nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: OST/Err
Jako první spustilo výstavní oslavy Muzeum středního Pootaví Strakonice, když svou výstavu Hurvínek na strakonickém hradě otevřelo už 28. února 2026. Následovat bude Divadlo Spejbla a Hurvínka s velkou venkovní výstavou instalovanou v Dejvické ulici s názvem Chachááá - 100 let s Hurvínkem. Slavnostní zahájení proběhne ve čtvrtek 30. dubna 2026 ve 13:00 hodin před divadlem, kde výstava bude k vidění až do konce června. Se stoletým hrdinou, jeho současností i minulostí se obyvatelé a návštěvníci Prahy budou moci seznámit později i v Praze 1 na Mariánském náměstí, kam se v červenci výstava obohacená o výstavní box s hlavními hrdiny přesune. A v plánu je také její umístění v Hurvínkově rodišti - v Plzni, kde by měla být k vidění od září do října. Na 10 čtyřstranných hranolech nebudou chybět připravované premiéry této výjimečné sezony, ale ani ohlédnutí za Hurvínkovou stoletou divadelní cestou či seznámení s dalšími hrdiny této loutkové rodiny a jejich interprety. Díky QR kódům budou mít kolemjdoucí možnost poslechnut si slavné dialogy v podání všech Hurvínkových interpretů. Druhá výstava Divadla S+H Hurvínek 100x jinak, prezentující kuriozity i vzácné archivní materiály či předměty, ozdobí přímo foyer Divadla Spejbla a Hurvínka.
Další akcí bude výstava Hurá, Hurvínek, kterou plánuje Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi veřejnosti otevřít 14. května. Stranou nezůstává ani Muzeum Cheb Karlovarského kraje, kde 17. května odstartuje dvojjazyčná česko-německá výstava s příznačným názvem HURVÍNEK *1926 – FOREVER... Rovněž Západočeské muzeum v Plzni chystá hravou a interaktivní výstavu věnovanou 100. narozeninám legendárního Hurvínka. Akce pojmenovaná Hurvínek 100 - z Plzně do Plzně bude zahájena 12. června a potrvá až do dubna příštího roku. K zahájení výstavy dojde v rámci festivalu Skupova Plzeň, jejíž 36. ročník bude probíhat v termínu od 10. do 14. června 2026 v plzeňském Divadle ALFA. Kromě této výstavy připraví na květen plzeňské muzeum, také venkovní panelovou výstavu ve Smetanových sadech, která představí nejdůležitější osoby a okamžiky, které výrazně ovlivnily další působení tohoto klučiny.
Doposud známe podrobnosti k již probíhajícím výstavám, tak i těm teprve připravovaným, najdete na samostatné stránce v odkazu.
„Chceme propojit tradici s moderní formou a oslovit jak rodiny s dětmi, tak návštěvníky ze zahraničí. Výstava bude plně dvoujazyčná a návštěvníci si vyzkoušejí, co obnáší práce loutkoherce, nebo uslyší Spejbla s Hurvínkem v různých jazycích,“ říká vedoucí odborného oddělení Muzea Cheb Mgr. Michal Beránek. Výstava nabídne řadu interaktivních prvků přibližujících Hurvínka i generacím, které se s ní již běžně nesetkávají. Součástí bude také krátký úvodní film, ve kterém tato ikonická postavička návštěvníky provede místy, která jsou v Chebu spojená se jménem Gustava Noska.
V rámci výstavy budou probíhat komentované prohlídky a edukační programy pro školy. „Školní děti i předškoláci si mohou vyrobit vlastní jednoduchou loutku a středoškoláci se zase dozví, jak je možné, že na Silvestra 1944 se v drážďanské věznici na Mathildenstraße přes dveře cel hrálo téměř dvouhodinové představení Hurvínek a Spejbl ve vězení,“ doplňuje muzejní pedagog Jan Charvát. Součástí Muzejní noci, během níž bude výstava představena návštěvníkům, bude večerní loutkové vystoupení souboru Buchty a loutky. Ten v sobotu 16. května od 19:00 uvede v Muzeu Cheb inscenaci s názvem: „Bývalí loutkáři z loutkoherecké skupiny Západočeského divadla v Chebu, aneb v jaké pohádce jste za posledních sto let chtěli Hurvínka vidět a zatím se vám to nepodařilo!“.
Projekt vznikl ve spolupráci s Mitteldeutsches Marionettentheatermuseum v braniborském Bad Liebenwerda a ukazuje, že české a slovenské loutkářství – zapsané v roce 2016 na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) – je živou tradicí, která přirozeně přesahuje hranice jednotlivých zemí.
Studio Tititi Terezy Talichove bylo přizváno k vytvoření jubilejní figurky Hurvínka. Vznikl tak první Hurvajz, trochu atypický, výtvarně osobitý, ale stále s duší nezbedného klučiny s vypouklýma očima. První figurka našla své místo přímo v Divadle Spejbla a Hurvínka, druhá u uměleckého ředitele divadla Davida Janoška. A právě v tu chvíli vznikla myšlenka pokračovat.
Projekt Tititi Hurvínek se rozvinul do malé autorské série deseti originálních figurek. Nejde o kopie, ale o výtvarné variace na postavu, která už sto let klade otázky, reaguje nečekaně a dokáže být hravá i provokativní zároveň. Každý Hurvajz je originál — liší se barevností, výrazem i náladou. Některé figurky se více přibližují původní podobě loutky vytvořené loutkářem Gustavem Noskem na popud Josefa Skupy ve 20. letech, jiné tuto tradici vědomě narušují a posouvají dál.
Na Hurvínkovi fascinuje spojení zdánlivě neslučitelného — pevného, statického dřeva a postavy plné energie, drzosti a nečekaných postřehů. Právě tento kontrast se stává hlavním motivem celé série. Hurvajz ze studia Tititi je současně poctou tradici i hravým experimentem.
Figurka z bukového dřeva měří 25 cm a její cena je 16.500 Kč. Pokud byste o něj měli zájem, můžete si ho rezervovat na e-mailu talichova@tititi.cz.
Skupovská revue Milana Šotka hýří důvtipem, slovním humorem a současně „Skupy nové foto“ zachycuje poučeně a věrně, byť místy pracuje s životopisnými fakty volně. Plzeňští patrioté se však nemusí bát! Na Škodovy závody, Loutkové divadlo feriálních osad, či na spolupráci s Jiřím Trnkou dojde. A co víc, hra je psaná přímo pro světovou premiéru na prknech Velkého divadla, v němž samotný Skupa rozvíjel svůj scénografický talent – jmenování šéfem výpravy (1922) a přes 25 vytvořených scénografií jest toho důkazem! Josef Skupa se tak pomyslně vrací na jednu ze svých domovských scén. Zkrátka S. K. U. P. A. ve VELKÉM!
Autor ve své hře neopomíná ani Skupovu spolupráci s jiným Plzeňákem, Jiřím Trnkou, a mimo jiné se zamýšlí nad tím, jaké to je, když loutkovodič mluví dvě loutky najednou a vede tak sám nepřetržitý vtipný dialog otce se synem. A že svoji skupovskou revue píše přímo pro světovou premiéru na prknech plzeňského Velkého divadla, ve kterém dokonce samotný Skupa externě pracoval od roku 1916, v letech 1922 a 1923 byl šéfem výpravy a vytvořil zde více než 25 scénografií. Josefa Skupu tak pomyslně vrátí do jednoho z divadel, které mu kdy byly domovem. Skupa ve V/velkém!











