Další fotky:
Originál
Hurvínek mezi Přemyslovci
vydavatel:
Supraphon
natočeno:
24.9. - 2.10.1997
vydáno:
1997
poznámky:
Nahráno ve studiu B Českého rozhlasu v Praze Karlíně.
interpret S+H:
Martin Klásek
Identifikátory:
EAN/čárový kód:
99925517342 (MC)
99925517328 (CD)
Objednací číslo:
SU 5173-4, SU 5173-2
Nosič:
MC, CD
Délka:
68:45
Poznámky k vydání:
Poznámky k vydání:
Řada "Hurvínek v českých dějinách" 1. díl. Mánička s Hurvínkem se dostali do 13. století, kde na vlastní kůži okusili, jak se žilo našim předkům.

Obsazení:
Spejbl a Hurvínek - Martin Klásek
Mánička a paní Kateřina - Helena Štáchová
kluk Zrzík - Jakub Štěpán
kovář Kašpar - Petr Pelzer
panoš Jan z Růže - Tomáš Staněk
princezna Anežka - Alexandra Košťálová
švadlena Markéta - Alena Vránová
kupec - Ladislav Mrkvička
hlasatel - Jiří Klem
číšník - Miroslav Polák
Spoluautoři:
Napsal: Helena Štáchová, Pavel Cmíral
Režie: Karel Weintlich
Zvuk a mix: Tomáš Gsölhofer
Střih: Markéta Košťálová
Zvukové efekty: Petr Šplíchal
Mastering: Martin Kusák
Producent: Jiří Tušl
ilustrace: © Olga Franzová (1997)
design: © Lithera s.r.o. (1997)
Stopy:
1. Všude dobře, doma někdy hůře 14:31
2. Navštěvovat muzea není špatná idea 9:47
3. Lásky dělaj vrásky 9:00
4. Na každého lupiče čeká rána od biče 6:14
5. Kdo byla Anežka, to víme do dneška 12:21
6. Že se Hurvajz nebojí, dokáže nám v souboji 10:20
7. Minulost znát špatné není, přináší nám poučení 6:33

Celková délka CD 68:45
Popis děje:
Rodinka se vypraví na pěknou procházku po Praze spojenou s návštěvou restaurace a historického muzea. Děti jsou do muzea poslány napřed, a protože je historie nebaví, zahrají si na v muzeu nalezenou flétničku a harfu melodii z přiložených not. Muzika je přenese mezi Přemyslovce, Hurvínek se seznámí s chudým klukem Zrzíkem a Máničku opustí. Ta se díky panoši, který se do holčičky zamiluje, ocitne na hradě a stane se dvorní dámou. Hurvínek poznává chudobu a krutost Zrzíkova opatrovníka kováře, je nucen na rybím trhu krást, lup se nepodaří a spolu se Zrzíkem jsou před zraky veřejnosti zmláceni. Po Máničce se chce, aby doprovázela princeznu Anežku do Vídně. Oba se sice chtějí vrátit do přítomnosti, ale kouzlo nefunguje.

Režisér Karel Weinlich si k natáčení přizval své dlouholeté spolupracovníky: zvukaře Petra Šplíchala a Tomáše Gsöllhofera, o střih se postarala Markéta Košťáková. Do dětských rolí Zrzíka, panoše Jana z Růže a princezny Anežky byly obsazeny děti Dismanova rozhlasového dětského souboru. Zlého kováře ztvárnil Petr Pelzer, švadlenu Alena Vránová, kupce Ladislav Mrkvička a hlásným byl Jiří Klem. Hudbu vytvořil Jiří Stivín.

Na realizaci se odrazil rozhlasový způsob natáčení. Spejbl s Hurvínkem a Mánička s Kateřinou byli rozprostřeni do stereo báze tak, že se jednotlivé repliky rozmístily do prostoru. Přestože dvojce postaviček interpretoval jeden člověk, všechny hlasy figur se ozývají z různých stran. Hrdinové jsou zasazeni do různých lokací. Odlišný dozvuk má Spejblův byt, restaurace a hradní místnosti. Na muzeum byl použit echo efekt zdůrazňující velikost. Scény na procházce po Praze, trhu či louce se natáčely v tzv. plenéru, což je pro nezasvěcené dokonale odhlučněné místo, od jehož stěn se neodráží žádný zvuk. Díky tomu vzniká přesná iluze venkovních prostředí. Detailně se pracovalo i s ruchy – za všechny jmenujme koláž města. Různé vzdálenosti od mikrofonů plasticky od sebe oddělily například diváky od bojujících rytířů či kováře v kovárně a Hurvínka schovaného pod kádí. Hurvínek mezi Přemyslovci byl později adaptován i pro jeviště, premiéru měl 16. 9. 1999 pod stejným názvem, posléze se divadelní titul přejmenoval na Hurvínkovu kouzelnou flétnu.


Děvčata a kluci, mámy a tátové, člobrdíci a člobrdinky!
Ještě než se zaposloucháte do pohádkového dobrodružství, které prožili Mánička s Hurvínkem v čase Přemyslovců, rádi bychom vám řekli pár vět. I když to jejich dobrodružství nezačíná slovy "bylo - nebylo", přece jen v něm najdeme princeznu a krále, kteří tehdy opravdu žili, a hrad na kopci a taky město pod ním, které už tenkrát opravdu stálo. Tím králem byl Přemysl Otakar I. a princeznou jeho dcera Anežka. A tím hradem byl Pražský hrad a jak se jmenovalo to město, ví každý. Byla to Praha. Taková, jakou byste ji našli v roce 1219. Že je to hrozně dávno a že dnes už vypadá Praha docela jinak? To máte pravdu, ale ten slavný Pražský hrad stojí na kopci i dnes a dokonce se můžete vypravit i do kláštera, který dala vystavět právě princezna Anežka. Říkáme mu Anežský a má dokonce i svou adresu - U milosrdných 17, Praha - Staré Město.
Mánička s Hurvínkem totiž vklouzli zadními vrátky do opravdového 13. století a na vlastní kůži okusili, jak se v něm žilo našim praprapradědečkům a praprapra babičkám. Co naše dva zvědavé hrdiny potkalo, to se dozvíte za chvilku. My vám jen prozradíme, že se jim ten výlet tak zalíbil, že už teď vymýšlejí, jak by se podívali i do století jiných. Do dob, kdy seděli na českém trůnu Lucemburkové a kdy tu vládl rod Habsburků. Koho by taky nelákalo mrknout se, jak to u nás vypadalo za moudrého císaře a krále Karla IV. nebo za Rudolfa II., kdy prý chodil po Praze Golem, a na hrade proměňovali alchymisté rtuť ve zlato!
Jménem Hurvínka a Máničky vám tedy přejeme hezké poslouchání a prosíme vás, držte jim palce! I když zažijí fůru legrace, budou to palcůdržení párkrát potřebovat.
P.S. A aby nepřišel zkrátka ani dějepis, přidejme pár letopočtů. Přemyslovcům patřil český trůn snad už od roku 872 do roku 1306. Král Přemysl Otakar I. usedl na trůn. hned dvakrát. Vládl v letech 1192 - 1193 a pak 1197 - 1230. Princezna Anežka Žila v letech 1211-1282.
A ještě jedno datum přidejme! Nedivte se, že se na královském dvoře tolik divili Mániččiným brejličkám! V Evropě se první, brýle objevily až na samém konci 13, století...

(přebal CD)