nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: divadlo S+H
"Diagnózy nejsou zobrazeny přesně, ale spíše popisují hraniční projevy, které na sobě může pociťovat běžný člověk, aniž by nutně musel být diagnostikován v lékařském smyslu slova. Vše jsme pojali s nadsázkou a humorem. Nikoliv však se snahou zesměšnit, ale naopak poskytnout posluchači, který se v písni třeba pozná, určitou katarzi," vysvětluje autor textů a spoluautor představení Robin Král. Představení je postavené na albu Blázinec. Co písnička, to jedna duševní porucha. Děj se odehrává, jak už název napovídá, v hotelu, kam se Spejbl s Hurvínkem chtějí schovat před nepohodou venku. Hledání volného pokoje je tak metaforou na hledání klidu mysli. Dvojice se postupně setkává s hosty a zaměstnanci hotelu. Nejprve na recepci potkají zaznamenávače, kterého na desce zpívá Marek Eben. Postava vychází z nutkání člověka všechno zaznamenávat, místo aby život skutečně prožíval. "Zaznamenávač odkazuje na nutkavou potřebu hromadit záznamy a věci, ve snaze zabránit tomu, aby každý okamžik a vzpomínka mizely v propadlišti času. Reprodukcí každého prvku světa nebo schraňováním fyzických předmětů čas zdánlivě zadržujeme, ale právě v průběhu toho nám to podstatné," popisuje Král.
Celý článek s odkazem na video a bohatou fotogalerii ze zkoušek najdete v odkazu.
Josef Skupa se narodil ve Strakonicích, ale vyrůstal v Plzni a také v Mladějovicích, kde byl Skupův strýček řídícím učitelem. Nadaný chlapec, který výborně kreslil, nakonec vystudoval pražskou Umělecko-průmyslovou školu, aby se pak vrátil do Plzně jako středoškolský profesor. Spolupracoval jako výtvarník s Městským divadlem a hlavně začal hrát s loutkami v poloprofesionálním divadle Feriálních osad. Tam se v roce 1920 narodil Spejbl a v roce 1926 i Hurvínek. Díky velké popularitě, kterou si spolu s S+H vydobyl, se mohl profesor Skupa v roce 1930 osamostatnit. Zrodilo se Divadlo Spejbla a Hurvínka.
Ale o životě profesora Skupy, který zemřel v nedožitých 65 letech 8. ledna 1957, bylo podrobně napsáno mnohé (vše podstatné o životě a díle Josefa Skupy najdete i našem webu zde). A tak dnes chceme hlavně popřát k narozeninám! Vzpomínáme a děkujeme pane profesore! Všechno nejlepší a velké chachááá do loutkářského nebe!!!
Autory této hry je osvědčené trio Miki Kirschner, Robin Král a Jan Lstibůrek a zatím o ní víme pouze to, že by mělo jít o muzikál velice volně navazující na představení Spejbl a město hříchu. Zmiňovaný leták pana ex-radního pak k představení uváděl, že v něm Spejbl s Hurvínkem diváky skrze setkání s podivnými „nocležníky“ hotelu provedou diváky spletitými zákoutími lidské duše. Díky grotesknímu pohledu na svět a v duchu omnia vincit amor přinesou tomuto „léčivému hororu“ i potřebnou naději.
Jen dodejme, že autoři stojí například i za noir muzikálem Spejbl a město hříchu či dětským muzikálovým představením Jak s Máničkou šili všichni čerti, což je samo o sobě zárukou kvalitní podívané.
K samotnému programu pak uveďme, že začátkem března se na divadelní prkna po delší pauze vrací nedávná novinka pro nejmenší diváky Hurvínek v Hajanech, z novějších her pak v dubnu diváci mohou zajít na hru Hurvínkovo přání a mezitím samozřejmě na všechna ostatní představení!
Sice pozdě, ale přeci si i my na našich fan stránkách, s vypůjčením textu z facebookové stránky D S+H, připomeneme stoleté výročí vzniku Československa, k jehož oslavám se velice stylově připojilo krásným videem rovněž Divadlo Spejbla a Hurvínka. Naši dřevění hrdinové jsou s naší republikou pevně svázáni, vždyť celé její dějiny sami prožili. Hlavně Spejbl, podotýká téměř stoletý pan Spejbl. Všechny radosti i strasti, vítězství i pády prožívali spolu s ní. Všechny politické i kulturní osobnosti znají osobně. Pamatují Masaryka i Voskovce s Werichem, zažili válku, kterou si Hurvínek představoval trochu jinak. Ozkoušeli vězení na gestapu i oslavy osvobození. Zažili padesátá léta i sametovou revoluci. Byli i u rozdělení republiky... Přesto a zároveň právě proto, jsou hrdí, že jsou Češi. Hrdí, že mohli republiku ve světě reprezentovat. Zkrátka mají naši republiku rádi a jsou šťastní, že žijí právě zde. Tak, jak to má, přiznejme si, nakonec každý z nás! Hezké oslavy všem! Chachááá!!!











