Další fotky:
Originál
Mánička v pasti
vydavatel:
Supraphon
natočeno:
10. - 14.4.1972
vydáno:
1972
poznámky:
Nahráno v pražském studiu Lucerna.
interpret S+H:
Miloš Kirschner
Identifikátory:
Matrice gramofonové desky:
E 2451, E 2452
Objednací číslo:
1 18 1330 (LP), 1118 1330 (LP); 8 18 0150 (MC), 10 1330-4 (MC),
Nosič:
Gramofonová deska, MC
LP (33 ot., průměr 30 cm)
Poznámky k vydání:
Poznámky k vydání:
Historicky první dlouhohrající nahrávka Divadla S+H. I když z volně navazující trilogie Past na Hurvínka - Mánička v pasti - Žerykova past je v pořadí druhá, vyšla jako první. LP deska vydána v roce 1972, znovu v roce 1973, 1974 a 1981. MC kazeta vydána poprvé v roce 1975. Také kompilace S+H 8.

Obsazení:
Spejbl a Hurvínek - Miloš Kirschner
Mánička a Bábinka - Helena Štáchová
Žeryk - Miroslav Černý
Drsňák - Josef Větrovec
Fanny - Gabriela Vránová
Louda - Jiří Lír
Velitel Požárníků - Jiří Bruder
Požárníci - Svatopluk Skládal, Jan Řeřicha
Hlas z rádia, megafonu - Milan Mach
Tanečnice v maskách - Jiřina Sevastová, Jana Andresíková
Spoluautoři:
Napsal: Miloš Kirschner a Vladimír Straka
Režie: Jiří Šrámek
Zvuková režie: ing. Adolf Řípa
Střih a mixáž: Jiří Bartoš
Cover: © Radko Haken (1972), © Jaroslav Faigl (1974)
Text: © Pavel Grym (1972)
Odpovědná redaktorka obalu: Jana Řehořová
Popis děje:
V příběhu Mánička v pasti je Drsňákovou partou unesena Mánička, která je proti své vůli držena v kotelně, kde však únoscům svými požadavky značně "zatápí". Do celé situace vstupuje Drsňákem vyslaný a značně zmatený Louda, který z vyjednávaní s Bábinkou o výši výkupného odchází s příslibem úhrady "modrého z nebe". Bábinka v přestrojení za vousatého lupiče Drsňáka a pan Spejbl v převleku za medvěda se pak vydávají na maškarní bál, kde se chtějí utkat s proslulým Drsňákem a jeho bandou ve snaze osvobodit vězněnou Máničku. Do toho všeho se vkládá i Hurvínek, který na odchyt uprchlého medvěda povolá hasiče. Jak to dopadne, když je v medvědím kostýmu i pan Spejbl, je asi každému jasné...

Všechno to vlastně začalo tím, že se taťulda Spejbl s bábinkou rozhodli potrestat Hurvínka za to, že se po večerech toulá. Proto na něho připravili past, Bábinka se převlékla za lupiče, odnesla Hurvínkovy hračky a schovala je na půdě školy; místo nich nechala Hurvínkovi jen výhružný dopis s podpisem "Vousatí". Hurvínek tušil, že je to jenom hra a léčka, kterou připravili dospělí, aby ho vystrašili, a proto se směle vypravil do školy. Proklouzl potají kolem školníka a začal na půdě hospodařit po svém. Jenomže najednou se všechno pořádně zamotalo. Do hry se připletl další lupič, tentokrát opravdový a převlečené bábince k nerozeznání podobný. Místo na bábinku narazil Hurvínek na neznámého vousáče. Navíc se taťulda Spejbl převlékl za medvěda a Hurvínka i Máničku důkladně poplašil. Nakonec ovšem všechno dobře dopadlo - ale dobrodružství Hurvínka, Spejbla, Máničky a bábinky tím zdaleka neskončila. Miloš Kirschner a Vladimír Straka o tom napsali dobrodružnou i veselou hru PAST NA HURVÍNKA, která se od podzimu 1971 hraje v divadle Spejbla a Hurvínka v Praze. Poslední dobrodružství oblíbených hrdinů to však opravdu nebylo.
Bábinka si doma na památku schovala vousatou masku lupiče Drsňáka, ačkoliv nemohla tušit, jak se jí jednou bude hodit. Jednoho dne se totiž neztratil Hurvínek, ale Mánička, a Hurvínek se Spejblem a bábinkou se znovu museli utkat s proslulým Drsňákem a jeho bandou, která Máničku unesla.
A tak vznikla nová hra Miloše Kirschnera a Vladimíra Straky, MÁNIČKA V PASTI, která se ještě před svým jevištním provedením dostává k posluchačům v podobě dobrodružné hry na gramofonové desce.
MÁNIČKA V PASTI je první ucelená hra se Spejblem a Hurvínkem na gramofonové desce, dokonce ve stereofonní formě, a tak je to prvenství hned dvojnásobné. V natáčení dialogů a výstupů oblíbených loutek, které má už dlouholetou tradici (první desky se Spejblem a Hurvínkem se natáčely už ve třicátých letech), je to tedy podstatný krok vpřed. K populárním hrdinům se vedle Máničky a Žeryka připojuje trochu ztřeštěná, v podstatě však dobrosrdečná bábinka, takto učitelka přírodopisu; také další barvité postavičky nepochybně přispějí k tomu, aby si příběh unesené Máničky získal přinejmenším stejnou pozornost jako veselé příběhy a rozpravy oblíbeně dvojice.
Je to skoro neuvěřitelné, ale ti dva mílí holohlaví hrdinové si pozornost malých i velkých diváků udržují už bezmála půl století. Spejbl vstoupil poprvé na scénu roku 1920 a Hurvínek jen o šest let později. l když původně patřili jen divadlu a jejich spolutvůrce a první interpret, národní umělec prof. Josef Skupa, snad ani zpočátku nemyslil na větší uplatnění, gramofonová produkce jejich popularitu ještě znásobila. Nezalekli se ani filmu, úspěšně zakotvili v rozhlase, ožili i na stránkách knížek a časopisů, sklízeli vavříny v zahraničí a úspěšně vstoupili i na televizní obrazovky doma i za hranicemi. Na stovkách představení jim tleskalo obecenstvo v celé Evropě, vypravili se až do Indie, na africké pobřeží a zabrousili i za moře, do Kanady. Doma, v Čechách a na Slovensku, odehráli tisíce představení. Nikdy nestárnou, nikdy nikoho nezarmoutí. Dovedou mluvit k mladým i starým. Jejich příběhy dovedou dojmout, vzrušit i rozesmát a jejich dobrodružství jsou opravdu nevyčerpatelná; vždy se najde ještě něco nového, co na vlastní kůži nezkusili a s čím se musí po svém, a vždy s nezdolným optimismem vypořádat.
MÁNIČKA V PASTI je tedy prozatím posledním, nejnovějším, rozhodně však ne posledním dobrodružstvím pana Spejbla a jeho "rodinky". Příště se mohou ocitnout třeba v říši pohádek a snů, na mořském dně, v cirkusové manéži, na břehu rybníka nebo na Marsu; kdo ví, kam ještě je na svých křídlech zanese paní Fantazie ...

(Pavel Grym - přebal gramofonové desky)