Aktuality

Poslechněte si unikátní rozhovor publicisty Jakuba Malovaného, na který do Baťovy vily ve Zlíně dorazil nejen oslavenec v doprovodu svého otce Spejbla, ale také interpret obou postav Martin Trecha a umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek. Čím to je, že Hurvínek neztrácí nic na svém kouzlu času navzdory? Co je na něm divného? Je náročné zaujmout dnešního dětského diváka? A které představení z bohatého divadelního repertoáru mají pánové nejraději? To vše vám hosté prozradí ve 48 díle podcastu Publicast.
David Janošek byl nedávno rovněž hostem rádia Kašpar, kam zavítal za moderátorem Ondřeje Novákem. Oba tyto rozhovory si můžete poslechnout na této stránce.
A konečně, Spejbl a Hurvínek byli minulý čtvrtek hosty České televize v televizním vysílání Dobrého rána, kdy do Brna přijeli nejenom o tomto jubileu pohovořit ti nejpovolanější – loutkoherci Martin Trecha, Jana Mudráková a David Janošek. Moderují Monika Brindzáková a Aleš Zbořil.

Hurvínek nezestárl ani o den, přitom letos slaví stovku. Dřevěný uličník, který se poprvé objevil na jevišti 2. května 1926, dnes mluví hlasem čtyřiadvacetiletého Martina Trechy – teprve pátého interpreta v historii. A právě on a ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová v nejnovějším Rozhovoru Moniky Zavřelové na iDNES.tv promluvili o tom, proč nás možná Hurvínek všechny přežije i jak ho nedávno nepustili do USA. Na samostatném videu pak najdete krátký rozhovor přímo s oslavencem.
Proč Hurvínek funguje už celé století a nestárne? „Myslím, že v něm je něco divného,“ říká Trecha bez okolků. „Ať tady budeme popisovat a pojmenovávat cokoliv o tom, proč to ještě funguje, je potřeba říct, že Spejbl i Hurvínek v sobě prostě mají něco, co úplně nechápeme. Je to jejich tajemství. Přitahují si lidi k sobě a různými zvláštními náhodami přežívají dál,“ říká. Denisa Kirschnerová, která divadlo vede po svých rodičích Miloši Kirschnerovi a Heleně Štáchové, to vysvětluje o něco konkrétněji: „Vodiči někdy říkají, že oni nevodí loutky, ale loutky vodí je. Je v tom nějaká magie.“ A dodává to nejpodstatnější: fungují i proto, že je nelze nikam zařadit. „Sociálně i historicky jsou neukotvení. Když se na ně podíváte, neurčíte, do jakého ‚konceptu‘ je zařadit. A to jim umožňuje být kdykoliv, kdekoliv, v minulosti i budoucnosti,“ vysvětluje.
Divadlo Spejbla a Hurvínka pravidelně vystupuje nejen v Česku, ale také ve světě. Má takové „cestování“ svá specifika? Při nedávné cestě do Ameriky se ukázalo, že ano. Loutky totiž putují zvlášť, většinou v cargu měsíc před souborem – a tentokrát se část zásilky vrátila rovnou zpátky. „Celníci nám první várku loutek neproclili a vrátili zpátky,“ popisuje Kirschnerová.
Co přesně bylo důvodem, dodnes nevědí. Trecha si dělá legraci, že Hurvínek na hranici nejspíš promluvil. „Asi pravdu a byl upřímný,“ směje se. Naštěstí divadlo disponuje vícero loutkami, takže se podařilo doručit alespoň ty hlavní. Umělecký šéf navíc pro tuhle americkou cestu vyrobil náhradní sadu – odlévané loutky, které by v případě nějaké nehody nebyly takovou ztrátou.
Komplikací ale může být víc. Kvůli odlišnému kulturnímu kontextu se čas od času musí upravit i texty jednotlivých her. Právě v Americe ho třeba museli výrazně zjemnit – Spejbl nesměl na Hurvínka ani zvednout ruku a říkat někomu blondýna bylo tabu. „Český černý humor je krásný v tom, že si můžete rýpnout do všeho. V Americe to ale neprošlo,“ vysvětluje Trecha. V Japonsku přitom platil pravý opak. „Tam čím víc, tím líp. Spejbl byl samuraj a děti se pod ním krčily.“ A v Srbsku zase museli vynechat jméno Mánička, protože tamní význam má blízko k lehké ženě.
A jak se do Divadla Spejbla a Hurvínka dostal jeho nejmladší interpret? To i mnohé další zajímavosti se dozvíte pokud si rozhovor pustíte, nebo přečtěte v dnešním pražském vydání MF DNES.

Loutkoherec a hudebník Martin Trecha, který působí již čtvrtým rokem jako interpret ikonických postav Spejbla a Hurvínka, dnes slaví 25. narozeniny. Za celý náš fan web mu přejeme mnoho zdraví, štěstí, spokojenosti a samozřejmě plno úspěchů v jeho osobním i profesním životě. Martin se za dobu svého působení u dejvické loutkové scény stal zásadním pilířem úspěchu, a proto se sluší přiblížit jeho profesní dráhu v krátkém medailonku.

Poprvé se v rolích obou mužských postav představil na podzim roku 2022 v inscenaci Spejbl, Hurvínek a já. Úplně první hrou, kde se objevil jako vodič, bylo na terase pražského Planetária odehrané představení Hurvínek a nezvaný host. To bylo současně prvním, které v roce 2025 namluvil na audionahrávku. V některých hrách štěká rovněž psa Žeryka. Uplatňuje se též v dabingu, a to jak v rolích S+H (např. film Pohádky pro Hurvínka či Hurvínkova vesmírná odysea, tak i mimo loutkovou scénu (např. v kresleném seriálu Ryšáček Pablo).

Spejbl je v jeho podání dobrosrdečný a tradičně lehce zmatený, zatímco Hurvínek působí zvídavě, hravě a často i trochu drzým dojmem. Martin mu svým projevem vtiskl nový náboj, což v kombinaci s nenásilnou vtipností a Martinovou geniální schopností improvizace z Hurvínka dělá moderního a čiperného kluka - přesně takového, jakého ho diváci milují.

Hurvínkův pokojíček, bezpočet jeho loutek, včetně té zřejmě nejstarší, i spousta zábavných her. I to nabízí unikátní výstava, která začala v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni ve čtvrtek. Expozice nazvaná Hurvínek 100 - Z Plzně do Plzně vznikla u příležitosti stých narozenin oblíbené postavičky a je největší autorskou výstavou v historii muzea.
"Jubilejní výstava přiblíží návštěvníkům vývoj a historii postavy Hurvínka prostřednictvím nahlédnutí přímo do jeho světa. Více o něm i jeho rodině – Spejblovi, Máničce, paní Kateřině a Žerykovi – se návštěvníci dozví přímo u nich doma," uvedla spoluautorka výstavy a vedoucí plzeňského Muzea Loutek Markéta Formanová. Nahlédnout je tak možné třeba do Hurvínkova pokojíčku, kde si zájemci dokonce mohou lehnout do jeho postýlky.
V herní části výstavy se děti i dospělí mohou vydat společně se Spejblem a Hurvínkem na veselé putování, kde zjistí, jakými jazyky loutky dokáží mluvit, mohou si zkusit být loutkohercem, zajezdit si na koloběžce nebo převlékat Hurvínka do 56 různých rolí.
Připravena je také muzejní část, která ukazuje více než sto artefaktů spojených z Hurvínkem. Zapůjčila je muzea z celé České republiky. Ve věži muzea jsou, za přísných bezpečnostních podmínek, vystaveny nejstarší dochované loutky Spejbla a Hurvínka v ČR, které jsou běžně uložené v depozitáři Archivu města Plzně.

Západočeské muzeum v Plzni vydalo u příležitosti Hurvínkova stoletého jubilea a výstavy Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně publikaci Veroniky Plaché Hurvínek v Plzni (1926–1945), která vznikla jako součást oslav významného výročí této světoznámé loutky. Publikace, v podobě kritického katalogu, přináší na 143 stranách komplexní přehled působení a uplatnění loutky Hurvínka ve dvou plzeňských loutkových divadelních souborech – v Loutkovém divadle Feriálních osad a Plzeňském loutkovém divadle prof. Josefa Skupy v letech 1926–1945, a to v širších historických a společenských souvislostech. Zvláštní pozornost je věnována osobnostem, které se zásadním způsobem podílely na „životě“ Hurvínka – Gustavu Noskovi, Josefu Skupovi a Jiřině Skupové. Opomenuty nejsou ani další členové Hurvínkovy rodiny – Spejbl, Mánička, paní Kateřina a rodinný přítel pes Žeryk.
Součástí publikace je obrazový výběrový katalog předmětů z výstavy Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně (Západočeské muzeum v Plzni, 12. 6. 2026–4. 4. 2027), který představuje reprezentativní výběr zajímavých exponátů týkající se loutek Spejbla a Hurvínka.
Prodejní cena knihy, která nemůže chybět v knihovně žádného milovníka Spejbla a Hurvínka, je 290 Kč. Zakoupit si ji můžete na webu Západočeského muzea, nebo osobně v Plzni.