Další fotky:
Originál
Německy
Hurvínek im Traumland
vydavatel:
Supraphon
natočeno:
8. - 10.3.1982
vydáno:
1983
poznámky:
Nahráno v pražském studiu Lucerna.
interpret S+H:
Miloš Kirschner
Identifikátory:
Matrice gramofonové desky:
E 5933, E 5934
Objednací číslo:
1118 3345, 10 3345-1
Nosič:
Gramofonová deska
LP (33 ot., průměr 30 cm)
Poznámky k vydání:
Poznámky k vydání:
Německá verze nahrávky Hurvínek v říši snů. Znovu vydáno jako mp3 v roce 2019. Deska vydána v mnoha reedidích.

Reference k dalším dílům:
Obsazení:
Spejbl, Hurvínek - Miloš Kirschner
Mánička - Helena Štáchová
Žeryk - Miroslav Černý
korepetitor - Jan Fuchs
reportér - Jiří Šrámek
vypravěč - Otto Budín
školnice a garderobiérka - Lenka Birková
Spoluautoři:
Napsal: Jan Fuchs
Hudba: Mojmír Balling
Režie: Jan Fuchs
Překlad: Jan Fuchs
Mix a střih: Ivan Mikota
Cover design: © Naďa Sotáková (1982)
Sleeve-note: © Pavel Grym (1982)
Překlad textu: © Bedřiška Adamičková (1982)
Cover-editor: Olga Nádvorníková
Popis děje:
V roce 1974 vyšla v češtině LP deska Hurvínek v říši snů. Text se divadlo neúspěšně pokusilo přetavit i do jevištní podoby – hra měla premiéru 5. 4. 1975 a krátce na to byla z repertoáru stažena. O osm let později vyšla německá verze příběhu Hurvínek im Traumland. Jeho autorem byl Jan Fuchs, který text i přeložil. Zápletka je jednoduchá: Spejblovi a Hurvínkovi se zdají různé sny. Obě jazykové verze se od sebe velmi liší. Rozdíly jsou patrné v realizaci, scénáři, hudbě i v obsazení. Děj obou verzí provází vypravěč – v češtině ho ztvárnil Miloš Kopecký a pojal jej coby přísného pána. V němčině je tato postava veselá, laskavá a rošťácká, zahrál si ji Oto Budín. Německý snímek pracuje oproti české s hravější a tematičtější muzikou, což se například projevuje ve snu s hudebním drakem, který se v češtině jmenuje Bumbum a v němčině Bill Beat. V jednom ze snů se Spejblovi zdá o tom, že má zpívat v divadle – s korepetitorem v češtině zkouší árii z Dvořákovy Rusalky, v němčině Cikánského barona. Zatímco v roli českého korepetitora účinkoval Milivoj Uzelac, v němčině jej ztvárnil Jan Fuchs. Z dalších změn v obsazení jmenujme v češtině Stelu Zázvorkovou v postavách paní školnice a garderobiérky, v němčině je zahrála Lena Birková. Reportérem byl v obou verzích Jiří Šrámek.
Česká verze reagovala na popularitu tehdejších československých zpěváků – v nahrávce tak zní úryvky z tvorby Heleny Vondráčkové či Václava Neckáře. V jednom z českých snů se Hurvínek, Spejbl a Mánička ocitnou na pouti a zaslechnou song Milana Drobného. Spejbl prohlásí, že všechny ty pěvecké hvězdy zná a začne jejich jména komolit. Poté si zahraje na redaktora Pravidelného občasníku Supraphonu. Pořad paroduje rozhlasové vysílání a Spejbl v něm pouští hity Karla Gotta, za všechny jmenujme Poutníka a Já tančil s Laurou. Václava Neckáře, Helenu Vondráčkovou ani Pravidelný občasník Supraphonu v německé adaptaci nenajdeme, Karel Gott však zůstal. V závěru si s ním v hitparádě Hurvínek vtipně zakvílel německou verzi Gottovy písně Mistral.
V němčině je dále vynechán sen, v němž Hurvínek s Máničkou letí v raketě vesmírem a Spejbl s nimi komunikuje přes vysílačku z řídícího střediska. Zajímavostí je, že zatímco v němčině Hurvínek v říši snů reedován byl, v češtině jej v aktuální distribuci nenajdeme.