Jak Hurvínek přišel k rozumu
leták propagační
autor/režie:
BESIP
vydavatel:
Sportpropag
vydáno:
1975
poznámky:
brožura
Provedení:
12 stran, 15x10 cm
Poznámky k vydání:
Kreslená brožurka s veršovanými texty na podporu bezpečnosti silničního provozu (ÚSMD BESIP)
Popis děje:
Vy Hurvínka jistě znáte, v lecčems se mu podobáte, vždyť je stejný jako vy. A že dělá, co nemá, další stránky napoví.
„Vyhrál jsem! Jsem první, tati! Nechtěl bys mi blahopřáti? Ze všech nejlepší jsem byl…“ „Že závodíš na vozovce? Za to bys spíš zasloužil!“
„Přeběhnem to, honem, tati!“ „Ani nápad! Zůstaň státi, ztřeštěný jsi velice. Máš peníze na pokuty, či chceš do nemocnice?“
"Tak jsem vybral čtyři smyky, patřím mezi závodníky, viděls, tati, jak jsem fit?" "Viděl! Jenže véstřieska musela dřív zastavit!"
„Proč ten řidič na mě křičí?“ Pro tu jízdu za vodiči. Neštěstí je ve chvíli: stačí jenom trochu sklouznout a sanitka zakvílí…
„Kvůli budce telefonní jsem si nabil, vlít jsem do ní, škoda je tak… za stovku…“ „Dobře ti tak! Proč si děláš na chodníku sjezdovku?“
Jsou jak vítr, kdo je chytí? S oběma se sáňky řítí jako rychlík expresní. Taťka Spejbl by se zeptal: „Sáňkujete, kde se smí?“
Až těch krušných událostí Hurvínek měl zrovna dosti. „Musím já ten špatný být? Naštuduju, jak se chovat, budu mít pokoj a klid!“
Tady na dopravním hřišti Hurvín si to jinak sviští – a nikdo mu nehrozí. „To je prima zařízení! To se člověk povozí!“
Radost Spejbla je tím větší: nemá strach a nemá řeči, nebrblá jak heligón. Děti dejte na Hurvínka, dělejte to jako on!
„Vyhrál jsem! Jsem první, tati! Nechtěl bys mi blahopřáti? Ze všech nejlepší jsem byl…“ „Že závodíš na vozovce? Za to bys spíš zasloužil!“
„Přeběhnem to, honem, tati!“ „Ani nápad! Zůstaň státi, ztřeštěný jsi velice. Máš peníze na pokuty, či chceš do nemocnice?“
"Tak jsem vybral čtyři smyky, patřím mezi závodníky, viděls, tati, jak jsem fit?" "Viděl! Jenže véstřieska musela dřív zastavit!"
„Proč ten řidič na mě křičí?“ Pro tu jízdu za vodiči. Neštěstí je ve chvíli: stačí jenom trochu sklouznout a sanitka zakvílí…
„Kvůli budce telefonní jsem si nabil, vlít jsem do ní, škoda je tak… za stovku…“ „Dobře ti tak! Proč si děláš na chodníku sjezdovku?“
Jsou jak vítr, kdo je chytí? S oběma se sáňky řítí jako rychlík expresní. Taťka Spejbl by se zeptal: „Sáňkujete, kde se smí?“
Až těch krušných událostí Hurvínek měl zrovna dosti. „Musím já ten špatný být? Naštuduju, jak se chovat, budu mít pokoj a klid!“
Tady na dopravním hřišti Hurvín si to jinak sviští – a nikdo mu nehrozí. „To je prima zařízení! To se člověk povozí!“
Radost Spejbla je tím větší: nemá strach a nemá řeči, nebrblá jak heligón. Děti dejte na Hurvínka, dělejte to jako on!