Rubrika: média tisk

Rozhodnutí Martina Kláska ukončit ke konci minulého roku jeho plnohodnotné angažmá v Divadle Spejbla a Hurvínka si všímají i další média. Ve středu 2.2.2022 vyšel v Deníku rozhovor s Martinem Kláskem s názvem "Klásek předal Hurvínka nástupci. Odcházím, ale budu přítelem na telefonu, říká", který se této překvapivé zprávě rovněž z části věnuje. My vám tento rozhovor redaktora Filipa Lukeše přinášíme.

Josef Skupa, Miloš Kirschner, Martin Klásek. To byla až doposud tři jména spojovaná s hlasem legendárních loutek Spejbla a Hurvínka. Nyní se tato trojice rozrostla na čtveřici. Martin Klásek se totiž rozhodl předat interpretační žezlo svému nástupci Ondřeji Lážnovskému a odejít z divadla.

„Měl jsem již delší dobu v plánu, že ukončím svoji divadelní kariéru v 65 letech. Jelikož jsem únorový, tak je ta pětašedesátka přede dveřmi. I dohodl jsem se s ředitelkou Denisou Kirchnerovou, že činnost v divadle skončím k 31. 12. 2021. Tedy že přestanu být zaměstnancem. Věnoval jsem s radostí tomuto divadlu celý svůj profesní život, a jednoho dne jsem si tak zabilancoval a uvědomil si, jak málo času jsem měl na rodinu, na výchovu svých dvou dcer. Děkuji své ženě Evě, že veškeré rodinné dění po celou dobu, a to i přes svoje časově náročné zaměstnání, držela pevně v rukách. Vždyť my jsme mimo rodiny trávili také půl divadelní sezony na cestách tuzemských i zahraničních. Takže si myslím, že nastal čas trochu to těm mým nejmilejším vrátit. Mám dvě vnučky, od každé z dcer jednu, a tak začnu fungovat jako děda, který je stále k mání,“ říká teď už bývalý principál Martin Klásek.

Marie Šimsová – představitelka Máničky a paní Kateřiny. Za obě postavy pravidelně promlouvá už čtvrtým rokem, kdy obě ženské role převzala po úmrtí Heleny Štáchové. Přestože je to jedna z nejdůležitějších osob v divadle, zůstává trochu ve stínu mediální pozornosti, což je velká škoda. Svůj podíl na tom ale pochopitelně mělo její mateřství a nyní rodičovství. O to více potěší nejnovější rozhovor, který vyšel v srpnovém čísle časopisu ČD pro vás, který je reklamním magazínem Českých drah pro cestující. Dvoustránkový rozhovor s loutkoherečkou Marií Šimsovou s názvem S Máničkou musí být hlavně legrace si můžete přečíst na v sekci rozhovory.

Film Hurvínek a kouzelné muzeum byl již zakoupen do distribuce 90 zemí světa včetně USA, Číny, Německa, Španělska, Švédska, Jižní Koreje, Turecka, Izraele, Jižní Ameriky, států bývalé Jugoslávie, pobaltských zemí, Ukrajiny i Rumunska. Počátkem března vstupuje do distribuce ve Velké Británii a také v Rusku, kde bude uveden ve více než tisícovce kin. Poslechněte si, jak slavná loutka zní, když mluví cizí řečí!

V novodobé historii se stal Hurvínek naším nejúspěšnějším animovaným filmem v zahraničí. Jako rodinný film je také ze všech našich filmů nejčastěji dabován do nejrůznějších světových jazyků,“ říká režisér a producent filmu Martin Kotík.

Animovaný příběh pro celou rodinu Hurvínek a kouzelné muzeum měl v českých kinech premiéru v roce 2017. Vznikal více než sedm let pod vedením producenta a hlavního režiséra Martina Kotíka a výtvarníka Martina Zahradníka. Pracoval na něm tým špičkových scenáristů, animátorů a trikařů z různých evropských zemí. Při vzniku filmu byly využity nejmodernější technologické postupy, snímek je natočen ve 3D a přitom neztrácí nic z poetiky a humoru založeném na věčném špičkování Hurvínka s „taťuldou“ Spejblem.

Pětačtyřicetileté výročí působení Martina Kláska v Divadle S+H zachytila i lokální periodika jako je například časopis Veleslavín 39, který v prosincovém čísle přinesl obsáhlý rozhovor s naším oslavencem. Zajímají-li vás detaily z divadelního zákulisí, divadelní historie i plány do budoucna, přečtěte si rozhovor Martina Kláska s Jiřím Hruškou. Najdete ho spolu s odkazy na další rozhovory na této stránce.

Určitě znáte rčení o jablku, které nepadá daleko od stromu. Na Denisu Kirschnerovou, dceru Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové, padne jako ulité.

"V divadle jsem vyrůstala. Vlastně jsem se díky němu i narodila. Jsem vedlejším produktem jednoho dlouhého zahraničního turné," směje se a je tak nápadně podobná své mamince.

Po rodičích nezdědila jenom podobu, ale i lásku k loutkovému divadlu. "Rodiče nám doma divadlo nehráli, měli toho za celý den dost. Práci si domů nenosili, ale stejně se těch ‚pištivých hlasů‘, jak sami říkali, nezbavili. My jsme si totiž s bráchou pouštěli spejblovsko–hurvínkovské příběhy stále dokola z gramofonových desek." pokračování článku na iDnes.cz