Spejbl a elixír pošetilých myšlenek
Autor:
Miki Kirschner
Režie:
Miki Kirschner
Spoluautoři:
Režie a scénografie: Miki Kirschner; hudba: Jiří Šlupka Svěrák; dramaturgie: Dagmar Haladová
Obsazení:
Hurvínek-mluví: Martin Trecha; Hurvínek-vodí: Michal Barták; Spejbl-mluví i vodí: Martin Trecha; Mánička-mluví: Jana Mudráková; Mánička-vodí: Karolina Fiala;Bábinka-mluví i vodí: Jana Mudráková; Žeryk: Adolf Mendelhof; Barunka, ptáček: Barbora Dobišarová; Ulrych, kocour: Adam N. Joura; Smrt, lebka-mluví: Barbora Dobišarová; Smrt, lebka-vodí: Kateřina Humhalová; Šváb malostranský: Vojtěch Fülep; Tadeáš aj.: Jirka Krupica
Premiéra:
25.9.2026
Popis děje:
Výpravný příběh ze staré Prahy určený dětem od 7 let zavede diváky do tajemných zákoutí magické staré Prahy a do dob čar a kouzel, které zhmotní na Velké scéně Divadla S+H režisér Miki Kirschner.
Představení Spejbl a elixír pošetilých myšlenek propojuje současný svět dětí s temnými legendami staré Prahy. Co se stane, když se někdo pokusí zastavit čas, aby napravil chyby a uchoval lásku? A co všechno může být ztraceno, když touha přeroste v posedlost? Když se na Staroměstském orloji zastaví čas, probudí se dávné prokletí a do přítomnosti vstupuje Šváb Smíchovský – bytost uvězněná mezi vteřinami. Hurvínkovo přání spustí řetězec událostí, v nichž se minulost mísí se současností a humor se střetává s tísnivou poezií. Příběh o lásce, paměti a odpovědnosti připomíná, že ne všechno lze napravit – a že největší moc má někdy obyčejné lidské porozumění.
Představení Spejbl a elixír pošetilých myšlenek propojuje současný svět dětí s temnými legendami staré Prahy. Co se stane, když se někdo pokusí zastavit čas, aby napravil chyby a uchoval lásku? A co všechno může být ztraceno, když touha přeroste v posedlost? Když se na Staroměstském orloji zastaví čas, probudí se dávné prokletí a do přítomnosti vstupuje Šváb Smíchovský – bytost uvězněná mezi vteřinami. Hurvínkovo přání spustí řetězec událostí, v nichž se minulost mísí se současností a humor se střetává s tísnivou poezií. Příběh o lásce, paměti a odpovědnosti připomíná, že ne všechno lze napravit – a že největší moc má někdy obyčejné lidské porozumění.