Plzeňský archiv ke stým narozeninám Hurvínka ukázal část pozůstalosti po Skupovi
29.04.2026, napsal: ČTK, sekce OST/Err
Staré loutky Spejbla a Hurvínka, krojované loutky, návrhy scén, skici i části scénářů z pozůstalosti loutkáře Josefa Skupy představuje dnes a ve čtvrtek Archiv města Plzně. Výstavu pro školy i veřejnost připravil archiv ke stým narozeninám loutky Hurvínka. Městský archiv dostal v roce 1969 Skupovu pozůstalost od jeho manželky Jiřiny. Patří k největším pozůstalostem, které archiv spravuje, řekl dnes ČTK vedoucí archivu Adam Skála.
"Skupova pozůstalost má téměř 40 běžných metrů archiválií, to znamená 40 metrů různých písemností, korespondence, osobních dokladů, fotografií, kreseb, ale také trojrozměrných předmětů, jako jsou loutky a některé drobné předměty ze Skupova života nebo předměty, které evokují Spejbla a Hurvínka," přiblížila vedoucí oddělení zpracování a využívání archiválií Štěpánka Pflegerová.
V archivu je na dva dny vystavený například původní takzvaný Revoluční Kašpárek, se kterým Skupa hrál v plzeňském loutkovém Divadle feriálních osad po svém příchodu v roce 1917, či zřejmě původní první loutka Spejbla z roku 1920. "My máme napsanou darovací smlouvu, kterou paní Skupová věnovala tyto loutky a celou pozůstalost městu Plzni. A tam je napsáno, že nám předává originál loutky Spejbla. Takže my tomu věříme a tvrdíme, že tento Spejbl je skutečně oním originálem, který vznikl v roce 1920," řekla Pflegerová. Archiv vystavuje i loutku Hurvínka, jak přesně stará je, se ale neví. "Máme u ní uvedeno, že je to takzvaná třetí garnitura, teda vlastně už třetí generace té loutky," poznamenala archivářka.
"Skupova pozůstalost má téměř 40 běžných metrů archiválií, to znamená 40 metrů různých písemností, korespondence, osobních dokladů, fotografií, kreseb, ale také trojrozměrných předmětů, jako jsou loutky a některé drobné předměty ze Skupova života nebo předměty, které evokují Spejbla a Hurvínka," přiblížila vedoucí oddělení zpracování a využívání archiválií Štěpánka Pflegerová.
V archivu je na dva dny vystavený například původní takzvaný Revoluční Kašpárek, se kterým Skupa hrál v plzeňském loutkovém Divadle feriálních osad po svém příchodu v roce 1917, či zřejmě původní první loutka Spejbla z roku 1920. "My máme napsanou darovací smlouvu, kterou paní Skupová věnovala tyto loutky a celou pozůstalost městu Plzni. A tam je napsáno, že nám předává originál loutky Spejbla. Takže my tomu věříme a tvrdíme, že tento Spejbl je skutečně oním originálem, který vznikl v roce 1920," řekla Pflegerová. Archiv vystavuje i loutku Hurvínka, jak přesně stará je, se ale neví. "Máme u ní uvedeno, že je to takzvaná třetí garnitura, teda vlastně už třetí generace té loutky," poznamenala archivářka.
Slavné postavičky připomínají v archivu také komerční předměty - jejich obrázky se objevovaly na dětských talířích a hrníčcích, na kostkách, deskových hrách, koupit se daly i jejich obrázky. Výstava ukazuje také množství dalších Skupových loutek - marionety, krojované vitrínové loutky, loutku dědouška, drobné loutky Spejbla a Hurvínka. Jsou tu také návrhy divadelních scén, protože Skupa před druhou světovou válkou působil jako scénograf městského divadla a spoluvytvářel po požáru divadelních dílen nový fundus, jsou tu nákresy a studie loutek, různých postaviček, Skupovy kresby, scénáře scének a skečů i rukopisy divadelních her.
Ze Skupova soukromého života připomíná archiv válečné období, kdy byl loutkář za protinacistickou činnost zatčen a vyslýchán v Plzni a držen v drážďanské věznici přezdívané Matylda. Výstava připomíná i část pozůstalosti, která čítá víc než 1800 gramofonových desek.
"To jsou desky, které obsahují nejenom nahrávky scének Spejbla a Hurvínka nebo vážné hudby, ale také různé ruchy a zvuky, které využívali během divadelních představení - zvuk zvonů, štěkání psa, troubení auta, příjezd vlaku a tak podobně," dodala archivářka.
Spejbla pro Skupu vyrobil v roce 1920 řezbář a technik Škodových závodů Karel Nosek, o šest let později pak jeho synovec Gustav Nosek vyřezal z lipového dřeva jeho syna Hurvínka, který se poprvé objevil na jevišti 2. května 1926.
Ze Skupova soukromého života připomíná archiv válečné období, kdy byl loutkář za protinacistickou činnost zatčen a vyslýchán v Plzni a držen v drážďanské věznici přezdívané Matylda. Výstava připomíná i část pozůstalosti, která čítá víc než 1800 gramofonových desek.
"To jsou desky, které obsahují nejenom nahrávky scének Spejbla a Hurvínka nebo vážné hudby, ale také různé ruchy a zvuky, které využívali během divadelních představení - zvuk zvonů, štěkání psa, troubení auta, příjezd vlaku a tak podobně," dodala archivářka.
Spejbla pro Skupu vyrobil v roce 1920 řezbář a technik Škodových závodů Karel Nosek, o šest let později pak jeho synovec Gustav Nosek vyřezal z lipového dřeva jeho syna Hurvínka, který se poprvé objevil na jevišti 2. května 1926.