Hurvínek a nezvaný host pohledem fanouška S+H Kamila Fajmona
05.09.2021, napsal: Kamil M., sekce fan web
Jak všichni víme, covidová opatření znemožnila divadlům hrát téměř po celou dobu probíhající pandemie. Spejbl s Hurvínkem na své příznivce i přesto nezapomněli a i v nelehkých časech připravili divákům spoustu aktivit, o kterých náš fanweb průběžně informoval. Aktuálně skončil festival Dejvícepraze, do kterého se vedle S+H zapojily i další soubory. Představení se uskutečnila letos v létě na zahradě hotelu International a Spejbl s Hurvínkem si pro venkovní prostory přichystali dětskou premiéru Hurvínek a nezvaný host.
Autoři Miki Kirschner a Jana Kubíčková pro poetický příběh zvolili téma zabývající se úvahou nad tím, jak dokáže hluboký zármutek, zcela odlišné a nevyhovující podmínky pro život a hladovění změnit povahu bytosti natolik, že je schopna pro dosažení cíle páchat na druhých násilí. Hlavním hrdinou je skutečně existující pták zvaný Člunozobec africký, který se jednoho dne vloupá ke Spejblům a krutým způsobem rodince zabere byt. Odvážná a emoce vzbuzující zápletka vychází z poetiky divadla. Scénář efektivně pracuje s nadhledem, humorem a zároveň dětem nabízí dramaticky vypjaté situace. Na své si ovšem přijdou i dospělí diváci díky různým slovním hříčkám a jinotajům typu Flákanec, důchodci, jejichž pointu záměrně neprozrazuji, či kombinace husy a Husáka. Přestože délka představení je vymezena na pouhých pětačtyřicet minut, příběh se odvíjí plynule, není uspěchán, veškeré dílky skládačky do sebe ve vyprávění logicky zapadnou, pro gradaci a rozuzlení nic nepřebývá, nic nechybí. Dynamiku inscenace vytváří kratší obrazy oddělené písničkami. Hudební skladatel Jiří Škorpík složil rytmické a hravé melodie, které si diváci snadno zapamatují a vryjí se jim do paměti. Hravé texty chytlavých songů mají hned několik významů: komentují, objasňují pojmy, rekapitulují, reagují na předchozí dialogy či děj posouvají.
Autoři Miki Kirschner a Jana Kubíčková pro poetický příběh zvolili téma zabývající se úvahou nad tím, jak dokáže hluboký zármutek, zcela odlišné a nevyhovující podmínky pro život a hladovění změnit povahu bytosti natolik, že je schopna pro dosažení cíle páchat na druhých násilí. Hlavním hrdinou je skutečně existující pták zvaný Člunozobec africký, který se jednoho dne vloupá ke Spejblům a krutým způsobem rodince zabere byt. Odvážná a emoce vzbuzující zápletka vychází z poetiky divadla. Scénář efektivně pracuje s nadhledem, humorem a zároveň dětem nabízí dramaticky vypjaté situace. Na své si ovšem přijdou i dospělí diváci díky různým slovním hříčkám a jinotajům typu Flákanec, důchodci, jejichž pointu záměrně neprozrazuji, či kombinace husy a Husáka. Přestože délka představení je vymezena na pouhých pětačtyřicet minut, příběh se odvíjí plynule, není uspěchán, veškeré dílky skládačky do sebe ve vyprávění logicky zapadnou, pro gradaci a rozuzlení nic nepřebývá, nic nechybí. Dynamiku inscenace vytváří kratší obrazy oddělené písničkami. Hudební skladatel Jiří Škorpík složil rytmické a hravé melodie, které si diváci snadno zapamatují a vryjí se jim do paměti. Hravé texty chytlavých songů mají hned několik významů: komentují, objasňují pojmy, rekapitulují, reagují na předchozí dialogy či děj posouvají.
Nejen Člunozobec se však musel přizpůsobit netradičním podmínkám. Protože se představení konala venku, bylo nutné inscenaci adaptovat na možnosti daného prostoru. Zatímco v Divadle S+H se v dětských představeních stryktně dodržuje tzv. iluzivnost - vodiči jsou skryti, loutky vedou zeshora z vodičské lávky a vidět je pouze figurky, aby byl vytvořen dojem, že jsou postavičky živé, zahrada hotelu International tento způsob nenabízí. Loutkoherci se divákům tedy museli "přiznat". Vystupovali společně s postavičkami, pokud to prostor dovoloval, částečně se lidé schovali za kulisy, v ostatních případech se s dřevěnými hrdiny po jevišti pohybovali. Děti, i dospělí mohli sledovat vedle postaviček i práci loutkoherců.
Celý příběh se odehrává v jednom divadelním prostoru Spejblovic bytu. Kulisy proto zůstávaly stejné, na pódiu byla kamna, skříň, okno, apod., v průběhu představení dle situace přibylo například rákosí zasazené do květináčů. Inscenace použila i různé náznaky a zkratky, příjezd pošťáka a předání dopisu znázornila melodie Jede, jede poštovský panáček, prales představily zvukové efekty, hluboké jezero ruch bublání, topení Spejbla zmenšováním loutky a doprovázené výstražným zvukem, výbuch ruch doprovoděný kouřem a rozházeným peřím.
Už jsem zmínil, že diváci mohli sledovat loutkoherce při práci, stejný zážitek však byl nabídnut také v rovině hlasové. Představení pracovalo s tzv. rozdělenou interpretací - loutkoherci vodili, mluviči - v tomto případě pouze dva, seděli každý z jedné strany jeviště obrácení směrem k loutkám. V postavách Spejbla a Hurvínka účinkoval nástupce Martina Kláska Ondřej Lážnovský. Lážnovský kromě titulních figur štěkal psa Žeryka - připomeňme, že s Žeryčkem prožil několik let ještě před svěřením S+H, a rovněž ztvárnil i Člunozobce. Dohromady tak sehrál na jedna ústa čtyři hlasově odlišené postavy a výtečně tak navázal na Martina Kláska, který často hraje více figur najednou. Zahambit se ovšem nedala ani Marie Šimsová, kromě Máničky a Bábinky sehrála i dalšího hrdinu, jehož identitu z důvodů spoilleru neprozradím. Sedění obou mluvičů mělo své praktické důvody, svými těly by zakryli jednající loutky, naopak v písničkách se postavili a zpěvem se přidali ke zbytku souboru. Hravost je D S+H blízká a projevila se i v písních. Refrény či jiné pasáže textů zněly jednak ve sboru všech účinkujících, tu atam zazněla sóla a to buď za dané postavy či sami za sebe. Publikum mělo možnost slyšet i civlní zpěv Ondřeje Lážnovského a Marie Šimsové.
Hurvínek a nezvaný host se skrze délku, minimální požadavky na divadelní prostor, kulis a malý počet herců i loutek díky nenáročnosti, která však úroveň představení neovlivnila, výborně osvědčil na letní scéně. Necháme se překvapit, zda-li se inscenační postupy promění na domovském jevišti. Pozitivní rovněž je, že v době mé návštěvy bylo představení vyprodáno. Přeji si, aby vynucená pauza divadel nebude mít na divácký zájem vliv.
Celý příběh se odehrává v jednom divadelním prostoru Spejblovic bytu. Kulisy proto zůstávaly stejné, na pódiu byla kamna, skříň, okno, apod., v průběhu představení dle situace přibylo například rákosí zasazené do květináčů. Inscenace použila i různé náznaky a zkratky, příjezd pošťáka a předání dopisu znázornila melodie Jede, jede poštovský panáček, prales představily zvukové efekty, hluboké jezero ruch bublání, topení Spejbla zmenšováním loutky a doprovázené výstražným zvukem, výbuch ruch doprovoděný kouřem a rozházeným peřím.
Už jsem zmínil, že diváci mohli sledovat loutkoherce při práci, stejný zážitek však byl nabídnut také v rovině hlasové. Představení pracovalo s tzv. rozdělenou interpretací - loutkoherci vodili, mluviči - v tomto případě pouze dva, seděli každý z jedné strany jeviště obrácení směrem k loutkám. V postavách Spejbla a Hurvínka účinkoval nástupce Martina Kláska Ondřej Lážnovský. Lážnovský kromě titulních figur štěkal psa Žeryka - připomeňme, že s Žeryčkem prožil několik let ještě před svěřením S+H, a rovněž ztvárnil i Člunozobce. Dohromady tak sehrál na jedna ústa čtyři hlasově odlišené postavy a výtečně tak navázal na Martina Kláska, který často hraje více figur najednou. Zahambit se ovšem nedala ani Marie Šimsová, kromě Máničky a Bábinky sehrála i dalšího hrdinu, jehož identitu z důvodů spoilleru neprozradím. Sedění obou mluvičů mělo své praktické důvody, svými těly by zakryli jednající loutky, naopak v písničkách se postavili a zpěvem se přidali ke zbytku souboru. Hravost je D S+H blízká a projevila se i v písních. Refrény či jiné pasáže textů zněly jednak ve sboru všech účinkujících, tu atam zazněla sóla a to buď za dané postavy či sami za sebe. Publikum mělo možnost slyšet i civlní zpěv Ondřeje Lážnovského a Marie Šimsové.
Hurvínek a nezvaný host se skrze délku, minimální požadavky na divadelní prostor, kulis a malý počet herců i loutek díky nenáročnosti, která však úroveň představení neovlivnila, výborně osvědčil na letní scéně. Necháme se překvapit, zda-li se inscenační postupy promění na domovském jevišti. Pozitivní rovněž je, že v době mé návštěvy bylo představení vyprodáno. Přeji si, aby vynucená pauza divadel nebude mít na divácký zájem vliv.