nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
A tím to nekončí! Se zakoupeným dárkem se navíc můžete zapojit do soutěže o koloběžky. Stačí vyfotit účtenku s dárkem a fotografii poslat na soutez@delex.cz - tři vylosovaní výherci získají koloběžku.
Oslavte 100 let malé legendy, která spojuje generace – s Hurvínkem a COOPem! Nabídka probíhá v období od 20. 5. do 28. 7. 2026 nebo do vyprodání zásob. Losování o koloběžky proběhne 31. 7. 2026.
Mnohé sběratelské předměty jsou však poznamenány časem – bývají poškozené, opotřebované nebo zachycené v méně vhodných podmínkách. Snažíme se proto fotografie upravovat tak, aby samotný předmět co nejlépe vynikl a alespoň částečně získal svůj někdejší „lesk“. Pomáhá nám například odstranění rušivého pozadí, zvýraznění barev nebo další digitální úpravy. Dnes k tomu lze využít i možnosti umělé inteligence.
Právě s její pomocí jsme se pokusili o virtuální „restaurování“ starého, částečně poškozeného keramického sousoší Spejbla a Hurvínka neznámého původu a stáří. Nemáme informace o jeho autorovi ani o tom, kdy a kde vzniklo. Není ani jisté, zda bylo sousoší původně čistě bílé a zda se jej někdo později nepokusil neodborně „vylepšit“ barevným nátěrem s použitím nevhodné glazury, která se místy nevzhledně roztekla.
Pomocí umělé inteligence jsme se proto pokusili vytvořit představu o tom, jak mohla soška vypadat v době svého vzniku – nová, barevná a nepoškozená. Srovnání původního nálezového stavu a AI rekonstrukce můžete posoudit sami.
Ať už se vám výsledek líbí, nebo ne, budeme rádi, když nám pomůžete webový archiv dále rozšiřovat. Pokud máte doma předměty, které v archivu chybějí nebo jsou zde zachyceny v horším stavu, budeme vděční za jejich fotografie. Děkujeme všem fanouškům Spejbla a Hurvínka, pro které tento web vytváříme.
Miloš Kirschner chtěl být původně právníkem, nakonec ale zasvětil svůj život divadlu a umění, které dokázalo spojovat humor, moudrost i laskavost. Po svém předchůdci Josefu Skupovi převzal odpovědnost za odkaz legendárních postav Spejbla a Hurvínka a s mimořádnou úctou jej dále rozvíjel. Nejen svým nezaměnitelným hlasovým projevem, ale i hlubokým pochopením charakterů jednotlivých postav vytvořil podobu divadla, kterou si dodnes uchovává v paměti několik generací diváků.
Pod jeho vedením se Divadlo Spejbla a Hurvínka stalo významným symbolem české kultury doma i v zahraničí. Soubor reprezentoval české umění na mnoha světových scénách a získal uznání pro svou jedinečnost, profesionalitu i schopnost oslovit dětského i dospělého diváka stejnou silou a opravdovostí.
Miloš Kirschner nebyl pouze výjimečným interpretem, ale také člověkem, který věřil v sílu divadla jako prostoru pro radost, porozumění a lidskost. Jeho práce významně přispěla k tomu, že české loutkářství získalo pevné místo mezi uznávanými kulturními tradicemi naší země.
Při příležitosti třicátého výročí jeho úmrtí vzpomínáme s úctou a vděčností na člověka, který svým talentem a oddaností obohatil českou kulturu o dílo trvalé hodnoty. Odkaz Miloše Kirschnera žije díky znamenitým pokračovatelům dál v každém představení, v každém dětském smíchu i v nezaměnitelných hlasech Spejbla a Hurvínka, které nepřestávají oslovovat nové generace diváků.
Detailnější pojednání o životě i díle Miloše Kirschnera najdete v jeho životopise na našich stránkách.
Výstava připomíná stoletou historii Hurvínka, který se poprvé představil divákům v roce 1926 v Plzni. Návštěvníky provází jeho příběhem od prvních vystoupení až po současnost. Vedle Hurvínka představuje také Spejbla, Máničku, paní Kateřinu nebo Žeryka. Součástí expozice jsou informační panely, zvukové ukázky známých dialogů prostřednictvím QR kódů i soutěž pro návštěvníky.
Jedna z částí výstavy je věnována lidem, kteří stáli za úspěchem Divadla Spejbla a Hurvínka. Připomíná zakladatele Josefa Skupu i jeho nástupce Miloše Kirschnera, Martina Kláska, Martina Trechu, Ondřeje Lážnovského a Janu Mudrákovou. Nechybí ani informace o tom, jak se jednotlivé role předávaly mezi generacemi loutkoherců.
K vidění jsou také originální loutky, které běžně účinkují v představeních Divadla Spejbla a Hurvínka. Během letní přestávky je divadlo výjimečně vystavilo na Mariánském náměstí. „Některé loutky, které jsou v tom boxu vystavené, tak skutečně hrají a díky tomu, že teď mají prázdniny, tak si je návštěvníci můžou prohlédnout,“ uvedla ředitelka divadla Denisa Kirschnerová.
Slavnostního zahájení se zúčastnili zástupci hlavního města, konkrétně Tomáš Slabihoudek, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury a Michal Hroza, náměstek primátora hl. m. Prahy pro infrastrukturu, i Divadla Spejbla a Hurvínka v čele s ředitelkou Denisou Kirschnerovou. Přivítat návštěvníky přišly i samotné loutkové postavy Spejbla, Hurvínka, Máničky, paní Kateřiny a Žeryka. Výstava je součástí oslav Hurvínkových 100. narozenin, které budou pokračovat i dalšími akcemi v průběhu letošního roku.
Jedním slovem šílené. Je to vážně frmol! Ale divadlo S+H se svého úkolu zhostilo na jedničku. Mezi dvěma posledními premiérami divadla neuběhl ani měsíc a půl a najednou máte hotovo! Nové představení je na světě! A k tomu vážně velmi vydařené. Hurvínkův pohádkový expres skutečně jako by záhadně vypadl rovnou z pohádky.
Představení Hurvínkův pohádkový expres z pera Jakuba Šafránka a režie Davida Janoška bylo situováno na malou scénu do nově upravených prostor divadla, kde se hrají především miminí představení pro nejmenší děti. V zásadě mě tato volba scény, která nedovoluje umístit do hlediště více jak 30 osob, dosti překvapila, ale brzy jsem si uvědomil, proč tomu tak bylo. Menší prostory umožňují hercům být v těsnějším kontaktu s diváky, což je poslední dobou hlavní rys divadla S+H. Hurvínkova, Spejblova a Žeryčkova loutka chvílemi doslova létala přímo nad hlavami diváků, takže děti byly vtaženi do děje a mohly být součástí pohádkového světa spolu s loutkami. Jednoznačně dobrý tah! Současně tuto malou scénu používá divadlo jako svoji zkušebnu, takže je pro herce instinktivně jednoduší převést svoje naučené a odzkoušené pohyby přímo na plac.
Musel jsem obdivovat, jak se na tak malém prostoru dokázali bez karambolu 4 herci ladně pohybovat a kolik technického vybavení a rekvizit dokázali bleskově obsloužit, aniž by se jim loutky zamotaly do nití. K žádnému škobrtnutí (tedy alespoň viditelnému) ale nedošlo. Ba co víc, protagonisté s loutkami tancovali, létali vzduchem a dokonce i zpívali. Ať už to byla talentovaná dvojice hlavních interpretačních hlasů Hurvínka a Máničky (jako Sirény) v podání Martina Trechy a Jany Mudrákové, nebo jejich skvělí pomocníci Jirka Krupica a Vojta Fülep, kteří vodili doprovodné loutky (pana výpravčího piráty, indiány, mimozemšťany), všichni do jednoho se v představení hezky prostřídali v sólovém zpěvu. To vše zvládli naživo a bez mikrofonů. Klobouk dolů.
Samotný příběh se po delší době vrací do srozumitelného pohádkového prostředí. Hurvínek jede s taťuldou Spejblem vlakem z Prahy do Plzně na oslavou svých 100 let a cestou „získá“ od pana výpravčího kouzelnou píšťalku, která je po zapískání přenese rychle do pohádkového světa na loď na divoké vlny mezi piráty, k totemu mezi indiány, do kostkového světa Minecraftu a nakonec i mezi mimozemšťany, kteří se nebojí s loutkami provádět ve svém ultramoderním přístroji pokusy. Pokaždé, když už to vypadá, že Spejbl a Hurvínek mají namále a jejich dny jsou nadobro sečteny, je na poslední chvíli zachrání jejich neohrožený psík Žeryk. Ten ostatně nakonec svým přičiněním zachrání i nezbedu Hurvínka a všichni se vrátí to vlaku na nástupiště v Plzni.
Jednotlivé zápletky jsou přehledné, příběhy jsou ucelené a hra oplývá velmi jemným a bezprostředním humorem, kterému se rádi zasmějí i dospělí. Zcela jistě bylo hodně textu na poslední chvíli ze scénáře vyškrtáno, aby byla hra co nejsrozumitelnější i pro malé diváky. Ocenil jsem i použití všech základních typů loutek, od velkých a malých marionet přes umě poskládané maňásky, až po malé vtipné kostkové javajky.
Kdo má rád pohádky, a přitom i rád cestuje vlakem, určitě neprohloupí, když se na přestavení zajde podívat. Cesta ho omladí, osvěží, potěší a uteče mu neskutečně rychle! Tedy, pokud ještě sežene lístky do vlaku, protože tenhle Expres už začíná být oprávněně rychle vyprodaný. Ale co, když tak pojede další…











