nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
Luděk Horký je český divadelní režisér, dramaturg a manažer vývoje centra dramaturgie tvorby pro děti a mládež České televize, externí pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zaměřením na teorii a historii dramatického umění pro děti, místopředseda českého národního střediska nevládní organizace ASSITEJ (světová organizace divadel pro děti a mládež) a člen Dramaturgické rady PerformCzech Institutu umění/Divadelního ústavu Praha.
Autor se zamýšlí nad pozicí divadla v oblasti hledání nových tvůrčích postupů, tvrdí, že Hurvínek je opředen mnoha mýty od izolace přes absenci ve hledání nových autorů až po tvrzení, že Helena Štáchová "divadlo zakonzervovala do přeslazeného kompotu zábavně vzdělávacích programů, jednoduchých didaktických hříček bez ambice provokovat a zlobit“. Analýza volá po satiře, touží po Spejblovi, který se v dobách 50. - 80. let stával jádrem příběhů a stýská si, že dnes se Spejbl objevuje převážně na začátcích a koncích jednotlivých inscenací. Hurvínek s Máničkou jsou hlavními hybateli děje, což dokládá na Mikiho vzhlédnutí se v Disneyovkách, kterým se Hurvínek v současném repertoáru víceméně podřizuje. Analýza je s tímto repertoárem nespokojená, touží po jakémsi návratu starých pořádků ve smyslu kvalitních scénářů, což dokládá na rozboru několika her. Autor analýzy je přesvědčen, že "Kdo nechápe fatální důležitost Spejbla pro smysl Hurvínkova jevištního života, nikdy správně neporozumí ani Hurvínkovi. Dramaticky funkční párovost mezi Hurvínkem a Spejblem nelze stejně účelně nahradit párovostí mezi Hurvínkem a Máničkou nebo kýmkoli jiným" a odvolává se na několik studií. Co ale říká historie Divadla? Skutečně je tak černobílá, jak ji autor líčí? Luděk Horký je o generaci starší nežli já, je proto logické, že více inklinuje ke Kirschnerově éře stejným způsobem jako tvůrci Kirschnerovy éry se porovnávali se Skupou. Já naproti tomu jsem vyrůstal za éry Heleny Štáchové a Martina Kláska a právě na základě tohoto generačního vymezení si dovoluji s analýzou polemizovat.
„Divadlo Spejbla a Hurvínka tímto krokem reaguje na zvýšené provozní nároky živého hraní a otvíráme tak prostor nejmladším členům souboru převzít interpretační štafetu a pokračovat v dlouholeté tradici tak, aby byla zachována i do budoucna kontinuita tvorby této výjimečné pražské divadelní scény, která je známá po celém světě,“ komentuje Denisa Kirschnerová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka.
Když se stejný set desek prodával v květnu loňského roku, majitel za něj dal neuvěřitelných 37.422 Kč. V tomto případě navíc prodejce uvádí, že desky jsou nehrané! Prodejní cena je v době sepsání tohoto textu na úrovni 1.051 Kč, je ale velmi pravděpodobné, že poroste. Aukce končí v pátek 3. 2. 2023 v 19 hodin.
Přestože jde o vcelku raritní desky, divákům nejsou příběhy na nich zachycené neznámé, neboť byly postupně všechny znovu vydané na re-edičních výběrech a různých kompilacích Supraphonu. Část z nich vyšla například na Legrácky a drobničky ze Spejblovy mošničky (S+H 10) (1998), jiné na výběru Hurvínkovy přírodozpytné výlety (S+H 16) (2001), další na Hurvínkovy trampoty s taťuldou (S+H 19) (2002), Hurvínkův bigbýt a 9 dalších scének (S+H 29) (2011) či Spejblovy starosti a Hurvínkův apríl (S+H 31) (2012).
Ceny některých starších gramofonových desek se Spejblem a Hurvínkem dosahují dlouhodobě poměrně vysokých částek. Vloni se například propagační gramodeska s nahrávkou Kravička pana Spejbla vydražila na Aukru za 12 tisíc korun.
V první polovině roku soubor čeká další výjezd, tentokráte do Francie, kde se představí už noví interpreti. Jak již bylo avizováno, na toto turné soubor bude zkoušet a připravovat hru Mikiho Kirschnera, Robina Krále a Jiřího Škorpíka Hurvínek a král Blecha, což bude veršované představení pro celou rodinu, plné efektních loutek, loutkářských triků, poezie, hudby a barvité výpravy.
V dobách socialismu neutuchající popularity S+H využívaly různé státní organizace k propagaci zdravého životního stylu. Mezi ně se řadí například brožurka Jak u Spejblů hledali, až našli (1958) vydaná k propagaci čištění zubů, sportovně zaměřené tiskoviny Buď fit (1973), Jak Hurvínek přišel k rozumu (1975) či leták Buď fit - budeš fit s mléčnými výrobky (1976).
Spejbl a Hurvínek se objevovali v reklamách všeho druhu i ve filmu a v televizi. O tom, že propůjčení loutek pro propagaci nebylo Skupovi vůbec cizí, svědčí vůbec první filmový snímek s S+H. Jednalo se o němý film z roku 1930 s názvem Spejblův případ určený k propagaci smaltovaných van. Do kategorie propagačních filmů patří i nově zařazený a donedávna téměř neznámý snímek s nepříliš zajímavým názvem Kovošrot. Ten v roce 1959 pod režijním vedením Miloše Hakena s Milošem Kirschnerem v rolích S+H natočil Propagfilm, což byla dceřiná společnost Krátkého filmu. Jednalo se o krátkou agitku podporující sběr železného šrotu. Tento snímek se bohužel nedochoval a není dostupný ani v Národním filmovém archivu (NFA). V Divadle Spejbla a Hurvínka ale mají uchované fotky z jeho natáčení. Dvě z nich byly použity ve zpravodaji Klubu Hurvajz v letním čísle v roce 2022, jednu najdete jako ilustrační obrázek u tohoto článku. Jistou zajímavostí tohoto kratičkého filmového snímku je, že se jednalo o barevný film, což v roce 1959 rozhodně nebylo úplně běžné.
Po roce 1990 se s reklamou roztrhl pytel a od té doby se na nás valí doslova ze všech stran. Rovněž Spejbl a Hurvínek se stali součástí porevolučního reklamního světa, kdy se propůjčili k nejrůznější propagaci. Pokud náš výčet omezíme jen na videotvorbu, tak není seznam až tak dlouhý. Velký dopad měli například reklamy na výrobky GS, které byly ve své době vcelku masivně nasazovány, díky čemuž byli Spejbl s Hurvínkem poměrně častými hosty na televizní obrazovce. V Německu před lety postavičky sloužily zase k propagaci automobilů Škoda. V roce 2010 se Spejbl a Hurvínek s krátkým klipem s názvem Slušný starosta, slušný senátor zapojili do politické kampaně před komunálními a senátními volbami. O rok později vznikly v režii Mikiho Kirschnera dva zdařilé propagační filmy s delší minutáží - snímek Spejblova výhodná koupě vznikl na objednávku skupiny ČEZ a jeho úkolem bylo nenásilnou formou varovat před nekalými praktikami podomních prodejců. Snímek Jak se dostat Hurvínkovi na zoubek vznikl v kooperaci se společností Drogeria Markt (DM) a jak je z jeho názvu patrné, sloužil k osvětě dětí ke správnému čištění zubů.
V posledních letech se Spejbl a Hurvínek televizní reklamě vyhýbá. Zda je to záměr vedení divadla, či se nenaskytl vhodný partner, se kterým by se chtěli spojit, neumíme posoudit. Uvidíme, zda se to v budoucnu změní.











