Částková, která dokázala skvěle spojit obě divadelní ikony – Smetanovu nejoblíbenější operu Prodaná nevěsta a originální postavičky Josefa Skupy. Jednotlivá hudební čísla propojují dialogy loutek i sólistů tak, aby se diváci mohli seznámit nejen s probíhajícím dějem, ale i divadelním prostředím. Citlivě a hravě pracuje s možností, že určitá část publika se s operou díky inscenaci setká poprvé v životě. Prodaná nevěsta je upravena do podoby, díky které ani nejmladší diváci neztratí pozornost a zároveň získají představu o klasické opeře.
Hurvínek prodává nevěstu od prvního uvedení provází nespočet pozitivních ohlasů z řad diváků, stejně jako pochvalných recenzí ze strany odborné veřejnosti. Originální verze Prodané nevěsty získala nominaci na inscenaci roku v anketě Divadelních novin, v recenzích se pyšní hodnocením 100% a nejeden divadelní kritik označil zpracování za dokonalé. O mimořádném úspěchu svědčí i fakt, že brněnské reprízy jsou vyprodané zcela a na ty pražské zbývá posledních pár lístků. V červnu bude opera uvedena na prestižním festivalu Smetanova Litomyšl a obě divadla už nyní plánují termíny dalších uvedení na příští sezónu.

Rychle rostoucí popularita Spejbla a Hurvínka, kterou jim krátce po jejich vzniku zajistil Josef Skupa, měla vliv i na to, že se hlasy obou figur v interpretaci prvního duchovního otce záhy dostaly na gramofonové desky. Ty, ač nebyly nikterak levné, pomohly oblibu postaviček akcelerovat a přiblížily je ještě širšímu diváckému publiku. Není žádnou novinkou, že první deskou s S+H byla v roce 1929 natočená nahrávka Spejbl u radia, která spolu s dalšími čtyřmi vyšla na etiketě značky His Maters's Voice. Následně Skupa přešel k vydavatelství Ultraphon, pro které natočil celou řadu nahrávek, aby po znárodnění gramofonového průmyslu v roce 1945 začal desky natáčet pod národní podnik Supraphon. Jednou z „ultraphonních“ desek byla v roce 1930 vydaná nahrávka, na které na jedné straně zazní Skupův upoutávka na gramofonové nahrávky S+H a druhé straně pak promlouvají Voskovec s Werichem v rozhlasovém přenosu z Osvobozeného divadla. Tato deska patří mezi sběrateli k těm nejvyhledávanějším a podle dostupných informací je známa existence pouhých tří exemplářů! Jsme proto velice rádi, že se nám na náš fan web podařilo získat náhled etikety a také obrázek druhé strany s V+W.
Některé gramodesky byly před oficiálním vydáním vylisovány rovněž pro testovací účely. Tyto neprodejné zkušební desky, bez potisku etikety, existují taktéž ve velmi omezeném nákladu. Od různých sběratelů jsme získali náhledy etiket i od těchto nahrávek a díky nim jsme tak mohli opět rozšířit náš digitální archiv audionahrávek. K nim se řadí například scénky na deskách Spejblova ukolébavka (1930), Zkoušení X (1932), Spejblova milostná bilance (1933), Hurvínkova píseň o slanečku + Znáte snad pana Spejbla? (1933), Hurvínek se vzdělává (1955), Spejbl a doba kamenná + Hurvínkovy nové šaty (1955) či Popletený přírodopis (1955), kde na jedné verzi zkušební desky najdeme pracovní označení „Spejbl a Hurvais - Ptactvo“, nebo Spejbl znalec hudební (1955), kde je pro změnu uveden název „Hurvajs jako hudební znalec“.
Z pohledu fanoušků Spejbla a Hurvínka jsou jistě velmi zajímavé také dvě cizojazyčné reklamní desky s S+H v interpretaci Miloše Kirschnera podporující turismus – první obsahuje anglickou a francouzskou verzi, druhá pak německou a italskou stopu. Tyto scénky (a mnohé další) si můžete poslechnout YouTube kanálu.