Rubrika: média TV

V prosinci roku 1993 měla premiéru hra pro dospělé Spejblova East Side Story od autorského tandemu Miloš Kirschner a Michael Čech, který se ujal i režie. Podařilo se nám zjistit, že první poskytovatel kabelové televize v tehdejším Československu – společnost Cable plus – pořídila v roce 1994 záznam tohoto divadelní představení a jeho zkrácenou verzi, zhruba o délce 45-ti minut, odvysílala na svém kanále Kabel Plus.
Z dnešního pohledu působí hra poněkud zvláštně, nicméně je třeba jí vnímat optikou tehdejší doby. Doby, kdy chtěl každý začít podnikat a kdy se propagandistické kraviny tehdejšího režimu přeměnily na laciné bláboly. Tehdy nastalo i nelogické vnucování reklamy a podbízení se kvůli penězům a kvalita se začínala vytrácet, včetně divadelní produkce. Hra obsahově vychází ze skutečnosti, že režimy hroutí jako domečky z karet, staré garnitury jsou nahrazovány novými, dosavadní pravidla už neplatí a zdánlivé jistoty vystřídala nejistá přítomnost s ještě nejistější budoucností. Staré mafie si našly způsob, jak s úspěchem přežít a byly navíc doplněny mafiemi novými. A tak i Spejbl s Hurvínkem se snaží v nově vzniklých podmínkách najít své místo a přizpůsobit dosavadní způsoby novému životnímu a filozofickému stylu. Ředitel D S+H konečně sežene pro divadlo mecenáše, který svými finančními prostředky má nahradit ty chybějící, za cenu, že se pan Spejbl ujme režie filmu „Kabaret bez příkras" a Hurvínek role moderátora a hlavního představitele. Společně se Spejblem můžeme konstatovat, že dřív jsme neměli tvůrčí svobodu, ale měli peníze, zatímco teď máme tvůrčí svobodu, ale zase nemáme ty peníze. A jak se ukáže, tak i s tou tvůrčí svobodou je to pofidérní, jak dokazuje mecenáš divadla.
Hra byla uváděna i v Německu, kde měla dokonce premiéru (říjen 1993). Pořad byl doplněn i do přehledu televizních pořadů.

V sobotu bylo zahájeno natáčení cyklu Česká loutka pro ČTart, kdy se autoři mohli dotýkat skvělých loutek řezbáře Gustava Noska, kterému byla v plzeňském Muzeu loutek otevřena výstava. Ve včerejším hlavním zpravodajství ČT (ke shlédnutí zde) zaznělo, že byl z Moskvy při této příležitosti přivezen nejstarší Hurvínek a že řezbář Nosek vybavil figury S + H neutrálním výrazem.
V zimě 1948–1949 byl totiž Skupa natolik nadšen vystoupením moskevských loutkářských umělců v Praze, že se rozhodl darovat sovětskému „loutkářskému caru“ Sergeji Vladimiroviči Obrazcovovi prý původní loutky Spejbla a Hurvínka. Stará loutka Spejbla se z expozice moskevského Státního akademického ústředního divadla loutek S.V.Obrazcova do vlasti vrátila.
Kde se nachází původní loutka Spejbla se bohužel neví, je ale známo, kdo ji v Moskvě nahradil kopií. „Vyměnila ho paní Skupová při jednom zájezdu do tehdejšího Sovětského svazu, vezla s sebou náhradu. Hurvínka ale nechtěla, protože se jí nelíbil, že je ošklivý,“ prozradil Bohuslav Šulc.
Ale i u loutky Hurvínka existují velké pochybnosti, že by se z Moskvy na výstavu do Plzně vrátil ten původní. Proč? První fotografie Hurvínka na koloběžce se objevila už v září 1927 a to v časopise Loutkář. Postavička Hurvínka má na ní zašpičatělou myší hlavu, dlouhý nos, výrazné uši, oči blízko nosu a robustní paže. To naznačuje, že z Moskvy nejstarší Hurvínek evidentně přivezen nebyl a že jde až o některou "zušlechtěnou" variantu ze třicátých let. A jestli má tento dadaistický klaun neutrální výraz? No, posuďte sami...

zdroj informací: Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových, Česká televize

Dnes je 2. května, což znamená, že Hurvínek má narozeniny. Už devadesáté druhé! Tuto významnou událost samozřejmě zaregistrovala i Česká televize, konkrétně pořad Dobré ráno a tak si jako reprezentaci Divadla S+H pozvala ty nejdůležitější. :-) Hurvínek, ale i Spejbl byli spolu s paní ředitelkou Denisou Kirschnerovou a se svým současným interpretem Martinem Kláskem a Ondřejem Lážnovským, který reprezentuje chlapcovu budoucnost, ve středu 2. května hosty Dobrého rána z Ostravy. Pořad můžete shlédnout v archivu ČT, odkaz na něj najdete ale i na našem webu v seznamu televizních nahrávek zde.

Hurvínka jako osobitou variantu Spejbla (obohacenou např. o pohyblivé oči) ho pro prof. J. Skupu vyřezal synovec Karla Noska, tehdy ještě modelář Škodových závodů v Plzni, Gustav Nosek (původní náčrtek Hurvínkovy podoby najdete zde). Hurvínek vstoupil poprvé na scénu 2. 5. 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery „Počestný dům“ na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni.

Za dobu 92. let se v jeho interpretaci vystřídali již čtyři herci - nejprve to byl sám Josef Skupa, poté za Hurvínka (a samozřejmě i Spejbla) dlouhá léta úspěšně mluvil Miloš Kirschner. Po něm převzal oba ušaté hrdiny Miloš Klásek a nově s ním alternuje také Ondřej Lážnovský.

Na konci února vyšel na DVD film Hurvínek a kouzelné muzeum, který měl premiéru vloni v srpnu. O tomto filmu bylo řečeno a napsáno dost a drtivá většina fanoušků Spejbla a Hurvínka si ho jistě nenechala v kině ujít. Přesto stručně připomeňme, o čem děj filmu pojednává: Pan Spejbl pracuje jako hlídač Muzea loutek, kterému však hrozí zbourání. Hurvínek zase jednou neposlouchá a podaří se mu proniknout do uzavřených prostor muzea, kde objeví svět, skrytý před zraky návštěvníků. A právě v podzemí je ukryto nejen tajemství kouzelného muzea, ale i klíč k jeho záchraně. Hurvínka čeká největší dobrodružství v životě, při němž musí prokázat chytrost, šikovnost, odvahu a smysl pro přátelství, aby zachránil taťuldu, ale i kouzelné muzeum a celé město z nadvlády zločinného Pána loutek.

Chcete-li si tento film vychutnat i v domácí projekci, stačí si pořídit právě vydané DVD. Cena se pohybuje okolo 180 Kč.

Další zpráva se týká aktualizace webu. Do sekce Denisou Kirschnerovou. Obsáhlý rozhovor vyšel v časopise MEDICÍNA & UMĚNÍ a vy si ho můžete přečíst i na našich stránkách.

Kam dnes večer milý pane...? to byl název pořadu, který uváděla Ljuba Hermanová a jehož jeden díl byl v roce 1968 věnovaný také Spejblovi a Hurvínkovi. Pořad se nyní nově objevil i v archivu i-vysílaní České televize. V téměř třiceti minutách se v několika dobových ukázkách objeví nejenom dřevění herci, ale také principál divadla a rovněž interpret obou postav – Miloš Kirschner. Pořad sice ničím extra nenadchne, ale na druhou stranu se diváci mohou seznámit s tím, jak vypadala tehdejší tvorba divadla a také, jakým způsobem byly před padesáti lety točeny podobné pořady. Už proto jej stojí za to vidět. Najdete ho buď v našem archivu televizních pořadů s S+H zde, kde najdete i odkaz na web České televize ke shlédnutí pořadu.