Aktuality

V roce 2007 vydal Supraphon obsáhlý komplet se scénkami Spejbla a Hurvínka z éry Josefa Skupy nazvaný Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy. Na tomto vzpomínkovém výběru vydaném na pěti CD se objevilo prakticky vše, co Josef Skupa na gramofonové desky kdy natočil, plus něco navíc. Mezi tyto "bonusové" scénky můžeme zařadit i dvě propagační nahrávky nazvané Jak Hurvínek zachránil rodinnou dovolenou a Co měl Hurvínek za lubem. Ty, ač je Skupa natočil už v roce 1953, byly poprvé vydány právě až na posledním z pětice CD v roce 2007. Z bookletu k uvedenému kompletu můžeme vyčíst, že tyto scénky pocházejí z pozůstalosti Josefa Skupy a jsou uložené v archivu města Plzně, který odkaz slavného loutkáře spravuje. Kromě toho, že je zde uveden rok a místo natočení (AR studio, 1953) a autor (Josef Husník) je v soupisu připojena ještě jedna důležitá poznámka, a to, že jde o zvukovou folii. To znamená, že tyto scénky nikdy nebyly vydány na gramofonové desce, jakkoliv se o tom někdy spekuluje.
Pro neznalé uveďme, že zvuková fólie byla vyrobena z hmoty svými vlastnostmi podobné želatině jakou dnes cukráři používají třeba na dorty, což z ní činilo ne příliš odolný záznamový prostředek. Fólie vydržela jen pár přehrání a občas se stávalo, že se drážky z fólií dokonce odtrhávaly a médium se tím ničilo. Fólie se hojně využívaly především v rozhlase ve 30. letech v době, kdy ještě nebyla známá technologie záznamu na rozhlasový pás. Pro fajnšmekry dodejme, že folie se přehrávaly podobně jako gramofonové desky s tím rozdílem, že gramofon se spustil na zpětný chod a přenoska oproti deskám začínala ve středu a postupně dojela na okraj folie.
Jako jedna z možných variant, proč se po těchto propagačních a částečně propagandisticky laděných nahrávkách na více než padesát let slehla zem, se nabízí myšlenka, že o ně nebyl zájem a ty tak zůstaly uložené ve Skupově osobním archivu, kde čekaly na využití až do vydání Supraphonem. Jinou možností může být to, že scénky byly někde odvysílány a pak byly Skupovi vráceny a ten si je založil a nikdo s nimi už dál nepracoval. Ať už byl jejich osud jakýkoliv, úplnou pravdu se patrně už nikdy nedozvíme.

Do pražské premiéry operně laděné inscenace Hurvínek prodává nevěstu na motivy slavného díla Bedřicha Smetany zbývá přesně týden. Pokud jste tuto oceňovanou a právem vychvalovanou hru zatím neviděli a chcete být součástí neopakovatelné atmosféry prvního pražského uvedení, tak máte ještě šanci. Na sobotní premiéru, která se koná dne 16. března od 18 hodin, je v 11. až 14. řadě k dispozici stále několik volných míst (aktualizace 11.3. odpoledne: všechna místa jsou vyprodaná). Oproti tomu další nejbližší termíny březnu a dubnu jsou až na několik výjimek beznadějně obsazené. Větší množství volných míst je pak v tuto chvíli na květnové a červnové reprízy. I ty se ale budou zcela jistě rychle mizet, a tak neváhejte a zarezervujte si vstupenky co nejdříve.
Umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek k pražské premiéře dodává: "S ohledem na úspěch, který zažíváme s burácivým potleskem při každé repríze v brněnské Redutě doufám, že se nám podaří stejnou energii a radost přenést i do Divadla Spejbla a Hurvínka. Oslavné kritiky i nominace na inscenaci roku jsou tím nejlepším předpokladem pro úspěšné uvedení v Praze. Od prvních zkoušek přicházeli účinkující na zkušebnu s velkou láskou a nasazením. Věřím, že se jejich přístup přetavil v originální scénický tvar, který potěší, pobaví a přinese radost všem divákům bez ohledu na věk a jejich zkušenost s operou, Bedřichem Smetanou, či Hurvínkem. Těším se na všechny milé diváky, uděláme maximum proto, aby z divadla odcházeli nadšení."
Autorkou adaptace je dramaturgyně Patricie Částková, která dokázala skvěle spojit obě divadelní ikony – Smetanovu nejoblíbenější operu Prodaná nevěsta a originální postavičky Josefa Skupy. Jednotlivá hudební čísla propojují dialogy loutek i sólistů tak, aby se diváci mohli seznámit nejen s probíhajícím dějem, ale i divadelním prostředím. Citlivě a hravě pracuje s možností, že určitá část publika se s operou díky inscenaci setká poprvé v životě. Prodaná nevěsta je upravena do podoby, díky které ani nejmladší diváci neztratí pozornost a zároveň získají představu o klasické opeře.
Hurvínek prodává nevěstu od prvního uvedení provází nespočet pozitivních ohlasů z řad diváků, stejně jako pochvalných recenzí ze strany odborné veřejnosti. Originální verze Prodané nevěsty získala nominaci na inscenaci roku v anketě Divadelních novin, v recenzích se pyšní hodnocením 100% a nejeden divadelní kritik označil zpracování za dokonalé. O mimořádném úspěchu svědčí i fakt, že brněnské reprízy jsou vyprodané zcela a na ty pražské zbývá posledních pár lístků. V červnu bude opera uvedena na prestižním festivalu Smetanova Litomyšl a obě divadla už nyní plánují termíny dalších uvedení na příští sezónu.

Rychle rostoucí popularita Spejbla a Hurvínka, kterou jim krátce po jejich vzniku zajistil Josef Skupa, měla vliv i na to, že se hlasy obou figur v interpretaci prvního duchovního otce záhy dostaly na gramofonové desky. Ty, ač nebyly nikterak levné, pomohly oblibu postaviček akcelerovat a přiblížily je ještě širšímu diváckému publiku. Není žádnou novinkou, že první deskou s S+H byla v roce 1929 natočená nahrávka Spejbl u radia, která spolu s dalšími čtyřmi vyšla na etiketě značky His Maters's Voice. Následně Skupa přešel k vydavatelství Ultraphon, pro které natočil celou řadu nahrávek, aby po znárodnění gramofonového průmyslu v roce 1945 začal desky natáčet pod národní podnik Supraphon. Jednou z „ultraphonních“ desek byla v roce 1930 vydaná nahrávka, na které na jedné straně zazní Skupův upoutávka na gramofonové nahrávky S+H a druhé straně pak promlouvají Voskovec s Werichem v rozhlasovém přenosu z Osvobozeného divadla. Tato deska patří mezi sběrateli k těm nejvyhledávanějším a podle dostupných informací je známa existence pouhých tří exemplářů! Jsme proto velice rádi, že se nám na náš fan web podařilo získat náhled etikety a také obrázek druhé strany s V+W.
Některé gramodesky byly před oficiálním vydáním vylisovány rovněž pro testovací účely. Tyto neprodejné zkušební desky, bez potisku etikety, existují taktéž ve velmi omezeném nákladu. Od různých sběratelů jsme získali náhledy etiket i od těchto nahrávek a díky nim jsme tak mohli opět rozšířit náš digitální archiv audionahrávek. K nim se řadí například scénky na deskách Spejblova ukolébavka (1930), Zkoušení X (1932), Spejblova milostná bilance (1933), Hurvínkova píseň o slanečku + Znáte snad pana Spejbla? (1933), Hurvínek se vzdělává (1955), Spejbl a doba kamenná + Hurvínkovy nové šaty (1955) či Popletený přírodopis (1955), kde na jedné verzi zkušební desky najdeme pracovní označení „Spejbl a Hurvais - Ptactvo“, nebo Spejbl znalec hudební (1955), kde je pro změnu uveden název „Hurvajs jako hudební znalec“.
Z pohledu fanoušků Spejbla a Hurvínka jsou jistě velmi zajímavé také dvě cizojazyčné reklamní desky s S+H v interpretaci Miloše Kirschnera podporující turismus – první obsahuje anglickou a francouzskou verzi, druhá pak německou a italskou stopu. Tyto scénky (a mnohé další) si můžete poslechnout YouTube kanálu.

Bedřich Smetana je neodmyslitelně spojen s východočeskou Litomyšlí, kde se tento významný český hudební skladatel v březnu roku 1824 narodil. Za několik dní si tedy budeme připomínat rovných 200 let od narození tohoho hudebního génia. Na jeho počet se ve skladatelově rodném městě již od roku 1946 každoročně koná hudební festival Smetanova Litomyšl. A právě dvousetletá připomínka skladatelova narození ve spojení s letošním ročníkem znamená jedinečnou příležitost připomenout si toho hudebního skladatele výjimečným způsobem. A jelikož i Divadlo Spejbla a Hurvínka má aktuálně na repertoáru "kousek" od Bedřicha Smetany, není divu, že lipoví hrdinové společně se svými vodiči a mluviči, a samozřejmě také se sólisty Janáčkovy opery v Brně, na festival zavítají a natěšenému publiku sehrají svou verzi Prodané nevěsty: operně laděnou inscenaci Hurvínek prodává nevěstu. K vidění bude 27. června 2024 ve dvou časech (v 15 a 18 hodin) ve Smetanově domě, který se nachází na Komenského náměstí Litomyšli. Vstupenky budou v prodeji od 6. března za ceny od 290 do 490 Kč.
66. ročník festivalu Smetanova Litomyšl však bude mít samozřejmě delší trvání: konat se bude od 8. června až do 7. července 2024. Již nyní si můžete na webu www.smetanovalitomysl.cz nastudovat kompletní program. My zde pouze uvedeme, že jeho programovou náplní budou opět operní inscenace, galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou nezůstane ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, stejně jako další koncerty často přesahující i do jiných žánrů.
Významnému jubileu se věnuje i speciální vydání časopisu Mladý svět ve kterém je jedním z mnoha článků spojených s Bedřichem Smetanou rovněž příspěvek o inscenaci Hurvínek prodává nevěstu.

Jednou z mnoha zemí, kam se během divadelních turné po celém světě loutkáři z Divadla Spejbla a Hurvínka dostali, bylo Japonsko. V zemi vycházejícího slunce se soubor D S+H představil opakovaně, celkově pětkrát. Čtyřikrát to bylo za éry Miloše Kirschnera - poprvé v roce 1978, znovu o dva roky později v roce 1980, potřetí v roce 1982 a pak v roce 1986 - a zatím naposledy v roce 2005, což už bylo v době, kdy byl interpretem S+H Martin Klásek. Během těchto cest sehráli divadelníci v mnoha japonských městech stovky představení, která navštívilo více než stopadesát tisíc dětských i dospělých diváků. Loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka se zde těšilo takové oblibě, že o něm opakovaně referovala japonská televize: nejprve v roce 1978 a v roce 1982 dokonce natočila celé divadelní představení a odvysílala jej v třicetiminutovém sestřihu v hlavním vysílacím čase. V roce 2005 v Japonsku na DVD vyšel Trnkův film Cirkus Hurvínek (1955). Vzniknout měla v japonštině údajně také gramofonová deska s S+H, k té se nám však zatím nepodařilo dohledat žádné podrobnosti (pokud je máte, budeme za ně rádi). O turné Divadla S+H po Japonsku vznikl rovněž dokument Heleny Třeštíkové Japonská neděle (1981). Věnoval se jim též obsáhlý článek Miloše Kirschnera, který byl otištěn v osmém čísle programového sešitu Spejblův ilustrovaný zpravodaj/Hurvínkovo malované povídání (1983). Ten ve svém referátu z cest po Japonsku uvedl nejednu zajímavost (například o výjimečných technických vymoženostech té doby - nejrůznějších robotech), a proto jsme se rozhodli celý jeho příspěvek přepsat a v celé délce jej uveřejnit. Přečíst si jej můžete pod odkazem.