nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: média TV
Z dnešního pohledu působí hra poněkud zvláštně, nicméně je třeba jí vnímat optikou tehdejší doby. Doby, kdy chtěl každý začít podnikat a kdy se propagandistické kraviny tehdejšího režimu přeměnily na laciné bláboly. Tehdy nastalo i nelogické vnucování reklamy a podbízení se kvůli penězům a kvalita se začínala vytrácet, včetně divadelní produkce. Hra obsahově vychází ze skutečnosti, že režimy hroutí jako domečky z karet, staré garnitury jsou nahrazovány novými, dosavadní pravidla už neplatí a zdánlivé jistoty vystřídala nejistá přítomnost s ještě nejistější budoucností. Staré mafie si našly způsob, jak s úspěchem přežít a byly navíc doplněny mafiemi novými. A tak i Spejbl s Hurvínkem se snaží v nově vzniklých podmínkách najít své místo a přizpůsobit dosavadní způsoby novému životnímu a filozofickému stylu. Ředitel D S+H konečně sežene pro divadlo mecenáše, který svými finančními prostředky má nahradit ty chybějící, za cenu, že se pan Spejbl ujme režie filmu „Kabaret bez příkras" a Hurvínek role moderátora a hlavního představitele. Společně se Spejblem můžeme konstatovat, že dřív jsme neměli tvůrčí svobodu, ale měli peníze, zatímco teď máme tvůrčí svobodu, ale zase nemáme ty peníze. A jak se ukáže, tak i s tou tvůrčí svobodou je to pofidérní, jak dokazuje mecenáš divadla.
Hra byla uváděna i v Německu, kde měla dokonce premiéru (říjen 1993). Pořad byl doplněn i do přehledu televizních pořadů.
V zimě 1948–1949 byl totiž Skupa natolik nadšen vystoupením moskevských loutkářských umělců v Praze, že se rozhodl darovat sovětskému „loutkářskému caru“ Sergeji Vladimiroviči Obrazcovovi prý původní loutky Spejbla a Hurvínka. Stará loutka Spejbla se z expozice moskevského Státního akademického ústředního divadla loutek S.V.Obrazcova do vlasti vrátila.
Kde se nachází původní loutka Spejbla se bohužel neví, je ale známo, kdo ji v Moskvě nahradil kopií. „Vyměnila ho paní Skupová při jednom zájezdu do tehdejšího Sovětského svazu, vezla s sebou náhradu. Hurvínka ale nechtěla, protože se jí nelíbil, že je ošklivý,“ prozradil Bohuslav Šulc.
Ale i u loutky Hurvínka existují velké pochybnosti, že by se z Moskvy na výstavu do Plzně vrátil ten původní. Proč? První fotografie Hurvínka na koloběžce se objevila už v září 1927 a to v časopise Loutkář. Postavička Hurvínka má na ní zašpičatělou myší hlavu, dlouhý nos, výrazné uši, oči blízko nosu a robustní paže. To naznačuje, že z Moskvy nejstarší Hurvínek evidentně přivezen nebyl a že jde až o některou "zušlechtěnou" variantu ze třicátých let. A jestli má tento dadaistický klaun neutrální výraz? No, posuďte sami...
zdroj informací: Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových, Česká televize
Hurvínka jako osobitou variantu Spejbla (obohacenou např. o pohyblivé oči) ho pro prof. J. Skupu vyřezal synovec Karla Noska, tehdy ještě modelář Škodových závodů v Plzni, Gustav Nosek (původní náčrtek Hurvínkovy podoby najdete zde). Hurvínek vstoupil poprvé na scénu 2. 5. 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery „Počestný dům“ na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni.
Za dobu 92. let se v jeho interpretaci vystřídali již čtyři herci - nejprve to byl sám Josef Skupa, poté za Hurvínka (a samozřejmě i Spejbla) dlouhá léta úspěšně mluvil Miloš Kirschner. Po něm převzal oba ušaté hrdiny Miloš Klásek a nově s ním alternuje také Ondřej Lážnovský.
Chcete-li si tento film vychutnat i v domácí projekci, stačí si pořídit právě vydané DVD. Cena se pohybuje okolo 180 Kč.
Další zpráva se týká aktualizace webu. Do sekce