Další fotky:
Re-edice
Německy
Hurvíneks Schneemann
vydavatel:
Litera
natočeno:
11.10.1976 - 20.1.1977
vydáno:
1977
poznámky:
Nahráno v pražském studiu Lucerna.
interpret S+H:
Miloš Kirschner
Identifikátory:
Matrice gramofonové desky:
8 65 244 - 1B, 8 65 244 - 2A
Objednací číslo:
8 65 244
Nosič:
Gramofonová deska
LP (33 ot., průměr 30 cm)
Poznámky k vydání:
Poznámky k vydání:
Tato LP deska byla vydána několika různými vydavatelstvími v ČSSR i NDR. V německé verzi nahrávky Hurvínkův sněhulák na rozdíl od české účinkuje i Mánička.

Obsazení:
Spejbl, Hurvínek, König (král), dvořan Kriecher (Kýchal), dvořan Schmeichler (Chytrolín) - Miloš Kirschner
Mánička - Helena Štáchová
Žeryk - Miroslav Černý
Spoluautoři:
Napsal: Miloš Kirschner a Vladimír Straka
Překlad z češtiny: Věra Labská
Hudba: Jan F. Fischer
Texty písní: Ivo Fischer
Orchestr sólistů řídí: Jiří Váchal
Režie: Jiří Šrámek
Zvuková režie, střih a mixáž: Jiří Bartoš
Cover: Radko Haken
Es spielt ein Studioorchester unter der Leitung von Jiří Váchal
Originalaufnahme SUPRAPHON Prag/CSSR
Gestaltung: Manfred Kempfer
Popis děje:
Herr Spejbl, Hurvinek, Manicka und Zeryk rodeln. Hurvinek und Manicka prallen mit dem Schlitten in voller Fahrt gegen ein Häuschen. Hurvinek verliert das Bewußtsein und hat einen langen Traum, der die vier in das Reich eines märchenhaft dummen Königs führt, den die Höflinge Kriecher und Schmeichler begleiten.
Der König hält einen Schneemann für eine Statue von höchstem künstlerischen Wert und glaubt, sie könne nirgends besser aufgehoben werden, als am gutgeheitzten Ofen.
Hurvinek gerät durch Neugier, Vorwitz, Übermut und Frechheit, aber auch durch Hilfsbereitschaft in schwierige Situationen, aus denen er sich mit Findigkeit und Mut immer wieder zu befreien weiß. Als jedoch am Schluß seine Hinrichtung durch die Schergen des Königs unvermeidlich scheint, erwacht er und hat einiges dazugelernt.

V červnu 1973 měl v divadle premiéru Hurvínkův sněhulák, v témže roce byl natočen v češtině na tři SP desky a o čtyři roky později se dočkal německého vydání Hurvineks Schneemann na LP. Hurvínek při sáňkování narazí do chaloupky a ve snu se mu zdá pohádka o hloupém králi, který považuje sněhuláka za vzácnou sochu a nechá ho proto postavit ke krbu. Hurvínek samozřejmě ví, že led v teple taje, a tak se prohlásí za kouzelníka a sochu králi přičaruje. Do hry vstoupí různé záměny, sněhulákem je například jeden z rádců nebo taťulda.

Původně nehurvínkovský námět byl nastudován z hlediska interpretace pouze s Milošem Kirschnerem a Miroslavem Černým coby Žerykem. Kirschner tedy mluvil za pět hlasově i charakterově odlišných postav. Mánička původně ve Sněhulákovi kvůli zdravotním komplikacím Heleny Štáchové nebyla, později do něj byla Milošem Kirschnerem a Vladimírem Strakou dopsána. V české nahrávce tedy Mánička neúčinkuje, v němčině už ano. Dlužno dodat, že se ono dopsání Máničky v německé verzi příliš neprojevilo – postava nebyla pro nahrávku z hlediska děje příliš rozvinuta a ve snímku se stala jen nahrávajícím prostředníkem mezi Spejblem a Hurvínkem.

Německý snímek zachovává i Kirschnerovo hraní pěti postav. Kirschner se tohoto náročného úkolu v cizím jazyce ujal se ctí, v české verzi si je ale přece jen z hlediska herectví jistější. Německá nahrávka přinesla i několik dalších změn: v češtině se rádci jmenují Kýval a Chytrolín, v němčině je tato jména možné doslova chápat jako Podlízal a Lichotník. V obou nastudováních jsou použity písničky s muzikou Jana Franka Fischera. Pro znalce uvádím, že v němčině je kvůli omezené stopáži nosiče vynechána písnička začínající slovy Jen ten, kdo nemá v hlavě hoblovačky pojednávající o Hurvínkově nadšení z toho, že je dvorním kouzelníkem. V němčině si Hurvínek namísto toho prozpěvuje: „dvorní kouzelník, já jsem dvorní kouzelník, taťuldo!“ V ostatních pasážích jsou písničky v obou jazykových nastudováních dodrženy a je v nich zachován i stejný obsah sdělení.