Aktuality

Již za týden, tedy v pátek 15. listopadu 2024 od 18 hodin se uskuteční premiéra dlouho očekávané vánoční inscenace Hurvínkova vánoční záhada. Premiéra je ale neveřejná, diváci tak na hru budou moci poprvé zajít až o den později - v sobotu 16.11. ve 14:00 a v 16:30 hodin. O inscenaci je veliký zájem a vstupenky rychle mizí. Do konce prosince bude ale na programu celkově 50x, takže příležitostí zajistit si vstupenku bude dostatek.
Vánočně laděnou inscenaci o tom, co následuje, když je Spejblovic rodince unesen pes Žeryk a Hurvínek s Máničkou se ho nočním městem vydají popelářským vozem hledat, napsala kmenová režisérka Divadla Spejbla a Hurvínka Janka Ryšánek Schmiedtová. Ta se kromě scénáře ujala také režie, hudbu obstaral Mario Buzzi a autorem scény je pak Kamil Bělohlávek. V divadle pilně zkouší, aby se vše vyvedlo na jedničku. Díky facebookovému profilu D S+H máte možnost nahlédnout pod pokličku příprav a podívat se na fotky z posledních divadelních zkoušek.

V pátek 1. listopadu byl spuštěn prodej novinkového kompilačního alba z produkce Radioservisu - Hurvínkovy příhody 5. CD je zájemcům dostupné za cenu 229 Kč, pro posluchače, kteří netouží po fyzickém nosiči, je nachystaná možnost stažení nahrávky ve formátu mp3. Za digitální verzi zaplatí 179 Kč. Jak jsme již psali, na albu jsou celkem čtyři scénky. První tři pocházejí z 70. a 80. let minulého století a byly natočeny Milošem Kirschnerem pro Československý rozhlas. První z nich je Jak si Hurvínek a Mánička hráli na školu z roku 1973, druhou je rozhlasová verze delší varianty stejnojmenné nahrávky známé z gramofonové desky Žerykovi k narozeninám natočené v roce 1982 a do třetice Hurvínek píše básničku z roku 1984. Tuto trojici doplňuje Spejblova silvestrovská výchovná lekce aneb Kdo si šetří na Spartaka v podání Josefa Skupy, pro něhož to byla v roce 1956 poslední rozhlasová nahrávka. Edit 11.11.: K dispozici je nově nahrávka i ve formátu radiokarty. Její cena je 189 Kč.

Rozhlasová historie Spejbla a Hurvínka zůstane uchována i pro budoucí generace, tedy alespoň po obsahové stránce. S dochováním vlastních audiozáznamů je to už bohužel horší... O detailní zmapování rozhlasové audiotvorby S+H se zasloužil velký znalec mluveného slova Kamil Fajmon za přispění tvůrců webu Panáček v říši mluveného slova, který s pomocí archivních materiálů Českého rozhlasu prošel od roku 1969 do konce roku 1996 poctivě den po dni rozhlasové vysílání a do digitální formy převedl informace v nich uvedené. Tyto dokumenty s detaily programu vysílání jsou naprosto nenahraditelné, neboť bez nich by bylo absolutně nemyslitelné rozhlasové nahrávky S+H uceleně zkompletovat. Týdeník Rozhlas, jakožto oficiální veřejně dostupný zdroj informací o rozhlasovém programu, se totiž často omezoval pouze na uvádění základních údajů k jednotlivým pořadům jako je název a čas vysílání, podrobnosti ale kvůli nedostatku místa chyběly. Ani při sebepreciznějším procházení by tak nikdy nebylo možné s pomocí této tiskoviny přesně rozkrýt a detekovat všechny pořady mající spojitost s naší dřevěnou dvojicí. U jednotlivých scének vysílaných v rámci rozhlasového večerníčku Hajaja to platí dvojnásob. Díky systematické precizní práci se to naštěstí podařilo a vy si tak můžete všechny dostupné pořady s S+H a jejich protagonisty projít a zjistit, co všechno Miloš Kirschner buď sám, nebo s Helenou Štáchovou a dalšími kolegy, v průběhu dlouhé řady let v Československém rozhlase natočil. Některé dochované záznamy vydavatelství Radioservis sice postupně dává do prodeje na jimi vydaných audionosičích, valná většina zvukových pásů však byla v průběhu přepsána či jinak zničena a tyto audionahrávky tak už s největší pravděpodobností nikdy neuslyšíme.
Níže uvedený ucelený přehled obsahující více než 250 scének, her, rozhovorů a komponovaných pořadů doplňuje již dříve zveřejněné dílčí informace z období let 1974 a 1979 publikované v září tohoto roku a o několik měsíců dříve za roky 1972 a 1973. Kromě dalšího doplnění scének z vysílání pořadu Dobrý večer, děti! + Hajaja či Vysílání pro školy přináší zajímavá zjištění například i u cyklu Zlatá zebra či nově objevených sedmidílných seriálů Hurvínkovo zlobení (1987) a Prázdniny s deštníkem (1989), který napsal Pavel Cmíral.
Nově získané údaje byly rovněž doplněny do přehledu rozhlasových her a scének, stejně jako do seznamu rozhovorů a dalších komponovaných pořadů, které nedávno rovněž prošly významnou aktualizací právě s využitím informací zveřejněných v Týdeníku Rozhlas.
Nespočet scének, her, rozhovorů a dalších vyprávění ukazuje, jak nesmírně bohatá je historie rozhlasové audiotvorby Spejbla a Hurvínka. Tu však mnozí paradoxně často neprávem přehlížejí jako méně významnou, přestože svým rozsahem násobně předčí počet nahrávek vydaných na audionosičích.

Vydavatelství Českého rozhlasu v nadcházejících dnech uvolní do prodeje již páté pokračování Hurvínkových příhod. Na CD, jehož délka mírně přesahuje 51 minut, posluchači najdou celkem čtyři scénky. První tři pocházejí z 70. a 80. let minulého století a byly natočeny pro rozhlasového Hajaju, což je obdoba televizního Večerníčku. Interpretem Spejbla a Hurvínka v nich není nikdo jiný, než Miloš Kirschner. První scénkou je Jak si Hurvínek a Mánička hráli na školu z roku 1973, která zatím na CD vydána nebyla. Druhou je Žerykovi k narozeninám natočenou v roce 1982, což je rozhlasová verze delší varianty stejnojmenné nahrávky vydané v roce 1970 na gramodesce. Třetím příběhem v interpretaci Miloše Kirschnera je pak Homolova scénka Hurvínek píše básničku z roku 1984. Ani tato scénka po revoluci nevyšla a nebyla ani nikdy v novodobé historii odvysílána v rozhlase.
Posledním a nejdelším snímkem nového CD je téměř dvacetiminutový dialog S+H s hlasem Josefa Skupy o tom, jak Spejbl s Hurvínkem šetří na Spartaka. U něj se krátce zastavíme, protože je zajímavý obsahem a i vznik je zahalen určitým tajemstvím. Zvukový pás s touto scénkou získal Český rozhlas z pozůstalosti Josefa Skupy a byl natočen pravděpodobně v divadle S+H při živém vystoupení, neboť v nahrávce je možné zaslechnout reakce dětského publika. Pás nese poznámku Vánoce 1956, ale Josef Skupa 8. ledna 1957 zemřel, a tak není pravděpodobné, že jde o datum natočení. Zajímavé je i téma - pro děti i dospělé posluchače připravil profesor Skupa rozmarnou vánoční scénku o tom, jak Spejbl z Hurvínkem začínají šetřit na tehdy nedosažitelné, ale tím víc žádané auto Škoda 440, lidově zvané Spartak. V polovině 50. let byl Spartak novinkou a stál necelých 28.000 Kč. K tomu je však třeba poznamenat že průměrná mzda se tehdy pohybovala kolem 1200 Kč, a tak si auto mohl dovolit málokdo. I Spejbl a Hurvínek proto museli obětovat mnohé, aby mohli uvažovat o jeho nákupu. Vedle Josefa Skupy uslyšíme ze záznamu i Mílu Mellanovou jakožto Spejblovu sousedku paní Švitorkovou. Rozhlasový archiv v popisku k nahrávce uvádí, že scénka byla premiérově vysílána na Silvestra roku 1956 v rámci pořadu Veselá estráda Pionýrské jitřenky v čase 14:00 až 15:30 hodin. Dodejme, že scénku napsal a režie se ujal Miloslav Disman.
Spartak nebyl prvním vozem značky Škoda, který Skupa ve své tvorbě propagoval. Jméno Spejbla a Hurvínka spojil rovněž s automobilem Škoda Popular, který už v předválečné éře obě postavičky v tištěné reklamě inzerovali.

Magistrát hlavního města Prahy bude v pondělí 28. října 2024 pořádat na několika místech Den otevřených dveří. Jednou z lokalit, kde na návštěvníky bude čekat zajímavý program, bude i budova Nové radnice na Mariánském náměstí 2, Praha 1 – Staré Město. Právě zde bude ve velkém jednacím sále připraven zábavně-edukativní program pro velké i malé návštěvníky. A co by to bylo za akci, kdyby na ní chyběli Spejbl s Hurvínkem! Jejich vystoupením se budete moci potěšit od 11 hodin, kdy v podání hlavních postav legendárního divadla zazní ikonické dialogy - mimo jiné na téma Jaká trápení má pan Spejbl se svým nezbedným synkem Hurvínkem? Tak hurá v pondělí na magistrát, vstup je volný!