V kůži Hurvínka. Na výstavě v Plzni si můžete lehnout do postýlky stoleté loutky
13.06.2026, napsal: Ladislav Vaindl, Plzeňský deník, sekce OST/Err
Hurvínkův pokojíček, bezpočet jeho loutek, včetně té zřejmě nejstarší, i spousta zábavných her. I to nabízí unikátní výstava, která začala v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni ve čtvrtek. Expozice nazvaná Hurvínek 100 - Z Plzně do Plzně vznikla u příležitosti stých narozenin oblíbené postavičky a je největší autorskou výstavou v historii muzea.
"Jubilejní výstava přiblíží návštěvníkům vývoj a historii postavy Hurvínka prostřednictvím nahlédnutí přímo do jeho světa. Více o něm i jeho rodině – Spejblovi, Máničce, paní Kateřině a Žerykovi – se návštěvníci dozví přímo u nich doma," uvedla spoluautorka výstavy a vedoucí plzeňského Muzea Loutek Markéta Formanová. Nahlédnout je tak možné třeba do Hurvínkova pokojíčku, kde si zájemci dokonce mohou lehnout do jeho postýlky.
V herní části výstavy se děti i dospělí mohou vydat společně se Spejblem a Hurvínkem na veselé putování, kde zjistí, jakými jazyky loutky dokáží mluvit, mohou si zkusit být loutkohercem, zajezdit si na koloběžce nebo převlékat Hurvínka do 56 různých rolí.
Připravena je také muzejní část, která ukazuje více než sto artefaktů spojených z Hurvínkem. Zapůjčila je muzea z celé České republiky. Ve věži muzea jsou, za přísných bezpečnostních podmínek, vystaveny nejstarší dochované loutky Spejbla a Hurvínka v ČR, které jsou běžně uložené v depozitáři Archivu města Plzně.
"Jubilejní výstava přiblíží návštěvníkům vývoj a historii postavy Hurvínka prostřednictvím nahlédnutí přímo do jeho světa. Více o něm i jeho rodině – Spejblovi, Máničce, paní Kateřině a Žerykovi – se návštěvníci dozví přímo u nich doma," uvedla spoluautorka výstavy a vedoucí plzeňského Muzea Loutek Markéta Formanová. Nahlédnout je tak možné třeba do Hurvínkova pokojíčku, kde si zájemci dokonce mohou lehnout do jeho postýlky.
V herní části výstavy se děti i dospělí mohou vydat společně se Spejblem a Hurvínkem na veselé putování, kde zjistí, jakými jazyky loutky dokáží mluvit, mohou si zkusit být loutkohercem, zajezdit si na koloběžce nebo převlékat Hurvínka do 56 různých rolí.
Připravena je také muzejní část, která ukazuje více než sto artefaktů spojených z Hurvínkem. Zapůjčila je muzea z celé České republiky. Ve věži muzea jsou, za přísných bezpečnostních podmínek, vystaveny nejstarší dochované loutky Spejbla a Hurvínka v ČR, které jsou běžně uložené v depozitáři Archivu města Plzně.
"Spejbl a Hurvínek byli natolik populární, že se často stali předmětem amatérské tvorby. I tyto jejich podoby jsou na výstavě k vidění. Později se loutky staly součástí popkultury, a vyráběly se sériově třeba jako suvenýry nebo hračky," řekla Deníku muzejnice Veronika Plachá, která k výstavě napsala katalog Hurvínek v Plzni (1926-1945) na základě výzkumu v pozůstalosti Josefa Skupy. Ta je uložena v Archivu města Plzně. "Společně s kolegyněmi jsme se jím probírali nějaký rok a půl. Pozůstalost obsahuje snad všechno, na co si vzpomenete. Od osobní korespondence přes spoustu fotografií až po pohlednice. Josef Skupa byl opravdu vášnivý fotograf i sběratel pohlednic. Když někam vyjel, ať už na osobní dovolenou nebo pracovní cestu, vždycky z toho vznikla spousta fotografií. A také si odtud přivezl mnoho pohlednic. Zajímavostí je, že si nechával posílat jakoukoliv zmínku o sobě nebo svých loutkách z novin. Nalezly jsme tak i obrovské množství novinových výstřižků. To nám umožnilo více poznat jeho dobu a pospojovat si informace, které jsou z jiných zdrojů velice strohé. Výhodou jsou i vzpomínky Jiřiny Skupové, z nichž se dá také čerpat," řekla Deníku Veronika Plachá.
Výtvarnou podobu výstavy vytvořil scénograf Marek Zákostelecký, kterému se podařilo najít rovnováhu mezi úctou, tradicí a vlastní výtvarnou stylizací. Vytvořil Hurvínkův svět, který se těžko popisuje slovy a je lepší ho rovnou navštívit v Západočeském muzeu v Plzni. Pro Zákosteleckého to nebyla první zkušenost se scénografií pro Hurvínka. V roce 1992 byl autorem scénografie pro divadelní hru Hurvínek v říši divů.
Výstava je určena všem věkovým kategoriím a informace jsou rozděleny do několika úrovní. Základní přehled lze získat prostým pobytem ve výstavě, o trochu více se návštěvník dozví při čtení textů, které jsou i v angličtině. Pokud jej téma zaujme, může využít audioprůvodce a poslechnout či přečíst si v telefonu něco více o 30 tématech z výstavy. K vidění bude až do 4. dubna příštího roku.
Zdroj: Plzeňský deník, 12.6.2026
Další odkazy
- Reportáž České televize
- Videopozvánka od Spejbla a Hurvínka č. 1
- Videopozvánka od Spejbla a Hurvínka č. 2
- Videopozvánka od Spejbla a Hurvínka č. 3
Výtvarnou podobu výstavy vytvořil scénograf Marek Zákostelecký, kterému se podařilo najít rovnováhu mezi úctou, tradicí a vlastní výtvarnou stylizací. Vytvořil Hurvínkův svět, který se těžko popisuje slovy a je lepší ho rovnou navštívit v Západočeském muzeu v Plzni. Pro Zákosteleckého to nebyla první zkušenost se scénografií pro Hurvínka. V roce 1992 byl autorem scénografie pro divadelní hru Hurvínek v říši divů.
Výstava je určena všem věkovým kategoriím a informace jsou rozděleny do několika úrovní. Základní přehled lze získat prostým pobytem ve výstavě, o trochu více se návštěvník dozví při čtení textů, které jsou i v angličtině. Pokud jej téma zaujme, může využít audioprůvodce a poslechnout či přečíst si v telefonu něco více o 30 tématech z výstavy. K vidění bude až do 4. dubna příštího roku.
Zdroj: Plzeňský deník, 12.6.2026
Další odkazy
- Reportáž České televize
- Videopozvánka od Spejbla a Hurvínka č. 1
- Videopozvánka od Spejbla a Hurvínka č. 2
- Videopozvánka od Spejbla a Hurvínka č. 3