Aktuality

Umělecký šéf souboru Divadla Spejbla a Hurvínka, ale také herec, scénograf a loutkář David Janošek 23. prosince slaví 35. narozeniny. David Janošek stojí za postupnou uměleckou proměnou tvorby Divadla Spejbla a Hurvínka, kdy loutkovou scénu otevřel novým autorům, ale zejména novým uměleckým směrům. Novinkou pod jeho vedením jsou i speciální, neustále vyprodané hry pro batolata. Dokázal citlivě skloubit tradiční marionetářství s prvky činohry a také opery. Výsledkem toho jsou úspěšné inscenace, mezi nimiž lze jmenovat například Hurvínek prodává nevěstu či Spejbl, Hurvínek a já, které se pyšní několika oceněními. Ředitelka D S+H Denisa Kirschnerová k tomu poznamenala: "V krátkém sledu pro Divadlo získal ocenění sukces měsíce a nominace na inscenaci roku - to vše v Divadelních novinách a k tomu pochvalné recenze, spokojené diváky a téměř stále vyprodáno!".
David Janošek vystudoval Střední školu umění a designu v Brně, obor Design nábytku a interiéru (2009). Následovalo studium Vyšší odborné školy restaurátorské na oboru Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby, kterou absolvoval v roce 2012 a kterou od 3. ročníku studoval souběžně s činoherním herectvím na Janáčkově akademii múzických umění v atelieru Oxany Smilkové. Absolvoval v roce 2015 a krátce na to se stal členem činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského. Poté na sezonu nastoupil coby loutkoherec do Divadla Spejbla a Hurvínka a dále pokračoval jako herec na volné noze. Od roku 2021 je uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka.
V roce 2016 začal spolupracovat coby scénograf a kostýmní výtvarník s divadly napříč republikou, zejména pak s Národním divadlem v Brně, Národním divadlem moravskoslezským Divadlem Petra Bezruče, Moravským divadlem Olomouc, Městským divadlem Mladá Boleslav, Městským divadlem Brno, Slezským divadlem Opava, Komorní scénou Aréna, Východočeským divadlem Pardubice, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, Městským divadlem Zlín, Slováckým divadlem, Divadlem loutek Ostrava, Brněnskou filharmonií, Divadlem Polárka, Radost atd. Na Slovensku spolupracoval se Slovenským národním divadlem a Státní operou Banská Bystrica. Pro Národní divadlo v Praze vytvořil scénu k opeře Lazebník Sevillský (2021). Opakovaně spolupracuje s režiséry Martinem Glaserem, Štěpánem Páclem, Magdalenou Švecovou, Jankou Ryšánek Schmiedtovou, Adélou Stodolovou, Hanou Mikoláškovou, Michaelou Doleželovou, Zuzanou Fischerovou, J.A. Pitínským, Luborem Cukrem, Terezou Říhovou a dalšími.
Dokážou tradiční loutky promlouvat i k dnešním dětem? Jak se mění jejich charaktery a poselství, která současné nejmladší generaci předávají? Reagují pružně na témata doby a promítají je do obsahu divadelních her? A jaký vzor dnešním dětem dávají? I o tom se Deník N bavil s uměleckým ředitelem Divadla Spejbla a Hurvínka Davidem Janoškem, který na dejvickou loutkovou scénu před čtyřmi lety přinesl čerstvý vítr a dodnes jí udává směr. Rozhovor si můžete s předplatným přečíst v odkazu níže.

Jana Mudráková – interpretka Máničky a paní Kateřiny slaví 20. prosince 2024 kulaté životní jubileum. První inscenací, kde se společně se svým novým mluvičským parťákem Martinem Trechou představila, byla hra Spejbl, Hurvínek a já. V té však za loutky ještě nepromlouvala. Premiéru v rolích obou ženských postav dřevěné rodinky si odbyla až 26. května 2023 ve hře Hurvínek a král Blecha. Následovaly další hry jako Hurvínek a nezvaný host, nové nastudování oblíbeného muzikálu Spejbl versus Drákula, Hurvínek mezi osly, divácký hit Hurvínek prodává nevěstu nebo nejnověji Hurvínkova vánoční záhada.
Jana do souboru D S+H nastoupila na jaře roku 2022 a podobně jako Martin se i ona se rychle dostala do povědomí diváků a milovníků našich lipových hrdinů. Ještě předtím, než ji diváci slyšeli v divadle, se představila coby nový hlas obou ženských postav v televizním vystoupení v pořadu Víkendová snídaně na TV Nova či na různých doprovodných akcích.
Jana je univerzální umělkyně, což jsou skvělé předpoklady pro loutkové divadlo. Vystudovala hudebně dramatický obor na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Poté začala studovat divadelní vědu na olomoucké Univerzitě Palackého. Po roce ale dala přednost herecké praxi a nastoupila do divadla Stará aréna jako herečka a tajemnice. Hostovala v řadě činoherních divadel včetně Národního divadla moravskoslezského. Vedle činohry ovládá i zpěv, klasický i moderní tanec a také stepování. Hraje též na nejrůznější hudební nástroje. Nezaskočí ji akrobacie ani šerm. Vidět jí můžete ve větších i menších rolích ve filmech a televizních seriálech, natáčela také reklamy. Kromě Divadla Spejbla a Hurvínka účinkuje také v divadle RePublika a divadle SemTamFór. Další informace o Janě se můžete dočíst na jejích internetových stránkách www.janamudrakova.cz.
K jejím narozeninám jí přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. A samozřejmě mnoho úspěchů v soukromém i profesním životě s Máničkou a paní Kateřinou!

Propojení tradičních marionetářských postupů s moderními technologiemi s využitím dávno zapomenutých a znovu objevených technik loutkářského umění. O tom všem velmi poutavým způsobem vyprávěl scénograf, režisér a výtvarník Divadla Spejbla a Hurvínka Miki Kirschner na akci Meet the Makers 21 – Divadlo, film a scéna. Ta se konala 28. listopadu 2024 v PrusaLabu, což je prototypová dílna společnosti Prusa Research se kterou Miki často spolupracuje. Zajímavé vyprávění ilustroval na několika příkladech loutek z technicky dokonalého představení Hotel Spejbl. To již není na repertoáru, ale je alespoň k vidění jako video na platformě Dramox. Kromě této inscenace zmínil i několika zajímavostí z natáčení filmu pro pražské Planetárium, který by měl být uveden na jaře příštího roku po otevření planetária po rozsáhlé rekonstrukci. Festival Meet the Makers 21 ukázal, že moderní technologie a tradiční řemeslo spolu mohou hrát dokonalou souhru, o čemž přítomné posluchače přesvědčil svým vystoupení i Miki Kirchner. Jeho zhruba půlhodinové vyprávění je dostupné ve videozáznamu na YouTube.

Nejenom na internetu ale dostali mediální prostor zástupci Divadla Spejbla a Hurvínka. V magazínu deníku Právo Styl pro ženy vyšel v úterý 17. prosince 2024 milý rozhovor s ředitelkou Divadla S+H Denisou Kirschnerovou doplněný několika krásnými fotografiemi paní ředitelky. Jen o den později v časopise Dům & Bydlení, který je rovněž přílohou deníku Právo, vyšel článek Zdeňka Smíška s názvem „Vánoce S+H s Davidem Janoškem“. Oba zajímavé články, které najdete v rubrice "Články", všem zájemcům vřele doporučujeme.

Klatovy, Skuteč, Hronov, Strakonice, Kutná Hora, Kuřim, Tábor, Lanškroun či Semily. To jsou některá z českých měst, do kterých na jaře zavítá soubor Divadla S+H během zájezdového turné pro vlastech českých. Mimopražští diváci se mohou od března do května těšit na trojici populárních inscenací pro dětské publikum Hurvínek a nezvaný host, Hurvínek a král Blecha a Spejbl, Hurvínek a já, které v Hronově 19.3. doplní noir muzikál pro dospělé Spejbl a město hříchu. Kromě toho bude v brněnském divadle Reduta na programu také operně laděná hra Hurvínek prodává nevěstu. Přesný rozpis termínů zájezdových představení si můžete prohlédnout na oficiálním webu Divadla S+H.

Skupův přítel a jeho blízký literární spolupracovník Frank Wenig napsal pro Josefa Skupu a jeho postavičky Spejbla a Hurvínka vedle divadelních her, knížek či scének pro gramodesky také několik rozhlasových scének, v nichž se nejednou objevovalo téma Vánoc a předvánočního času. Žádná z nich se v archivu Československého, resp. Českého rozhlasu ale bohužel nedochovala, a tak si je můžeme připomenout pouze obsahově. A kdy jindy se to hodí víc, než právě v adventním čase! K připomínce s laskavým svolením autorky PhDr. Jitky Bílkové, Ph.D. opět využijeme informací z její publikace s názvem Frank Wenig - Novinář, spisovatel, spolupracovník Josefa Skupy, v níž se velmi detailně zabývá Wenigovou tvorbou, a to nejenom pro Spejbla a Hurvínka.
Už v roce 1936 byla v rozhlase dva dny před Štědrým dnem odvysílána Wenigova scénka "Vánoce u Spejblů" (neplést se stejnojmenným kompilačním CD Vánoce u Spejblů), na Vánoce pak zazněla další Wenigova nahrávka "Hurvínek a Jozéfek přejí dětem k Ježíšku". Ani u jedné však nejsou známy žádné detaily.
O tři roky později, konkrétně 19.12.1939, Československý rozhlas zařadil do vysílání další vánočně laděný rozhlasový příběh "Hurvínek a Mánička se těší na Vánoce", ve kterém Wenig období Vánoc využil k připomínce dobročinnosti, kolem níž se pak vyprávění točí. Hurvínek si při rozhovoru s Máničkou o vánočních dárcích vzpomene, že mají ve třídě chlapce Jirku, který se na Vánoce netěší, protože nemá důvod - pochází z chudé rodiny, a proto žádné dárky nedostane. Hurvínka napadne, že by Jirka mohl strávit Vánoce s ním a Spejblem, a lituje, že nemohou pozvat všechny chudé děti. Spejbl děti upozorní, že na náměstí u vánočního stromku je pořádána sbírka na chudé děti. Hurvínek i Mánička neváhají a rozhodnou se, že do kasičky přispějí také. Když se pak oba svěří, že mají hlad, pošle Spejbl Máničku do spíže přes chodbu. Ta se ale bojí a chce, aby šel Hurvínek s ní. Nakonec tam raději dojde Spejbl sám a děti mezitím objeví mísu s cukrovím. Uvědomí si, jak moc je toho připraveno pro jejich radost. Mánička říká, že má také připravené překvapení pro Spejbla - upletla mu nátepníčky, protože svetr ještě neumí. Hurvínek se zamyslí, on zatím ještě nic připraveného nemá. Ale nevadí, vysype kasičku a něco koupí. Mánička se diví, vždyť si chtěl Hurvínek nastřádat na baterku a známky. V jejich přemýšlení je vyruší Spejbl. Řekne, že rodiče vždy nejvíce potěší, když jsou dětí hodné a pilné. "No, ale toť se ví, kdybyste mi chtěli dát nějaký dárek, to víte, že mě potěší, jakpak by ne, vždycky mě to potěší, když vidím, že jste pozorné děti a že na mne myslíte," prohlásí.
Další předvánoční příběh s názvem "U Spejblů před Vánocemi", jenž byl odvysílán na Štědrý den roku 1941, vypráví o tom, jak se Hurvínek s Máničkou snaží pomoct s předvánoční přípravou, ale moc jim to nejde. Děti pozorují Spejbla při válení těsta na vánočku a Mánička se nabídne, že pletence do vánočky zaplete, Hurvínek potvrdí, že to Mánička umí - ve škole mají pletení. Hurvínek by i málem vyzradil, že Mánička plete Spejblovi k Vánocům nátepníčky, na poslední chvíli ho Mánička stihne zarazit. Spejbl oceňuje, že mu děti pomohou, potřebuje ještě zajít ke kupci. Pošle pak děti na trh pro ryby, už tam zaplatil dva kapry, stačí je vyzvednout. Cestou domů jdou děti kolem řeky, chtějí se podívat jestli už je led. Přitom si všimnou, jak kapři otevírají tlamičky. Mánička usoudí, že asi mají žízeň, a tak se rozhodne, že dá jednomu kaprovi z řeky napít. Ten se jí vysmekne a odplave pryč (stejné téma se objevilo v knize Vánoce u Spejblů). Spejbl se následně zlobí nejen kvůli kaprovi, ale i vánočce, do které Hurvínek s Máničkou zapletli i koště. Obě děti pomohly alespoň s odpovědmi na dopisy - vymyslely univerzální odpověd na dotazy dětí, co dát rodičům k Vánocům: přece všichni rodiče by si přáli hodné a pracovité děti.
Na první vánoční svátek roku 1949 rozhlas na program zařadil Wenigovu scénku "Hurvínkův vánoční sen" zaměřenou na poučení, jak se chovat v přírodě a že vánoční stromky nemůže v lese řezat každý. Příběh začíná tím, jak Hurvínek s Máničkou povídají o tom, jaké dárečky připravili pro své blízké. Hurvínek pak chce, aby s ním Mánička šla do lesa uříznout vánoční stromeček. V lese se ozývá bubnování a děj se posouvá více do poetična a pohádkovna. Datel bubnuje, stromy se probouzejí a ptají se jeden druhého, nač to bubnování: "Já malá jedlička, samá voňavá větvička, já se tě ptám, kmotro borovice, kdo tě probudil?" - "Smrčku, smrčíčku, i ty malá jedličko, což jste neslyšeli? Bubnovali. To mě probudilo." - "A já smrček skrček, já se tě ptám, kmotro borovice, kdo bubnoval?" - "Smrčku, smrčíčku, datel bubeník bubnoval." Borovice pak vysvětluje stromkům, že datel bubnoval proto, že se do lesa blíží dva - (tedy ted už jen jeden, protože Mánička ujela na saních) jeden chlapec s pilkou a chystá se na stromečky. Borovice vypráví stromečkům, jak lidé slaví Vánoce. Uklidňuje je, aby se nebály, že v tento vánoční čas se dějí kouzla. Když přijde Hurvínek s pilkou a chce si uříznout stromek, borovice řekne zaklínadlo: "Otevři se, země, otevři se, skálo, schovej malou jedličku!". Hurvínek stojí překvapeně, nechápe, kam se stromek poděl. Tu se ozve zachrápání a divák se přenese zpět do reality. Právě probuzený a ještě rozespalý Hurvínek zmateně reaguje, když přichází pan lesní a nese Spejblovi stromeček.
Částečně budovatelský nádech má scénka "Hurvínkův Mikuláš", která byla odvysílána 5.12.1946 a kterou Frank Wenig napsal na výslovnou žádost redakce Československého rozhlasu. V mikulášském příběhu připraví Hurvínek jako Mikuláš a Mánička jako čert překvapení pro pana Spejbla a paní Drbálkovou. Tetinka dostala zašité punčochy, Hurvínek obdaroval Spejbla stavebnicí. Toho Spejbl využije ke zmínce, že budovat a stavět je třeba jinde (je rok 1946, rok po skončení války). Dodává, že je potřeba dobudovat a dostavět republiku, aby bylo "dobře a pěkně, aby lidičky měli dost domů, kde bydlet, aby na drahách bylo dost vozů, aby se mohlo vozit uhlí a mouka a brambory ... budujeme, stavíme, aby bylo všeho dost, strojů, šatů, jídla i všeho, co potřebujeme". Příběh končí recitací Hurvínka a Máničky, kteří přejí dětem, aby je čert nevystrašil a aby jim Mikuláš nadělil hodně dobrot.