Německý název:
Spejbl auf der Venus
Autor:
Jaroslav Janovský
Režie:
Jan Dvořák
Spoluautoři:
scénický výtvarník: Jan Dvořák; hudba: Zdeněk Bártl; výtvarník loutek: Josef Lamka; výtvarník loutek: Bohumil Rubeš; výtvarnice loutek: Jarmila Kalinová; výtvarník loutek: Jan Kovář
Premiéra:
3.9.1956
první provedení 3.9.1956 v Plzni, II. premiéra 31.12.1956 v Praze byla posledním vystoupením Josef Skupy
Repríz:
127
Popis děje:
Spejbl, díky dryáku paní Švitorkové, upadá do snu, v němž je vynesen na Venuši. Místní jej považují za Venušana, který se po dlouhých letech vrátil z výzkumné mise na Zemi. První kroky Spejbla na Venuši jsou velice opatrné až rozpačité a sám by se chtěl co nejrychleji vrátit domů na Zem. Postupně se však "rozkouká", získává potřebnou jistotu a začíná se projevovat velmi aktivně až suverénně. Stává se mocným mužem, může do všeho mluvit, byť a nebo právě proto, že ničemu nerozumí. Když jeho chování a jednání překročí meze únosnosti v jednom oboru činnosti, je přeřazen na jiné, neméně důležité místo. Jeho sebevědomí neodvratně bytní, až nakonec s tragickým úžasem prohlédne a probudí se ze snu.
Postavy hry: Spejbl, Hurvínek, paní Švitorková, Mánička + Venušané. Vix, Vandr, Holandr, Vrzaling, Vižďura, Veronika, Valnoha, Vrtina, Valerián, Zavařil, tři studenti, pět Venušátek, Vendulka.
Hra měla dvě premiéry – ta plzeňská se konala dne 3.9.1956 a profesor Skupa na ní (Plzeňákům poprvé) představil oficiálně svého nástupce a pokračovatele Miloše Kirschnera. Pražskou premiéru si ale dne 31.12.1956 ještě s chutí zahrál profesor Skupa osobně. Bylo to jeho poslední představení – 8.1.1957 Josef Skupa zemřel. Doba sice tehdy natolik pokročila, že se hra na takto ožehavé politické téma mohla hrát, avšak původní plakát Josefa Lamky byl shledán jako zdroj možného morálního pohoršení a nedostal se tak ani do tisku.
Foto z představení: