Aktuality

V sobotu 22.10. večer měl na TV Noe premiéru dokumentární pořad z cyklu Dřevěné návštěvy věnovaný řezbáři Ivanu Moravcovi. Toho zpovídal výtvarník a spisovatel Martin Patřičný, který za Ivanem Moravcem zavítal do jihočeských Hoštic, kde má svou dílnu. Ivan Moravec byl v letech 1975 až 1985 členem Divadla Spejbla a Hurvínka, kde dělal prakticky všechno. Působil v něm ale už dříve, od července roku 1968, kdy uspěl ve výběrovém řízení. Vyráběl loutky, připravoval celé výpravy a dokonce i loutky vodil, například Žeryka. Dnes s divadlem spolupracuje externě, stojí například za výpravou ke hře Hurvínkova cesta do Tramtárie. Jeho „dítětem“ je pak zejména loutka paní Kateřiny, kterou na návrh Zdeňka Juřeny vytvořil. Mimo to dnes vyrábí loutky pro divadelní Kurz loutkového divadla pro děti.
Dokument pochází z roku 2020 a ještě před uvedením na televizních obrazovkách byl ke shlédnutí na youtube. Další díl z cyklu Dřevěné návštěvy, který bude mít premiéru na téže televizi v sobotu 29.10., bude věnován Divadlu Spejbla a Hurvínka a Květě Plachetkové. I tento díl si můžete pustit v předstihu na youtube.

Spejbl s Hurvínkem nestárnou, jsou ve skvělé kondici, říká v rozhovoru pro Český rozhlas v pořadu Větrník - Host ve studiu umělecký ředitel Divadla S+H David Janošek. Milovníky dřevěné dvojice je však třeba upozornit, že rozhovor se týká Spejbla s Hurvínkem jen zčásti, větší prostor je dán dalším Janoškovým divadelním aktivitám mimo S+H. Mezi ty patří například jeho podíl na olomouckých činoherních inscenacích Dům Bernardy Alby, Rok na vsi, Splašené nůžky a Manon Lescaut, operetě Cornevillské zvonky nebo baletu Louskáček - Kouzelný příběh.

Dobrá výprava by podle Davida Janoška měla sloužit hlavně ke sdělnosti příběhu. "Není vždycky potřeba zaplácnout jeviště milionem věcí. Může z toho být vizuálně úžasná podívaná, která ale nerozvíjí příběh," vysvětluje a dodává, že i s jednou židlí se dá odehrát celý svět.

David Janošek vystudoval školu umění a designu, přidal k ní herectví na brněnské JAMU, aby se nakonec stal uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka a uznávaným scénografem a návrhářem kostýmů. Spolupracuje s divadly po celé republice, dvakrát hostoval ve slovenském Národním divadle v Bratislavě, pozvání dostal do Polska.

Nová hra Spejbl, Hurvínek a já, ve které David Janošek účinkuje, ukázala, že jeho pohled na tvorbu Divadla Spejbla a Hurvínka a dalšího směřování bude zřejmě odlišný od jeho předchůdce Martina Kláska. Marionetářské řemeslo je v ní totiž upozaděno a projev naopak cílí na využívání jiných prvků, které diváci znají například z divadel Minor či kladenského Lampionu.

Davidovy zvláštní představy odehrávající se v jeho hlavě zasazené do předválečné doby v časech, kdy Josef Skupa působí jako středoškolský profesor. To je základní dějová linka zbrusu nové hry Spejbl, Hurvínek a já, která se line celým zhruba pětapadesátiminutovým příběhem. Děj hudebně laděné hry (hudbu obstaral Zdeněk Král), která staví na tom, že i špatným časům v předzvěsti nadcházející první světové války se dá čelit s pomocí humoru, se odehrává ve třídě 5.D. Právě do ní nově nastoupí excentrický žák David, kterého ztvárňuje umělecký šéf souboru David Janošek, jehož spolu s dalšími spolužáky vyučuje profesor, kterého hraje Jakub Šafránek.

Pojetí hry je značně netradiční a spíše než o loutkové představení jde o činohru využívající k vyprávění příběhu doplňkově loutky. Netypické propojení živých herců oblečených v duchu předválečné módy, loutek včetně Spejbla v nadživotní velikosti či "chemicky ošetřeného" nafouklého Žeryka, různých rekvizit (například Žeryk v raketě) a techniky využité při promítání, přináší nový směr, který by divák, který vyrazí na tradiční loutkové, kukátkovou formou vyprávěné divadlo asi nečekal. Neotřelé postupy, které znají návštěvníci z her pro dospělé jako je například Spejbl a město hříchu či Hotel Spejbl, jsou však dnes nedílnou součástí projevu Divadla Spejbla a Hurvínka, a ani v tomto případě tomu není jinak. Možná tento styl nesedne všem, ale s tím jistě autoři počítají.

Hru pod režijním vedením Jiřího Jelínka, který je spolu s Terezou Lexovou také autorem, nastudovala mladá generace loutkoherců, z nichž mnozí nejsou v D S+H ještě ani rok (Karolina Fiala, Jakub Šafránek či Jana Mudráková). Pro mě osobně byl největším překvapením vynikající výkon Martina Trechy, který nejenom že zpíval a excelentně vodil Hurvínka, ale ještě se bravurně zhostil interpretace Spejbla, Hurvínka a dokonce i psa Žeryka. Je sice pravdou, že díky pojetí hry nebyla časová dotace pro obě postavy, a tedy ani jeho projev, taková, jako je běžné v "klasických" loutkových inscenacích, to ale nikterak jeho výkon nesnižuje. Ten byl veskrze profesionální, tím spíš, že jde teprve o jednadvacetiletého může. Zda jej budeme vídat a slýchat v obou hlavních rolích i v dalších hrách ukáže čas. Každopádně v jeho osobě má divadlo dalšího, velmi zdatného interpreta. Dodejme pro úplnost, že Mánička ani Bábinka v této inscenaci nevystupují.

Představení je primárně určeno dětem, ale obávám se, že aby mladší generace pochopila autorův záměr, tak by jim hra musela nabídnout přeci jen více indicií a vodítek. To ale samozřejmě neznamená, že je představení nemůže oslovit příběhem, způsobem vyprávění, scénou, hudbou a písničkami, nebo zmiňovaným vizuálním projevem v podobě promítání na plátno zabírající většinu jeviště. Interaktivní zapojení diváků do děje při "tělocvičné" scéně pak vyprávění příběhu zajímavě oživuje.

Značnou část představení propojují písničky a živá pianová hudba, přičemž obzvlášť hlavní melodie je hodně chytlavá a nejeden divák si jí bude pobrukovat ještě dlouhou dobu co opustí divadlo: "Svět je tak praštěnej a proto se mu směj, šeptají hej hej, jen tak se usmívej, volají hej hej, nepřipusť beznaděj....". No řekněte sami, není tento optimismem hýřící popěvek tou nejlepší pozvánkou na tuto hru? Tak hurá do divadla, premiéra je už ve čtvrtek 20.10.2022.

Poznámka: Recenze vychází ze shlédnutí generální zkoušky a je tedy teoreticky možné, že v době po premiéře se pár drobných detailů může ještě změnit.

V minulém týdnu se v Divadle Spejbla a Hurvínka konala tisková konference k začínající divadelní sezóně. O představených tématech jsme vás informovali s využitím tiskové zprávy D S+H (více zde). Neformální tiskové konference se zúčastnily také televizní štáby z České televize, Primy a pražské televize Praha TV. Natočené výstupy se následně objevily na ČT v dětských Zprávičkách ve které si můžete poslechnout i kratičký úsek z ukázky z připravované hry Spejbl, Hurvínek a já s Martinem Trechou v rolích Spejbla a Hurvínka. Ředitelku Denisu Kirschnerovou pak vyzpovídal do své reportáže štáb Praha TV. A do třetice značně bulvárně laděnou reportáž do svého vysílání v rámci programu Showtime zařadila Prima. Ta však důraz dává zejména na rozhovory s kmotřenkami, zatímco Spejbl s Hurvínkem jsou v ní značně upozaděni.

V roce 2022 si Plzeň připomíná 100 let od založení první ryze české zednářské lóže nesoucí název Josef Dobrovský. Jejím členem byl kromě jiných také významný plzeňský loutkář Josef Skupa, od jehož narození 16. ledna 2022 uplynulo 130 let. Při této příležitosti připravilo Západočeské muzeum v Plzni výstavu s názvem Svobodní zednáři na Plzeňsku a bratr Josef Skupa, která obě tato významná výročí připomíná. Představen bude nejen fenomén svobodného zednářství obecně, ale také jeho historie na Plzeňsku a osudy nejvýznačnějších členů místních zednářských lóží, včetně životního příběhu Josefa Skupy. Výstava bude pro návštěvníky přístupná v termínu od čtvrtka 20. října 2022 do 26. února 2023. Vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 19. října od 17:00 hod v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech. Výstavu se podařilo zrealizovat díky spolupráci s Muzeem svobodného zednářství při Veliké lóži České republiky a soukromými sběrateli.