Když se Hurvínkovi dostane do rukou kouzelná píšťalka pana výpravčího, bude mít pan Spejbl o zábavu postaráno a vy spolu s ním. Dobrodružná jízda, která nás zaveze až na kraj světa a nebo možná ještě dál.
Napínavá výprava, na níž se podíváme na palubu ve vlnách se zmítající lodě plné pirátů, do daleké prérie, kde náčelník indiánů zuřivě kvílí okolo totemu spolu s kovbojem, jehož kolty jsou proklatě nízko u pasu, nebo do těch nejvzdálenějších vesmírů, kde mimozemšťané vůbec netuší, co že je ta malinká modrá planetka a kde že jsou nějaké Dejvice. Do světa kde…, ale vždyť nemusíte vědět všechno, na téhle výpravě jejíž koleje vedou tam, kam lidské oko ještě nedohlédlo, se nudit rozhodně nestihnete.
Přijďte se podívat, jak to Hurvajz zase jednou přepískl. Titul je vhodný pro děti od 4 let. Délka představení: 50 minut, hraje se bez přestávky

To by pochopitelně nebyl Hurvínek, aby při cestě vlakem do Plzně nepodnikl hned na nádraží nějakou tu rošťačinu. Co všechno s pomocí kouzelné píšťalky pana výpravčího spíská tentokrát, neradno prozrazovat předem, každopádně je nasnadě, že si spolujízdu s ním užijí pan Spejbl i Žerýček, a především malí i velcí diváci. Putování je to totiž dobrodružné, plné překvapení a rozverné hravosti, která se promítá ve všech složkách inscenace, ať už jde o nápaditou scénografii, hudbu či text, nepostrádající sympatický slovní humor. Přičtu-li k tomu ještě očividné kolektivní herecké nadšení, vychází z toho zkrátka prima divadelní výlet za zážitkem.

autor: Helena Grégrová, 29.6.2026 www.i-divadlo.cz

Letos jsem už potřetí se svými dětmi zavítal na premiéru představení divadla S+H, které doslova srší novými inscenacemi, nápady a překvapeními. Jistě, můžete si říct, že rok, ve kterém slaví Hurvínek svých jubilejních 100 let od svého narození si o nové inscenace a zajímavé prezentace vysloveně říká, ale umíte si představit, jak náročné je připravit pět nových her v tak rychlém sledu za sebou? Jak obtížné je připravit scénář nové hry, zdramaturgovat jej pro divadlo, vymyslet netradiční scénu, naučit se obsáhlé texty, vše odzkoušet včas, programově sladit, na poslední chvíli vše ještě jednou zrevidovat a konečně připravit se na premiéru?
Jedním slovem šílené. Je to vážně frmol! Ale divadlo S+H se svého úkolu zhostilo na jedničku. Mezi dvěma posledními premiérami divadla neuběhl ani měsíc a půl a najednou máte hotovo! Nové představení je na světě! A k tomu vážně velmi vydařené. Hurvínkův pohádkový expres skutečně jako by záhadně vypadl rovnou z pohádky.
Představení a pera Jakuba Šafránka a režie Davida Janoška bylo situováno na malou scénu do nově upravených prostor divadla, kde se hrají především miminí představení pro nejmenší děti. V zásadě mě tato volba scény, která nedovoluje umístit do hlediště více jak 30 osob, dosti překvapila, ale brzy jsem si uvědomil, proč tomu tak bylo. Menší prostory umožňují hercům být v těsnějším kontaktu s diváky, což je poslední dobou hlavní rys divadla S+H. Hurvínkova, Spejblova a Žeryčkova loutka chvílemi doslova létala přímo nad hlavami diváků, takže děti byly vtaženi do děje a mohly být součástí pohádkového světa spolu s loutkami. Jednoznačně dobrý tah! Současně tuto malou scénu používá divadlo jako svoji zkušebnu, takže je pro herce instinktivně jednoduší převést svoje naučené a odzkoušené pohyby přímo na plac.
Musel jsem obdivovat, jak se na tak malém prostoru dokázali bez karambolu 4 herci ladně pohybovat a kolik technického vybavení a rekvizit dokázali bleskově obsloužit, aniž by se jim loutky zamotaly do nití. K žádnému škobrtnutí (tedy alespoň viditelnému) ale nedošlo. Ba co víc, protagonisté s loutkami tancovali, létali vzduchem a dokonce i zpívali. Ať už to byla talentovaná dvojice hlavních interpretačních hlasů Hurvínka a Máničky (jako Sirény) v podání Martina Trechy a Jany Mudrákové, nebo jejich skvělí pomocníci Jirka Krupica a Vojta Fülep, kteří vodili doprovodné loutky (pana výpravčího piráty, indiány, mimozemšťany), všichni do jednoho se v představení hezky prostřídali v sólovém zpěvu. To vše zvládli naživo a bez mikrofonů. Klobouk dolů.
Samotný příběh se po delší době vrací do srozumitelného pohádkového prostředí. Hurvínek jede s taťuldou Spejblem vlakem z Prahy do Plzně na oslavou svých 100 let a cestou „získá“ od pana výpravčího kouzelnou píšťalku, která je po zapískání přenese rychle do pohádkového světa na loď na divoké vlny mezi piráty, k totemu mezi indiány, do kostkového světa Minecraftu a nakonec i mezi mimozemšťany, kteří se nebojí s loutkami provádět ve svém ultramoderním přístroji pokusy. Pokaždé, když už to vypadá, že Spejbl a Hurvínek mají namále a jejich dny jsou nadobro sečteny, je na poslední chvíli zachrání jejich neohrožený psík Žeryk. Ten ostatně nakonec svým přičiněním zachrání i nezbedu Hurvínka a všichni se vrátí to vlaku na nástupiště v Plzni.
Jednotlivé zápletky jsou přehledné, příběhy jsou ucelené a hra oplývá velmi jemným a bezprostředním humorem, kterému se rádi zasmějí i dospělí. Zcela jistě bylo hodně textu na poslední chvíli ze scénáře vyškrtáno, aby byla hra co nejsrozumitelnější i pro malé diváky. Ocenil jsem i použití všech základních typů loutek, od velkých a malých marionet přes umě poskládané maňásky, až po malé vtipné kostkové javajky.
Kdo má rád pohádky, a přitom i rád cestuje vlakem, určitě neprohloupí, když se na přestavení zajde podívat. Cesta ho omladí, osvěží, potěší a uteče mu neskutečně rychle! Tedy, pokud ještě sežene lístky do vlaku, protože tenhle Expres už začíná být oprávněně rychle vyprodaný. Ale co, když tak pojede další…

Autor: Pavel Patera, 30.6.2026