nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
Stranou výčtu nezůstávají ani audionahrávky, ve kterých je téma cestování velmi časté, ale i knižní tvorba, kterou reprezentuje například kniha Hurvínkovy večerníčky pro kluky i pro holčičky vycházející z motivů dvojice oblíbených gramodesek.
To samozřejmě není vše, proto chce-li se dozvědět více, staňte se členy Klubu Hurvajz. Zde se dozvíte jak na to a co všechno za výhody na vás v klubu čeká.
Detailnější informace k této novince zatím chybí, a tak v tuto chvíli zatím můžeme jen převzít text, který na svém webu uvádí Divadlo Spejbla a Hurvínka: „Jsou lidé, kteří znají scénky Spejbla a Hurvínka zpaměti. Jsou lidé, kteří mají Spejbla a Hurvínka na cdčku. Jsou lidé, kteří mají Spejbla a Hurvínka na tričku….. …. a David má Spejbla a Hurvínka v hlavě. Co mu tam říkají? A k čemu to vede? Přijďte se podívat na naše nové představení, kde se to dozvíte.“ Tak co, už se začínáte těšit?
Pokud jste se s obtisky nikdy nesetkali a netušíte, jak se s nimi pracovalo, opsali jsme pro zajímavost návod, který byl uveden na rubové straně obtisků.
V našem přehledu nahrávek S+H najdete celkem sedm fornokaret se Spejblem s Hurvínkem. K nim se řadí nahrávky Spejbl a doba kamenná, Spejblova kuchařská kniha, Užovky, Hurvínek za chvíli pouhou rozebere větu dlouhou a Hurvínek píše úkol. Tato pětice byla vydána patrně někdy v období let 1953 až 1956 (přesný údaj není na fonokartě uveden) v době, kdy toto záznamové médium vzniklo. K této domněnce nás vedou nízká pořadová čísla nahrávek - FO 11/11, FO 12/11, FO 13/12, FO 14/13 a FO 15/14. Informaci o přesném počtu vydaných kusů už asi nezjistíme, ale dá se usuzovat, že náklad byl zřejmě poměrně vysoký, neboť i dnes jsou tyto pohlednicové nahrávky bez větších problémů k sehnání na různých aukčních a bazarových portálech.
Později Supraphon vydal minimálně další dvě fonokarty s nahrávkami S+H: Spejbl znalec hudební a Zdravověda u Spejblů. Oproti původní pětici u nich známe i přesný rok vydání, neboť tento údaj je součástí informací na obalu. Z něj lze vyčíst, že je Supraphon dal do prodeje v roce 1963. V porovnání s první pěticí se liší počtem otáček – zatímco starší fonokarty se přehrávaly rychlostí 33 ⅓ otáček, u těchto novějších je to 45 otáček. Sehnat tyto dvě fotokraty na internetových burzách je naopak prakticky nemožné a i na našich stránkách je máme jen díky jednomu fanouškovi. Je proto vysoce pravděpodobné, že jejich náklad byl v porovnání s výše uvedenými o dost nižší.
Máte-li ve svých sbírkách nějaké další fonokarty s S+H, či k nim máte jakékoliv zajímavé informace, budeme rádi, pokud se o ně s námi podělíte, abychom je mohli doplnit na naše skvělé stránky. :-) Děkujeme za spolupráci.