nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
Po krátkém úvodu v češtině začíná program dialogem mezi Spejblem a Hurvínkem v litevštině následovaný hudebním vystoupením moravské loutkové cimbálovky. Další část produkce již probíhá v anglickém jazyce. V první části se divákům představí roboti následovaní tanečkem Hurvínka a Máničky, na který naváže operní vložka ze hry Hotel Spejbl s loutkou zamilované lady ve vaně s hlasem operní pěvkyně Vandy Šípové. Hra pokračuje slavným dialogem mezi Spejblem a Hurvínkem "O lásce", performancí plameňáků, po kterých se na scénu dostává také postava paní Kateřiny vedoucí dialog se Spejblem. Na jejich rozhovor naváže zpívající Maurice Chevalier, po kterém se na jeviště vrací paní Kateřina rozmlouvající s Máničkou. Po nich přichází na scénu ve známém tanečním čísle Michal Barták s loutkovou taneční partnerkou v životní velikosti. Na závěr zhruba třicetiminutového přestavení nechybí osvědčené hudební číslo se Spejblem u harfy a Hurvínka u xylofonu hrající slavný úryvek ze Smetanovy tvorby.
Jak pan Spejbl, tak i paní Kateřina na sobě mají historické kostýmy a scéna za nimi připomíná středověké stavení. To by mohlo vést k úvaze, že jde o výjev ze hry Hurvínek a lupiči, v níž Hurvínek s ostatními členy dřevěné rodinky zůstanou uvězněni na hradě, který se rozhodnou vykrást vychytralí zlodějíčci. Ano, čtete správně, oblíbená audionahrávka Hurvínek a lupiči se měla dostat i na divadelní prkna. Stejně jako v případě audiopříběhu mělo mít o zlodějskou a současně i strašidelnou komedii, kterou prožívá Spejblovic rodina na starém hradu. Hru měla zpestřit nejen dvojice lupičů, ale i sbor skotačivých strašidýlek. Pro časovou tíseň a hereckou náročnost byla však hra odložena a zkrácený text později vyšel využití na LP desce. K realizaci divadelního provedení, které bylo naplánované na konec května 1976, však nikdy nedošlo. Škoda, že?
Ale správná odpověď na naší otázku je jiná – jde o fotku ze hry V Praze je blaze určené dospělému publiku, která měla premiéru 24.6.1981. Autoři textu – Miloš Kirschner a Jiří Středa – se velkorysým a výpravným způsobem za pomoci padesáti loutek převážně varietního typu obraceli do minulosti, současnosti a dokonce i předjímali budoucnost. Nosným dějovým motivem byl Spejblův konflikt s kartářkou, která předpovídá Spejblovi úspěch, pokud třikrát neprokleje svůj velkopanský frak, který si na její výzvu z její bohaté garderoby sám vybral. Řadou mluvených, zpívaných a hudebních scén se pak rozvíjí částečně pravdivá, částečně groteskně zkreslená historie D S+H od setkání Spejbla se Švejkem a éry plzeňských kabaretů přes zrození Hurvínka, dobu krize a nástup fašismu až po radostné poválečné "divadlo národů", období schematismu a současné úvahy, jak dál.