Další fotky:
Originál
Jak Hurvínek potkal Mozarta
vydavatel:
Supraphon
natočeno:
16. - 17.3.2002
vydáno:
9.10.2002
poznámky:
Natočeno ve studiu B Českého rozhlasu v Praze-Karlíně.
interpret S+H:
Martin Klásek
Identifikátory:
EAN/čárový kód:
99925539245 (MC)
99925539221 (CD)
Objednací číslo:
SU 5392-4, SU 5392-2
Nosič:
MC, CD
Délka:
74:16
Poznámky k vydání:
Poznámky k vydání:
V 6. díle cyklu Hurvínek v českých dějinách se Hurvínek s Máničkou se setkávají se skladatelem W. A. Mozartem, zpěvačkou Josefínou Duškovou, císařem a dalšími skutečnými dobovými postavami těsně před pražskou premiérou Mozartovy opery Don Giovanni.

Obsazení:
Spejbl a Hurvínek - Martin Klásek
Mánička a paní Kateřina - Helena Štáchová
Mozart - Fili Blažek
Císař Josef II. - Tomáš Racek
František - Vojtěch Kotek
Bondini, ředitel Nosticova divadla - Petr Pelzer
Tereza Saporitiová - Jana Janěková
Josefína Dušková - Nela Boudová
Spoluautoři:
Text: Helena Štáchová a Pavel Cmíral
Hudba: W. A. Mozart a Jan Vondráček
Na syntezátor hraje: Jan Vondráček
Klavírní improvizace: Vladimír Roubal
Předehru k opeře W. A. Mozarta don Giovanni hraje: Pražský komorní orchestr, řídí Libor Pešek (1982)
Zvuková režie: Ladislav Reich, asistentka Jana Fišerová
Hudební režie: Jan Vondráček
Režie: Olga Walló
Mastering: Martin Kusák
Produkce: Vojtěch Marek
Producent: Jiří Tušl
Ilustrace: © Olga Franzová (2002)
Design: © Magda Lášková (2002)
Průvodní text: © Pavel Cmíral (2002)
Redakce: Magda Lášková
Stopy:
1. V lóži Stavovského divadla 09:57
2. Před divadlem v 21. století 03:00
3. Před divadlem v 18. století 09:09
4. Hurvínek a Mánička potkají Mozarta 08:46
5. U ředitele Bondiniho 04:13
6. Cestou k Bertramce 06:11
7. V krčmě 05:17
8. Na Bertramce 09:27
9. Mozart píše předehru 13:11
10. Zpět v divadelní lóži 05:06

Celková délka CD 74:16
Popis děje:
Další, v pořadí už šesté pokračování řady Hurvínek v českých dějinách, zavádí posluchače do doby panování císaře Josefa II. Hurvínek s Máničkou se setkávají s obdivovaným skladatelem Wolfgangem Amádeem Mozartem, zpěvačkou Josefínou Duškovou, císařem a dalšími skutečnými dobovými postavami těsně před pražskou premiérou Mozartovy opery Don Giovanni, aby spolu s nimi prožili malé dobrodružství a spořádaně se pak vrátili do lóže Stavovského divadla za panem Spejblem a paní Kateřinou.

V březnu 2002 se šesté části ujala dabingová a audioknižní režisérka Olga Walló. Zvukařsky jí pomáhali Ladislav Reich a Jana Fišerová. Muziku na syntezátor zkomponoval Jan Vondráček, který k předělům využil motivy Mozartovy hudby, převážně z opery Don Giovanni, o níž příběh pojednával. Mozartovy melodie dále zněly díky klavírním improvizacím Vladimíra Roubala a byly použity i autentické nahrávky Mozartovy hudby.

Paní Kateřina se rozhodla, že zbytek rodinky kulturně vzdělá a zavedla všechny do lóže Stavovského divadla na operu Don Giovanni. Ofrňující se osazenstvo přiměla poslouchat Mániččino předčítání z divadelního programu. Z něho se dozvěděli tradující se legendu o tom, že den před premiérou této opery neměl Mozart ještě složenou předehru a že jej operní pěvkyně Josefina Dušková zamkla na Bertramce dokud dílo nedokončí. Hurvínek se rozhodne, že Mozarta zamknout nenechá, a tak se s Máničkou vydávají před divadlo zapískat jejich čarovnou písničku. V průběhu cestování časem znějí v koláži různé střípky Mozartových děl. Děti se ocitnou před Nosticovým, tedy Stavovským divadlem v 18. století a potkají kluka Františka prodávajícího preclíky (Vojta Kotek). V rozhovoru se k nim připojí cizinec komolící češtinu a chce vědět, kde Mozart bydlí. František mu to poví a když cizinec odejde, běží děti za ním zkontrolovat, zda Mozartovi (Filip Blažek) něco neudělá. Za dveřmi Mozartova pokoje vyslechnou, že cizinec je ve skutečnosti císař Josef II. (Tomáš Racek). Do děje se dále zapojil zuřící ředitel divadla Bondini v podání Petra Pelzera a vzájemně se pošťuchující operní pěvkyně Josefina Dušková (Nela Boudová) a Tereza Saporitiová (Jana Janěková).

Mladé dámy a mladí pánové!

dovolte nám, abychom vás spolu s Hurvínkem a Máničkou pozvali na další výlet do časů minulých -tentokrát přesně do roku 1787. Dokonce vás mů-Země pozvat do jednoho dne s datem 28. října toho roku, protože příběh, který naši hrdinové v Praze prožili, se celý odehrál právě v tomto jediném dni. Je to příběh o velmi slavném skladateli Wolfgangu Amadeu Mozartovi, o císaři Josefu II. a taky o řediteli Nosticova (nyní Stavovského) divadla panu Bondinim a o dvou operních pěvkyních, o Josefíně Duškové a poněkud sebevědomé Tereze Saporitiové. Co Hurvínka s Máničkou v josefínské Praze potkalo, to vám teď neprozradíme - ale povíme vám něco o postavách příběhu, které tehdy opravdu žily. Žily a nosily napudrované paruky a krinolíny.
Začneme -jak jinak - císařem Josefem II. Kdo z vás má doma kazetu nebo cédéčko s názvem Jak Hurvínek vyvdal Marii Terezii, ten už se seznámil s Josefovou maminkou i jeho tatínkem. Byla to právě císařovna Marie Terezie, které jsme s Hurvínkem říkali Rézi - a Štěpán, který se stal císařem a nosil vznešené jméno František I. Štěpán Lotrinský. Císařský dvůr měli ve Vídni, ale vládli i u nás v Čechách. A to proto, že Čechy patřily k habsburské říši a Mafie Terezie pocházela z vládnoucího rodu Habsburků (stejně jako císař Rudolf U., s nímž jsme se setkali v příběhu Císařův Hurvínek a Hurvínkův císař).
Hlavní postavou našeho vyprávění je ale Wolfgang Amadeus Mozart. Byl zázračným dítětem a už od čtyř let hrál na klavír. Jezdil s tatínkem po Evropě, koncertoval - a v šesti letech hrál dokonce císařovně. Které? No samozřejmě naší Marii Terezii. Když vyrostl, hlavu mu zdobil cůpek s černou stužkou - a ta hlava byla plná muziky. Snad ji ani nestačil všechnu zapsat do not. Skládal opery i symfonie, ale i legrační písničky pro kamarády a muziku k tancování. S císařem Josefem U. se znal, císař chodil ve Vídni na premiéry Mozartových oper. O Josefu II. se učíme v dějepise, ale někomu se jeho jméno časem z hlavy vypaří. To Mozart je tisíckrát slavnější. Všude ve světě zní jeho krásná hudba a jestli chodíte do hudebky, určitě jste už aspoň malou skladbičku tohoto velikého Mistra hráli. Jeho Turecký pochod umí snad každý klavírista.
Naši Prahu Mozart, rodák z rakouského Salcburku, miloval a říkával „Moji i Pražané mi rozumějí!". Místa, kde v Praze pobýval, si můžete prohlédnout i dnes. Kousek od Václavského náměstí stojí Stavovské divadlo, tehdy Nosticovo, a když se postavíte zády k němu a dohlédnete až na konec Rytířské ulice, uvidíte dům, v němž Mozart bydlel a kam za ním Hurvínek s Máničkou běželi. Na Smíchově zase najdete vilu Bertramku, která patřila Josefíně Duškové, slavné pěvkyni a Mozartově nejlepší přítelkyni. V Bertramce je Mozartovo muzeum a když se tam vypravíte, ukážou vám i klavír (spinet), na kterém Mozart hrával. A zbývají nám ředitel Bondini a Tereza Saporitiová. Oba byli Italové a protože Italové mají na operu talent, už tehdy hráli a zpívali ve všech evropských divadlech. Tak - a teď už můžeme otevřít dveře lóže Stavovského divadla, kde má za chvíli začít představení Mozartovy opery Don Giovanni (říkáme jí také Don Juan). 29. října 1787 měla v Praze světovou premiéru, bývá nazývána „operou oper" -a paní Kateřina se rozhodla, že Mánička, Hurvínek i pan Spejbl musí ten skvost vidět. Takže v lóži potkáme všechny čtyři, ale vy, kteří znáte naše (a Hurvínkovy) příběhy z české historie, víte, že Hurvínek s Máničkou v lóži dlouho nevydrží. Stačí přece zapískat písničku a dějí se věci nevídané. Tak šije s nimi hezky užijte! Začíná příběh., který se napůl stal a napůl nestal - ale tak už to u příběhů bývá.

Pavel Cmíral