Spejbl a elixír pošetilých myšlenek: Když se zastaví čas
01.10.2026, napsal: Kamil M., sekce divadlo S+H
Co by se stalo, kdyby bylo možné zastavit čas a vrátit se k chybám minulosti? Právě s touto myšlenkou pracuje nová inscenace Spejbl a elixír pošetilých myšlenek Divadla Spejbla a Hurvínka. Mysticky dobrodružný příběh propojuje známé loutkové hrdiny s tajemnou atmosférou staré Prahy a vedle humoru otevírá také témata lásky, paměti, touhy a odpuštění. To vše v úžasné scénografii.
Inscenace měla premiéru 25. září 2026 v hlavním sále Divadla Spejbla a Hurvínka a ač je oficiálně určena divákům od osmi let, tak zaujme i dospělé publikum. Představení trvá přibližně padesát minut a hraje se bez přestávky. TV reportáž z dětských Zpráviček si můžete pustit zde.
Hlavní dějová linka příběhu začíná ve chvíli, kdy se na Staroměstském orloji zastaví čas. Tím se probudí dávné prokletí a do současnosti vstoupí tajemná bytost uvězněná mezi vteřinami. Hurvínkovo přání následně rozpoutá řetězec událostí, v němž se současný svět dětí propojuje s legendami staré Prahy.
Tvůrci přitom nestaví vyprávění pouze na dobrodružství. V jeho pozadí se objevuje otázka, zda lze napravit minulost a změnit věci, které už se staly. Touha uchovat lásku nebo napravit vlastní chyby se může snadno proměnit v posedlost. Příběh tak dětem nabízí pohádkový svět, zatímco dospělým může připomenout, že některé věci není možné jednoduše vrátit zpět. A právě tato hlavní otázka zní jednoduše, ale odpověď je složitější: Kdybychom mohli vrátit čas, opravdu bychom věděli, co změnit?
Inscenace měla premiéru 25. září 2026 v hlavním sále Divadla Spejbla a Hurvínka a ač je oficiálně určena divákům od osmi let, tak zaujme i dospělé publikum. Představení trvá přibližně padesát minut a hraje se bez přestávky. TV reportáž z dětských Zpráviček si můžete pustit zde.
Hlavní dějová linka příběhu začíná ve chvíli, kdy se na Staroměstském orloji zastaví čas. Tím se probudí dávné prokletí a do současnosti vstoupí tajemná bytost uvězněná mezi vteřinami. Hurvínkovo přání následně rozpoutá řetězec událostí, v němž se současný svět dětí propojuje s legendami staré Prahy.
Tvůrci přitom nestaví vyprávění pouze na dobrodružství. V jeho pozadí se objevuje otázka, zda lze napravit minulost a změnit věci, které už se staly. Touha uchovat lásku nebo napravit vlastní chyby se může snadno proměnit v posedlost. Příběh tak dětem nabízí pohádkový svět, zatímco dospělým může připomenout, že některé věci není možné jednoduše vrátit zpět. A právě tato hlavní otázka zní jednoduše, ale odpověď je složitější: Kdybychom mohli vrátit čas, opravdu bychom věděli, co změnit?
Staré legendy v novém hávu
Jedním z výrazných prvků inscenace je spojení tradičního světa Spejbla a Hurvínka s moderními motivy. Autoři využívají prostředí Prahy a její legendy jako prostor pro příběh, který má být srozumitelný současným dětem.
Na scéně se vedle Hurvínka a Spejbla objevují také Žeryk a obě ženské postavy - Mánička, Bábinka. Zejména role Máničky je však poměrně upozaděna. Výraznou součástí příběhu jsou rovněž tajemné a nadpřirozené postavy jako například Šváb malostranský, Smrtka nebo postavy spojené s pražskou legendou. Právě kontrast mezi známými komickými hrdiny a poněkud tajemnější atmosférou je jedním z charakteristických rysů nové inscenace.
Za vznikem stojí zkušený tvůrčí tým
Režie a scénografie se ujal Miki Kirschner, který je s Divadlem Spejbla a Hurvínka dlouhodobě spojen. Dramaturgii vytvořila Dagmar Haladová, hudbu složil Jiří Šlupka Svěrák a texty písní napsal Robin Král. Na korepetici a pohybové spolupráci se podílela Karolína Otevřelová.
Výraznou úlohu má také samotné loutkoherectví. Spejbla a Hurvínka mluví výtečný Martin Trecha, který zároveň Spejbla vodí, zatímco Hurvínka vodí Michal Barták. Máničku mluví Jana Mudráková a vodí Michaela Jandlová.
Co na představení říkají diváci?
První divácké reakce ukazují, že inscenace vyvolává převážně kladné dojmy. Jde však o čerstvou premiéru, a tak je počet reakcí zatím omezený a hodnocení nelze považovat za plně vypovídající názorům širokého publika. Jedna z diváckých reakcí ocenila především jasný, rychlý a stručný příběh. Autora hodnocení zpočátku překvapilo používání současného jazyka mladé generace, zároveň ale poznamenal, že dětem tento způsob komunikace vyhovoval. Velkou pochvalu udělil také výkonům Martina Trechy a Jany Mudrákové. Jiný divák ocenil nápad využít orloj a celkovou scénu, ale chybělo mu výraznější „špičkování“ mezi postavami, které má na Spejblovi a Hurvínkovi rád. Podle jeho dojmu se děti bavily, ale jejich reakce nebyly tak výrazné, jak očekával.
Z reakcí tak vystupuje zajímavý rozdíl: někteří diváci oceňují především příběh, tempo a herecké výkony, zatímco jiní čekali více tradičního slovního humoru mezi Spejblem a Hurvínkem.
Pozitivně se k inscenaci vyjádřila také redaktorka i-divadla Helena Grégrová, která ji ohodnotila vysoce nadprůměrnou známkou 80 %. Vyzdvihla zejména způsob, jakým představení spojuje legendu ze staré Prahy s moderním světem. Pozornost věnovala také scénografii, hudbě a písňovým textů. Za důležitou považuje rovněž práci loutkoherců. Podle jejího hodnocení je jejich souhra natolik přesvědčivá, že mohou dřevěné postavy působit téměř jako živé bytosti.
To je u inscenace Spejbla a Hurvínka podstatné. Příběh může být sebepoutavější, ale jeho kouzlo stojí také na tom, že divák uvěří postavám, které jsou ve skutečnosti vedenými loutkami.
Pro děti i dospělé
Ačkoliv je hra anoncována jako příběh pro děti od 8 let, zaujme mnohem širší publikum. Pro děti nabízí dobrodružství, tajemství, známé postavy a humor. Dospělý divák může v příběhu najít další rovinu – úvahy o tom, co bychom změnili, kdybychom mohli vrátit čas, a zda je skutečně možné napravit všechny naše chyby.
Právě v tom spočívá zajímavost nové inscenace. Tradiční postavy Spejbla, Hurvínka a jejich přátel se ocitají v příběhu, který pracuje s motivy typickými pro legendy a pohádky, ale zároveň mluví o poměrně současných tématech. Inscenace oslovuje děti i dospělé rozdílným způsobem. Zatímco mladší diváci ocení tempo, dobrodružství a současnější jazyk, dospělí mají možnost vnímat také témata času, odpovědnosti, touhy a odpuštění.
Shrnutí
Spejbl a elixír pošetilých myšlenek představuje novou podobu tradičního světa Spejbla a Hurvínka. Zachovává známé loutkové postavy, ale staví je do tajemnějšího příběhu inspirovaného starou Prahou. Výsledkem je krátké, svižné představení, které kombinuje humor, dobrodružství, hudbu a pohádkovou atmosféru s vážnějšími tématy.
První reakce diváků nejsou úplně jednotné, což je u nové inscenace očekávatelné. Vedle pochval za příběh, scénografii, hudbu a loutkoherecké výkony se objevují i zmínky k míře tradičního humoru a vzájemné interakce hlavních postav. Je však patrné, že inscenace dokáže nabídnout něco více než jen další setkání se známými hrdiny.
Jedním z výrazných prvků inscenace je spojení tradičního světa Spejbla a Hurvínka s moderními motivy. Autoři využívají prostředí Prahy a její legendy jako prostor pro příběh, který má být srozumitelný současným dětem.
Na scéně se vedle Hurvínka a Spejbla objevují také Žeryk a obě ženské postavy - Mánička, Bábinka. Zejména role Máničky je však poměrně upozaděna. Výraznou součástí příběhu jsou rovněž tajemné a nadpřirozené postavy jako například Šváb malostranský, Smrtka nebo postavy spojené s pražskou legendou. Právě kontrast mezi známými komickými hrdiny a poněkud tajemnější atmosférou je jedním z charakteristických rysů nové inscenace.
Za vznikem stojí zkušený tvůrčí tým
Režie a scénografie se ujal Miki Kirschner, který je s Divadlem Spejbla a Hurvínka dlouhodobě spojen. Dramaturgii vytvořila Dagmar Haladová, hudbu složil Jiří Šlupka Svěrák a texty písní napsal Robin Král. Na korepetici a pohybové spolupráci se podílela Karolína Otevřelová.
Výraznou úlohu má také samotné loutkoherectví. Spejbla a Hurvínka mluví výtečný Martin Trecha, který zároveň Spejbla vodí, zatímco Hurvínka vodí Michal Barták. Máničku mluví Jana Mudráková a vodí Michaela Jandlová.
Co na představení říkají diváci?
První divácké reakce ukazují, že inscenace vyvolává převážně kladné dojmy. Jde však o čerstvou premiéru, a tak je počet reakcí zatím omezený a hodnocení nelze považovat za plně vypovídající názorům širokého publika. Jedna z diváckých reakcí ocenila především jasný, rychlý a stručný příběh. Autora hodnocení zpočátku překvapilo používání současného jazyka mladé generace, zároveň ale poznamenal, že dětem tento způsob komunikace vyhovoval. Velkou pochvalu udělil také výkonům Martina Trechy a Jany Mudrákové. Jiný divák ocenil nápad využít orloj a celkovou scénu, ale chybělo mu výraznější „špičkování“ mezi postavami, které má na Spejblovi a Hurvínkovi rád. Podle jeho dojmu se děti bavily, ale jejich reakce nebyly tak výrazné, jak očekával.
Z reakcí tak vystupuje zajímavý rozdíl: někteří diváci oceňují především příběh, tempo a herecké výkony, zatímco jiní čekali více tradičního slovního humoru mezi Spejblem a Hurvínkem.
Pozitivně se k inscenaci vyjádřila také redaktorka i-divadla Helena Grégrová, která ji ohodnotila vysoce nadprůměrnou známkou 80 %. Vyzdvihla zejména způsob, jakým představení spojuje legendu ze staré Prahy s moderním světem. Pozornost věnovala také scénografii, hudbě a písňovým textů. Za důležitou považuje rovněž práci loutkoherců. Podle jejího hodnocení je jejich souhra natolik přesvědčivá, že mohou dřevěné postavy působit téměř jako živé bytosti.
To je u inscenace Spejbla a Hurvínka podstatné. Příběh může být sebepoutavější, ale jeho kouzlo stojí také na tom, že divák uvěří postavám, které jsou ve skutečnosti vedenými loutkami.
Pro děti i dospělé
Ačkoliv je hra anoncována jako příběh pro děti od 8 let, zaujme mnohem širší publikum. Pro děti nabízí dobrodružství, tajemství, známé postavy a humor. Dospělý divák může v příběhu najít další rovinu – úvahy o tom, co bychom změnili, kdybychom mohli vrátit čas, a zda je skutečně možné napravit všechny naše chyby.
Právě v tom spočívá zajímavost nové inscenace. Tradiční postavy Spejbla, Hurvínka a jejich přátel se ocitají v příběhu, který pracuje s motivy typickými pro legendy a pohádky, ale zároveň mluví o poměrně současných tématech. Inscenace oslovuje děti i dospělé rozdílným způsobem. Zatímco mladší diváci ocení tempo, dobrodružství a současnější jazyk, dospělí mají možnost vnímat také témata času, odpovědnosti, touhy a odpuštění.
Shrnutí
Spejbl a elixír pošetilých myšlenek představuje novou podobu tradičního světa Spejbla a Hurvínka. Zachovává známé loutkové postavy, ale staví je do tajemnějšího příběhu inspirovaného starou Prahou. Výsledkem je krátké, svižné představení, které kombinuje humor, dobrodružství, hudbu a pohádkovou atmosféru s vážnějšími tématy.
První reakce diváků nejsou úplně jednotné, což je u nové inscenace očekávatelné. Vedle pochval za příběh, scénografii, hudbu a loutkoherecké výkony se objevují i zmínky k míře tradičního humoru a vzájemné interakce hlavních postav. Je však patrné, že inscenace dokáže nabídnout něco více než jen další setkání se známými hrdiny.