Plzeňský archiv ke stým narozeninám Hurvínka ukázal část pozůstalosti po Skupovi
"Skupova pozůstalost má téměř 40 běžných metrů archiválií, to znamená 40 metrů různých písemností, korespondence, osobních dokladů, fotografií, kreseb, ale také trojrozměrných předmětů, jako jsou loutky a některé drobné předměty ze Skupova života nebo předměty, které evokují Spejbla a Hurvínka," přiblížila vedoucí oddělení zpracování a využívání archiválií Štěpánka Pflegerová.
V archivu je na dva dny vystavený například původní takzvaný Revoluční Kašpárek, se kterým Skupa hrál v plzeňském loutkovém Divadle feriálních osad po svém příchodu v roce 1917, či zřejmě původní první loutka Spejbla z roku 1920. "My máme napsanou darovací smlouvu, kterou paní Skupová věnovala tyto loutky a celou pozůstalost městu Plzni. A tam je napsáno, že nám předává originál loutky Spejbla. Takže my tomu věříme a tvrdíme, že tento Spejbl je skutečně oním originálem, který vznikl v roce 1920," řekla Pflegerová. Archiv vystavuje i loutku Hurvínka, jak přesně stará je, se ale neví. "Máme u ní uvedeno, že je to takzvaná třetí garnitura, teda vlastně už třetí generace té loutky," poznamenala archivářka.
Ze Skupova soukromého života připomíná archiv válečné období, kdy byl loutkář za protinacistickou činnost zatčen a vyslýchán v Plzni a držen v drážďanské věznici přezdívané Matylda. Výstava připomíná i část pozůstalosti, která čítá víc než 1800 gramofonových desek.
"To jsou desky, které obsahují nejenom nahrávky scének Spejbla a Hurvínka nebo vážné hudby, ale také různé ruchy a zvuky, které využívali během divadelních představení - zvuk zvonů, štěkání psa, troubení auta, příjezd vlaku a tak podobně," dodala archivářka.
Spejbla pro Skupu vyrobil v roce 1920 řezbář a technik Škodových závodů Karel Nosek, o šest let později pak jeho synovec Gustav Nosek vyřezal z lipového dřeva jeho syna Hurvínka, který se poprvé objevil na jevišti 2. května 1926.
