Aktuality

„Hurvínek byl takovej dobrej rošťák, já byl naopak hodnej kluk. Ten protipól jsem obdivoval,“ vyznává se umělecký ředitel Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek. Právě on byl hostem rozhlasového pořadu Alex a host vysílaném na vlnách Českého rozhlasu, který připravuje Alexandra Mynářová.
David Janošek je uznávaným scénografem a návrhářem kostýmů, několik let jako umělecký ředitel vede Divadlo Spejbla a Hurvínka. „Je to takový můj velký splněný sen. Loutky mě provází od dětství až doteď. Ovlivnily mi celý život a určily mou celoživotní cestu. První setkání se Spejblem a Hurvínkem bylo přes nahrávky z kazeťáku, kdy mě rodiče pouštěli k sousedům, kteří měli taky děti. A měli také loutkové divadlo,“ vzpomíná David Janošek.
Později zkoušel loutky sám vyrábět a začal jezdit do divadla. V tu dobu tam byla ředitelkou Helena Štáchová, jejímž hlasem promlouvají Mánička a bábinka. „Helena Štáchová mi pomyslně to divadlo otevřela. Vzala mě do zákulisí, ukázala mi, kolik loutek tam je. Bylo mi 13 a já jí chtěl jen ukázat loutku, aby mi řekla, jestli má cenu v tom pokračovat. A ona mi řekla, že pokud v tom budu takto pokračovat, tak mě do divadla jednou vezme,“ usmívá se při vzpomínce.
Divadlo Spejbla a Hurvínka funguje už přes 90 let a stále má vyprodáno. „Je to fenomén. Rádi přijdou i dospělí a vzpomínají. Štafeta z generace na generaci se předává krásně. Hodně o tom v divadle přemýšlíme, v čem to je. Možná v archetypu otec & syn, rošták & popletený taťulda – myslím, že nejeden člověk se v nich potká. Je tam jakési kouzlo neúplné rodiny, je tam záhada. Pořád spekulujeme, kde je Hurvínkova maminka nebo jestli si někdy paní Kateřina začne se Spejblem.“
Proč se stále vyrábějí nové loutky, když se i ty staré renovují? Kam nejdál se s divadlem podívali? Jaký kostým, který vyráběl, má nejraději a proč? Co pro něj byla největší výzva? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.

Hurvínek se svým taťuldou Spejblem byli za dobu jejich existence opakovaně vyobrazováni na nejrůznějších sběratelských předmětech. Není proto divu, že je najdeme také na poštovních známkách a dalších filatelistických cennostech. Poprvé se na známce objevili v roce 1961, kdy byla vydána kolekce pětice známek s loutkářskými motivy. Autorem výtvarného návrhu známky Hurvínka u glóbusu, kterému sekunduje Spejbl byl známý umělec Vojtěch Cinybulk. Známka v nominální hodnotě 60 haléřů byla vydána 20. června 1961. Vedle známek byla ve stejném dni emitována rovněž tzv. FDC příležitostní obálka (obálka prvního dne) s motivem Hurvínka.
Podruhé se Hurvínek na poštovní známku dostal v květnu roku 2009 v sérii Dětem. Cena této známky byla 10 Kč. Výtvarný návrh vytvořila Hana Čápová, autorem rytiny byl Miloš Ondráček. Při této příležitosti byla vedle známek a sešitku s potištěnými kupony s dalšími třemi protagonisty Divadla S+H (Máničkou se svou bábinkou a pejskem Žerykem) vydána rovněž FDC obálka. Na přítisku v levé části obálky vztahující se k námětu známky je zobrazena celá dřevěná rodinka včetně Žeryka.
Hurvínka pak najdeme také na několika dopisnicích a poněkud překvapivě rovněž na rakouském razítku vydaném při příležitosti 20. loutkového festivalu Internationale Puppentheatertage. Ten se koná v dolnorakouském městečku Mistelbach an der Zaya a byl to právě Hurvínek, který v roce 1998 ozdobil tento filatelistický předmět. Všechny zmíněné předměty a detaily k nim si můžete prohlédnout v odkazu.

Divadlo Spejbla a Hurvínka zveřejnilo na svých internetových stránkách divadelní program do konce června a dále pak přehled představení, která soubor odehraje během letních prázdnin. A až do konce roku si pak mohou diváci rezervovat vstupenky na operní inscenaci Hurvínek prodává nevěstu. Předprodej na tuto všemi právem vychvalovanou hru a taktéž na letní scénu začal 16. dubna. Poslední možností navštívit v Praze tuto hru budou mít diváci 27. prosince 2024, v roce 2025 se v Praze z důvodů plánovaného rozšiřování divadelních prostor uvádět nebude.
Prázdninový provoz bude zahrnovat osm repríz hry Hurvínek a nezvaný host, kterou soubor uvede ve dvou víkendech, přičemž 24. a 25.8. to bude na domácí scéně a o dalším víkendu 31.8. a 1.9. v pražské ZOO.
Hurvínek prodává nevěstu bude uvedena během celkem patnácti repríz od října do prosince v těchto termínech: pátek 11.10. v 19:00 hodin, sobota 12.10. ve 14:00 a 16:30 hodin, sobota 19.10. ve 14:00 a 16:30 hodin, pátek 8.11. v 19:00 hodin, sobota 9.11. ve 14:00 a 16:30 hodin, neděle 10.11. v 11:00 a 14:00 hodin, sobota 23.11. ve 14:00 a 16:30 hodin, pátek 20.12. ve 14:00 a 18:00 hodin a konečně v pátek 27.12. ve 14:00 hodin.

Odpověď na otázku, kdo byla maminka jedné z nejznámějších českých loutek, Hurvínka, nabízí výstava v chebském muzeu. V expozici Loutka a moderna představila Spejblovu pravděpodobnou expartnerku sběratelka loutek a výtvarnice Marie Jirásková.
Josef Spejbl, respektive Josef Skupa, který této loutce jako první propůjčil hlas, nikdy v žádné hře neprozradil, kdo byla matka Spejblova syna Hurvínka. A neudělal to ani žádný z jeho následovníků. Spejbl a Hurvínek jsou hlavními hrdiny příběhů pro děti, spolu s Hurvínkovou kamarádkou Máničkou a její matkou Bábinkou. Čtveřici pak doplňuje pes Žeryk.
Na výstavě v chebském muzeu ale uvidí ale návštěvníci čtveřici originálních loutek, kterou tvoří Spejbl, Hurvínek, Mánička a postava baletky pracovně nazvaná Tajemství. Proč je se známou trojicí právě neznámá baletka s čelenkou? „My tady vytváříme takovou konstrukci, aby si lidé mohli představit, co se tehdy odehrálo,“ poznamenala Jirásková.
„Spejbl je postava takového přihlouplého kabaretiéra: Je to taková transformace Škrholy do moderní podoby. Kabaretiér by měl možná nějakou kabaretní zpěvačku nebo tanečnici. A ta, kterou návštěvníci uvidí, je samozřejmě z Plzně. Takže si úplně nevymýšlíme. Mohli se potkat,“ doplnila sběratelka a výtvarnice.
V příběhu Spejbla a Hurvínka je zajímavá i chebská stopa. Tyto loutky vytvořil původně plzeňský řezbář Gustav Nosek, který v pozdějším věku bydlel v Chebu a pomáhal tamním loutkářům na scéně v takzvané Myšárně. Dům, kde v Chebu žil, zdobí jeho busta.
V chebském muzeu uvidí návštěvníci i desítky dalších loutek, i některé kulisy z let 1900 až 1950. Patří k nim exotické tanečnice, muzikanti, pohádkové bytosti. Jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska.

V kterém roce byla opravdu natočena první gramofonová deska se Spejblem a Hurvínkem? Bylo to už počátkem června 1929, nebo až na sklonku října 1930? Doposud se za všeobecně uznávaný datum vzniku trojice prvních desek Spejbl u radia, Spejblova výchova - Hurvínek se učí a Popletené písničky považuje 6.6.1929. Tento termín, který u prvních Skupových desek uvádíme i my na našem webu, vychází z informací z bookletu CD Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy 1-5. Údaje pro něj sestavoval velký znalec počátků českého zvukového průmyslu Gabriel Gössel, který byl v oboru vysoce respektovaným a uznávaným odborníkem. Nikdy by nás proto nenapadlo tento údaj jakkoliv zpochybňovat. Nyní jsme se však dostali k ručně psané poznámce (podle písma zřejmě samotným Skupou), která pochází z archivu Města Plzně, jenž spravuje pozůstalost po Josefu Skupovi. Tento stručný přehled hlavních milníků z období začátků S+H, mezi kterými je uveden i datum natáčení prvních desek pro vydavatelství His Master's Voice (HMV), uvádí zcela jiný datum a to 20.10.1930. Ačkoliv byla tato časová osa zcela jistě sepisována retrospektivně, je zvláštní, že by autor poznámky vznik gramodesek posunul o téměř rok a půl dozadu, a přitom si ale pamatoval naprosto přesné datum natáčení. A bylo by to o to podivnější, pokud by pisatelem poznámky byl opravdu samotný Skupa, který desky natáčel. Neumíme ověřit věrohodnost toho soupisu ani pro jaký účel a kdy vznikl, každopádně je to zajímavá informace, která do snahy o přesné zmapování úplných začátků gramofonových nahrávek vnáší určitou nejistotu. Gabriel Gössel si zcela jistě datum 6. června 1929 nevymyslel a měl ho pravděpodobně potvrzené z nahrávacích listů z ústecké filiálky HMV, a pokud si záznamy vedla poctivě, tak bude ten údaj asi blíž k pravdě. Na druhou stranu zpochybňovat poznámku od Josefa Skupy bychom si také v žádném případě netroufali… Pro úplnost dodejme, že jako 20. říjen 1930 označují vznik prvních gramodesek také autoři publikace Josef Skupa - dnes a denně zázraky (2017), kteří podklady čerpali pravděpodobně právě z plzeňského archivu. Má někdo nějaké informace, které by do této nejasnosti mohly vnést více světla? Pokud ano, ozvěte se nám.
Aktualizace: Kontaktoval nás jeden z fanoušků S+H, který nám zaslal titulní stránku z propagační brožurky vydavatelství His Master's Voice z roku 1929 na titulní stránce s Josefem Skupou, což variantu, že první deska vznikla už v roce 1929 a ne až o rok později, zase přiblížilo více k pravdě.