Aktuality

Rychle rostoucí popularita Spejbla a Hurvínka, kterou jim krátce po jejich vzniku zajistil Josef Skupa, měla vliv i na to, že se hlasy obou figur v interpretaci prvního duchovního otce záhy dostaly na gramofonové desky. Ty, ač nebyly nikterak levné, pomohly oblibu postaviček akcelerovat a přiblížily je ještě širšímu diváckému publiku. Není žádnou novinkou, že první deskou s S+H byla v roce 1929 natočená nahrávka Spejbl u radia, která spolu s dalšími čtyřmi vyšla na etiketě značky His Maters's Voice. Následně Skupa přešel k vydavatelství Ultraphon, pro které natočil celou řadu nahrávek, aby po znárodnění gramofonového průmyslu v roce 1945 začal desky natáčet pod národní podnik Supraphon. Jednou z „ultraphonních“ desek byla v roce 1930 vydaná nahrávka, na které na jedné straně zazní Skupův upoutávka na gramofonové nahrávky S+H a druhé straně pak promlouvají Voskovec s Werichem v rozhlasovém přenosu z Osvobozeného divadla. Tato deska patří mezi sběrateli k těm nejvyhledávanějším a podle dostupných informací je známa existence pouhých tří exemplářů! Jsme proto velice rádi, že se nám na náš fan web podařilo získat náhled etikety a také obrázek druhé strany s V+W.
Některé gramodesky byly před oficiálním vydáním vylisovány rovněž pro testovací účely. Tyto neprodejné zkušební desky, bez potisku etikety, existují taktéž ve velmi omezeném nákladu. Od různých sběratelů jsme získali náhledy etiket i od těchto nahrávek a díky nim jsme tak mohli opět rozšířit náš digitální archiv audionahrávek. K nim se řadí například scénky na deskách Spejblova ukolébavka (1930), Zkoušení X (1932), Spejblova milostná bilance (1933), Hurvínkova píseň o slanečku + Znáte snad pana Spejbla? (1933), Hurvínek se vzdělává (1955), Spejbl a doba kamenná + Hurvínkovy nové šaty (1955) či Popletený přírodopis (1955), kde na jedné verzi zkušební desky najdeme pracovní označení „Spejbl a Hurvais - Ptactvo“, nebo Spejbl znalec hudební (1955), kde je pro změnu uveden název „Hurvajs jako hudební znalec“.
Z pohledu fanoušků Spejbla a Hurvínka jsou jistě velmi zajímavé také dvě cizojazyčné reklamní desky s S+H v interpretaci Miloše Kirschnera podporující turismus – první obsahuje anglickou a francouzskou verzi, druhá pak německou a italskou stopu. Tyto scénky (a mnohé další) si můžete poslechnout YouTube kanálu.

Bedřich Smetana je neodmyslitelně spojen s východočeskou Litomyšlí, kde se tento významný český hudební skladatel v březnu roku 1824 narodil. Za několik dní si tedy budeme připomínat rovných 200 let od narození tohoho hudebního génia. Na jeho počet se ve skladatelově rodném městě již od roku 1946 každoročně koná hudební festival Smetanova Litomyšl. A právě dvousetletá připomínka skladatelova narození ve spojení s letošním ročníkem znamená jedinečnou příležitost připomenout si toho hudebního skladatele výjimečným způsobem. A jelikož i Divadlo Spejbla a Hurvínka má aktuálně na repertoáru "kousek" od Bedřicha Smetany, není divu, že lipoví hrdinové společně se svými vodiči a mluviči, a samozřejmě také se sólisty Janáčkovy opery v Brně, na festival zavítají a natěšenému publiku sehrají svou verzi Prodané nevěsty: operně laděnou inscenaci Hurvínek prodává nevěstu. K vidění bude 27. června 2024 ve dvou časech (v 15 a 18 hodin) ve Smetanově domě, který se nachází na Komenského náměstí Litomyšli. Vstupenky budou v prodeji od 6. března za ceny od 290 do 490 Kč.
66. ročník festivalu Smetanova Litomyšl však bude mít samozřejmě delší trvání: konat se bude od 8. června až do 7. července 2024. Již nyní si můžete na webu www.smetanovalitomysl.cz nastudovat kompletní program. My zde pouze uvedeme, že jeho programovou náplní budou opět operní inscenace, galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou nezůstane ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, stejně jako další koncerty často přesahující i do jiných žánrů.
Významnému jubileu se věnuje i speciální vydání časopisu Mladý svět ve kterém je jedním z mnoha článků spojených s Bedřichem Smetanou rovněž příspěvek o inscenaci Hurvínek prodává nevěstu.

Jednou z mnoha zemí, kam se během divadelních turné po celém světě loutkáři z Divadla Spejbla a Hurvínka dostali, bylo Japonsko. V zemi vycházejícího slunce se soubor D S+H představil opakovaně, celkově pětkrát. Čtyřikrát to bylo za éry Miloše Kirschnera - poprvé v roce 1978, znovu o dva roky později v roce 1980, potřetí v roce 1982 a pak v roce 1986 - a zatím naposledy v roce 2005, což už bylo v době, kdy byl interpretem S+H Martin Klásek. Během těchto cest sehráli divadelníci v mnoha japonských městech stovky představení, která navštívilo více než stopadesát tisíc dětských i dospělých diváků. Loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka se zde těšilo takové oblibě, že o něm opakovaně referovala japonská televize: nejprve v roce 1978 a v roce 1982 dokonce natočila celé divadelní představení a odvysílala jej v třicetiminutovém sestřihu v hlavním vysílacím čase. V roce 2005 v Japonsku na DVD vyšel Trnkův film Cirkus Hurvínek (1955). Vzniknout měla v japonštině údajně také gramofonová deska s S+H, k té se nám však zatím nepodařilo dohledat žádné podrobnosti (pokud je máte, budeme za ně rádi). O turné Divadla S+H po Japonsku vznikl rovněž dokument Heleny Třeštíkové Japonská neděle (1981). Věnoval se jim též obsáhlý článek Miloše Kirschnera, který byl otištěn v osmém čísle programového sešitu Spejblův ilustrovaný zpravodaj/Hurvínkovo malované povídání (1983). Ten ve svém referátu z cest po Japonsku uvedl nejednu zajímavost (například o výjimečných technických vymoženostech té doby - nejrůznějších robotech), a proto jsme se rozhodli celý jeho příspěvek přepsat a v celé délce jej uveřejnit. Přečíst si jej můžete pod odkazem.

Půlka měsíce je tradičně spojená se zveřejněním programu na další období. Na co se tedy mohou diváci chystající se do Divadla Spejbla a Hurvínka v květnu těšit? Zkraje měsíce to bude loutkovo-činoherní představení Jiřího Jelínka a Terezy Lexové Spejbl, Hurvínek a já, které bude k vidění celkem šestkrát. Na tuto inscenaci naváže obnovená premiéra hry Hurvínek a nezvaný host s Janou Mudrákovou a Martinem Trechou ve všech rolích. Tato jednoaktovka o návštěvě Člunozobce afrického ve Spejblovic bytě bude k vidění ve dnech 7. až 12.5. celkově 8x. Tradiční hra o Hurvínkově dobrodružství s cirkusovým medvídětem Hurvínkův popletený víkend bude na programu čtyřikrát ve dnech 14. a 15.5.. Chybět v květnu nebude žhavá operní novinka Hurvínek prodává nevěstu uváděna v koprodukci D S+H a Janáčkovy opery Národního divadla Brna. Nejvyšší počet repríz soubor odehraje se hrou Mikiho Kirschnera Hurvínek mezi osly pojednávající o Hurvínkově cestě do Oslova, kde se nemusí chodit do školy. Tato oblíbená hra bude k vidění ve dnech 21. až 29.5. hned desetkrát. Ochuzeni nebudou ani nejmenší diváci do 3 let věku, pro něž bude připravená hra Hurvínkovo moře snění, a ani dospělí návštěvníci, kteří budou moci zajít v pátek 31.5. na muzikál Spejbl versus Drákula. Nemáte ještě svou vstupenku? Tak neváhejte, zájem je velký a lístky rychle mizí!

Po více jak padesáti letech se takzvané máničky dočkaly od státu omluvy. V těchto měsících jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky takzvaných mániček, mladých lidí, kteří byli v druhé půlce šedesátých let zavíráni do kriminálů jen proto, že nosili dlouhé vlasy. I tomuto tématu se věnovalo pondělní vysílání České televize v pořadu Reportéři ČT. Vzhledem k obsahu reportáže v ní nemohla chybět ani divadelní Mánička a spolu s ní i Hurvínek v ukázce ze hry Spejbl versus Drákula, kterou krátce okomentovala ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.