nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: média rozhlas
Kultovní Hurvínek oslavil 2. května úctyhodných 100 let a podle všeho rozhodně nepatří do starého železa. Naopak. „Táhne pořád, až nás to vlastně překvapuje. Máme vyprodáno a diváci se o lístky přetahují,“ říká v Blesk Podcastu umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek. Podle něj stojí za úspěchem oblíbené loutky především jednoduchý, ale věčný princip - vztah otce a syna. „Je to ten zlobivý synek, který škádlí rodiče. To znají všichni napříč generacemi, před sto lety, před padesáti i dnes. To prostě nestárne,“ vysvětluje. Velký podíl v Hurvínkově neutuchajícím úspěchu podle něj hrají i samotní tvůrci. „Jsou to lidé, kteří tomu dávají život a dělají divadlo pro diváky tady a teď,“ dodává.
V době TikToku a mobilů by se mohlo zdát, že klasické loutky nemají šanci. Opak je ale naštěstí pravdou. „Loutky mají své tempo, ale to umíme rozbít příběhem. Používáme současný jazyk, modernizujeme, ale zas nechceme jít s dobou za každou cenu,“ popisuje Janošek. Divadlo se podle něj snaží držet i jazykovou kulturu. „Vyhýbáme se anglickým výrazům a trendům. Žádné six–seven od Hurvínka neuslyšíte. Chceme kultivovat češtinu,“ doplňuje.
Reflektovat současná témata ale musí a dělají to v divadle rádi. V nových představeních se tak objevuje například i téma šikany. „Máme hru, kde se spolužačky posmívají Máničce za staré šaty nebo Hurvínkovi za odstáté uši. Ukazujeme, že se to může stát každému, všichni máme své přednosti i starosti. A snažíme se dětem ukázat, jak se s něčím podobným dá vypořádat. Chceme, aby naše hry měly poselství,“ popisuje.
Ačkoliv je Hurvínek postavička především pro děti, je opředený i celou řadou někdy dost pikantních tajemství. Nejčastější otázka, která zajímá děti i dospělé, je nasnadě – kde má oblíbený uličník maminku? „Maminka je neznámá. Existuje několik teorií, ale nic není potvrzené,“ přiznává Janošek. Jedna z legend je přitom docela třaskavá. „Podle jedné verze se pan Spejbl kdysi spustil s kabaretní zpěvačkou. No a dál se to mezi nimi už prostě nepotkalo. Ale to samozřejmě dětem neříkáme,“ směje se Janošek. Oficiální, a pro děti nezávadná, odpověď je mnohem poetičtější. „Když ten dotaz padne, a padá docela často, říkáme, že maminka je lípa. Hurvínek je z lípy vyřezaný a současně je to náš národní symbol,“ vysvětluje umělecký ředitel.
Velké oslavy čekají Hurvínka 2. května. Právě na jeho narozeniny bude mít premiéru Kabaret Hurvajs v nově zrekonstruovaném Divadle Spejbla a Hurvínka. „Nebudou tam jen ty nejlepší scénky. Nebude to jen archeologie. To vůbec ne! Bude to plné i nových věcí,“ láká Hurvínek hlasem svého vodiče Martina Trechy.
A jak to vypadá, když se na jevišti improvizuje? „Já si dělám, co chci, proto mě mají všichni rádi,“ prohlašuje Hurvínek rozhodně. Mánička to hlasem Jany Mudrákové potvrzuje se smíchem: „Všichni milují, když Hurvínek improvizuje a vyvádí. A naši vodiči přitom musí být hodně při smyslech.“
Pro oba loutkoherce Janu Mudrákovou a Martina Trechu je přitom práce s legendárními postavičkami velká čest. Vstupují do světa, který už desítky let baví děti i dospělé. Jak dlouho v něm chtějí zůstat? „Neplánujeme,“ shodují se oba v pořadu Blízká setkání. „Máme to rádi a uvidíme, co bude.“
Hurvínek spatřil světlo světa 2. května roku 1926. Vytvořil ho řezbář Gustav Nosek a hlas mu propůjčil nejprve Josef Skupa, poté Miloš Kirschner. Vznik Hurníkova jména není úplně jasný. „Panují kolem toho různé legendy, protože tehdejší loutkové divadlo byla amatérská scéna. Ani vstup pana Spejbla není přesně zaznamenán. Co se nám ale dochovalo fakticky, je čestné uznání pana profesora Skupy, kde děkuje svému spolupracovníku Karlu Kovalovi, že to jméno vymyslel. A faktem je, že v pohádce, kterou Karel Koval napsal a Skupa ji v roce 1923 ilustroval, se jméno Hurvínek objevuje,“ vysvětluje Denisa Kirschnerová.
Šest let před Hurvínkem už byl na scéně Spejbl. Jeho partnery byli nejdřív Kašpárek, dokonce i Švejk, ale typově samozřejmě nešli dohromady. A tak si Josef Skupa, když uviděl loutku Hurvínka, kterou pro něj jako překvapení vyřezal řezbář Gustav Nosek, řekl: „Výborně, konečně mám pro Spejbla partnera, kterému bude roven“. Hned ho vzal do divadla, ale diváci rozhodli jinak. „Když diváci Hurvínka poprvé uviděli, tak byli přesvědčeni, že je to Spejblův syn. Skupa vzpomínal, že mu to přímo vnutili,“ přibližuje historii ředitelka.
Jak si nově rekonstruované divadelní prostory vysnil? Je něco, co v divadle záměrně zachovali a neměnili? Jak se David Janošek ke své práci dostal? Na jaké nové inscenace se diváci můžou těšit? A jak nové příběhy Spejbla a Hurvínka vznikají? Na tyto všechny otázky dostanete odpověď, pokud si poslechnete celý rozhovor. Najdete ho v přiloženém odkazu.











