Premiéra
Pro děti
Hurvínkovy taškařice
Hurvínkův návštěvní den
Autor:
Bohuslav Šulc - Miloš Kirschner - Jiřina Skupová - Josef Skupa - Miloš Haken 
Režie:
Bohuslav Šulc 
Spoluautoři:
výprava: Zdeněk Juřena; hudební dramaturgie: Aurel Lesák 
Obsazení:
Spejbl, Hurvínek - mluví: Miloš Kirschner; Mánička - mluví: Helena Štáchová; Hurvínek - vodí: Bohuslav Šulc; Spejbl - vodí: Luboš Homola; Mánička - vodí: René Hájek; Dále účinkují: Ivan Moravec; Miroslav Huňka; Kateřina Bartáková 
Premiéra:
20.12.1978
Repríz:
150

Popis děje:
Pořad s názvem Hurvínkovy taškařice (později bylo představení přejmenováno na Hurvínkův návštěvní den) sestavil Bohuslav Šulc původně jen jako náhradní program s malým obsazením. Soubor drobných, ale půvabných hříček se však záhy stal kmenovou součástí repertoáru a pro svou působivost a jednoduchost se často uplatňoval i na zájezdech. Šulc tento pořad nejen sestavil, ale napsal si i spojovací texty, pořad nastudoval a uplatnil se v něm nejen jako Hurvínkův vodič, ale i jako jeho partner přímo na scéně. Ke slovu se tu opět dostaly Trnkovy kdysi tak úspěšné varietní loutky, ale i Skupova scénka s xylofonem. Spejbl v roli bezděčného toreadora, Hurvínek u klavíru, houslista Hurvínek s harmonikářem Spejblem, veselá sáňkovačka a problémy s vánočním kaprem, to byly drobné ukázky ze starších her, které si zachovaly svěží humor a které teď, s odstupem, zasahovaly jinou generaci diváků.
Recenze hry:
Protože hra byla původně uvedena do repertoáru jako náhradní titul bez oficiální premiéry, nepříliš pozorní referenti (divadelních referátů v té době vůbec podstatně ubylo a i jejich pohotovost byla na pováženou) si ani nepovšimli, že se v divadle hraje něco nového. Jediného komentáře se tedy hra dočkala až v souhrnném referátu dr. Pavlovského o federální přehlídce (Čs. loutkář č. 8-9/1979); zdá se však, že v tomto případě referent plně nepochopil, a proto nedocenil poslání této retrospektivní inscenace, která nechtěla být experimentem, ale úsměvným nahlédnutím do minulosti, určeným jak pamětníkům, tak nepamětníkům sice poměrně nedávné, ale přece už klasické éry.