Aktuality

Dne 16. srpna 1930, tedy přesně před 96 lety, se v Nýřanech odehrála událost, která se zapsala nejen do historie města, ale také do dějin českého loutkového divadla. V místním hostinci U Langů vystoupil Josef Skupa se svým nově profesionalizovaným souborem. Právě zde začala profesionální etapa divadla, které později proslavilo Spejbla a Hurvínka po celém Československu i za jeho hranicemi. Josef Skupa nebyl v roce 1930 žádným začátečníkem. Narodil se roku 1892 ve Strakonicích, ale jeho umělecké jméno bylo neodmyslitelně spojeno s Plzní. Už od roku 1913 působil v Loutkovém divadle Feriálních osad a postupně se stal jednou z nejvýraznějších osobností českého loutkářství.
Po letech úspěšného amatérského působení se Skupa rozhodl udělat odvážný krok – vytvořit vlastní profesionální loutkové divadlo. V roce 1930 proto vzniklo Plzeňské divadélko Spejbla a Hurvínka, zájezdový profesionální soubor se stálým sídlem v Plzni. První profesionální sezóna byla zahájena právě 16. srpna 1930 v Nýřanech. Podle dochovaných pramenů šlo o pokusné představení. Jeho program tvořila hra Veselé příhody loutek, určená dětem, a pořad pro dospělé Co loutky dovedou.
Dnešnímu divákovi může připadat téměř neuvěřitelné, že významný mezník českého divadelnictví se odehrál v hostinci. Pro tehdejší loutkářství však byly podobné prostory zcela přirozené. Hostinec U Langů měl v Nýřanech významné postavení. Své zázemí zde po dlouhá léta měla také místní tělocvičná jednota Sokol, která v hostinci provozovala nejen tělocvičnou, ale i kulturní činnost. Městské prameny uvádějí, že šlo o hostinec v budově čp. 312. Ta je dnes známá jako někdejší U Langů / U Patů na dnešní Benešově třídě. Nýřany tak v létě roku 1930 poskytly prostor umělci, který měl před sebou mimořádnou budoucnost.
Dnes už si jen těžko představíme atmosféru večera 16. srpna 1930. V obyčejném nýřanském hostinci se tehdy sešli diváci, možná netušící, že sledují začátek nové kapitoly českého loutkářství. Na malém jevišti se objevily dřevěné postavičky, které měly během následujících desetiletí procestovat republiku i svět. A přestože hlavní sláva Josefa Skupy teprve měla přijít, Nýřany zůstávají důležitým místem jeho příběhu.
Pro Nýřany je to pozoruhodná připomínka: jejich historie není tvořena jen průmyslem, hornictvím, spolkovým životem a každodenními osudy obyvatel. Na okamžik se zde setkala také s velkým příběhem české kultury – s příběhem muže, který dal českému loutkovému divadlu Spejbla a Hurvínka a jehož jméno se stalo synonymem moderního českého loutkářství. 16. srpen 1930 proto stojí za připomenutí nejen jako datum z minulosti, ale jako den, kdy z Nýřan vyrazil na svou dlouhou profesionální cestu Josef Skupa – loutkář, herec, režisér, výtvarník a především člověk, který dokázal dát dřevěným postavičkám lidský hlas a nezaměnitelný humor.

Hurvínek letos oslavil sto let, ale rozhodně nepatří do muzea. Jak se Divadlu Spejbla a Hurvínka daří zůstávat relevantní i pro dnešní děti, hospodařit s desítkami milionů korun a předávat svou značku napříč generacemi? Nejen o tom Forbes mluvil s Denisou a Mikim Kirschnerovými.
Když se řekne Spejbl a Hurvínek, většině Čechů se vybaví večerníčky, dětský smích nebo školní výlet do divadla. Málokdo ale tuší, že právě loutky několikrát zásadně změnily osudy lidí, kteří s nimi spojili svůj život.
Josef Skupa, duchovní otec obou postaviček, během první světové války narukoval, ale díky tomu, že hrál s maňásky pro důstojníky, se nedostal na frontu. Když mu navíc jeden z kuchařů opařil nohu, jeho věrní „diváci“ zařídili převelení do zázemí v Plzni.
Právě tam se později dostal nejen ke spolupráci s Městským divadlem, ale především s Loutkovým divadlem Feriálních osad, kde se začal naplno věnovat loutkám. „Dá se říct, že mu tenkrát zachránily život,“ vypráví ředitelka divadla Denisa Kirschnerová.
Sám dramaturg divadla v tom vidí až mystický rozměr. „Já je mám doopravdy trochu začarované. U lidí, kteří se na ně nějak navážou, se často opakují podobné životní příběhy,“ říká Miki Kirschner.
Ostatně ani vztah rodiny Kirschnerových k loutkám nebyl od začátku idylický. Otec Denisy Kirschnerové, legendární interpret Miloš Kirschner, se loutkovému divadlu v mládí spíše bránil.
Jeho otec ho nutil chodit na zkoušky loutkové scény na Korábě pod pohrůžkou, že pokud nepřijde, nemusí se vracet domů. Miloš Kirschner tak nejednou přespal v parku.
Později se jeho životní osud znovu protnul s loutkami. Kvůli aktivitám kolem protirežimního časopisu strávil několik měsíců ve vězení, byl vyloučen ze studií práv a základní vojenskou službu absolvoval u Pomocných technických praporů.
Když se poté ucházel o angažmá, Josef Skupa si navzdory odporu úřadů prosadil jeho přijetí do souboru. Divadlo mu tak otevřelo cestu k profesi, které nakonec zasvětil celý život.

Valdštejnská zahrada Senátu se v sobotu 5. září 2026 promění v malou Plzeň. Den Plzně připomene stoleté jubileum loutky Hurvínek a nabídne rodinný program s výstavami, tvůrčími dílnami a divadelními vystoupeními. Součástí budou ukázky řemesel a stánky s regionálními potravinami, vstup bude zdarma. Akce pod záštitou Lumíra Aschenbrennera má v Praze zdůraznit bohaté loutkářské tradice Plzeňska.
Letošní ročník se ponese ve znamení významného výročí – 100 let od prvního vystoupení legendární loutky Hurvínka. Ta se poprvé objevila na scéně plzeňského Loutkového divadla Feriálních osad v roce 1926. Návštěvníci se mohou těšit na celodenní kulturní program, výstavu, tvůrčí dílny i speciální Hurvínkovu stezku věnovanou historii slavné plzeňské loutkové postavy.
Dopolední program zahájí Divadlo Spejbla a Hurvínka. Následovat bude vystoupení dětského folklorního souboru Mladinka, inscenace Divadla Alfa Pan Kašpar a jeho povedená rodinka nebo vystoupení činohry Divadla Josefa Kajetána Tyla s programem S.K.U.P.A. v Senátu aneb Senátní Koncert Utvářející Příjemnou Atmosféru představí kabaretně laděné písničky Jana Matáska z plzeňské inscenace Milana Šotka věnované Josefu Skupovi. Účinkovat bude soubor činohry Divadla Josefa Kajetána Tyla.

Letos slaví 100. narozeniny, přestože je pořád kluk. Hurvínek toho společně s taťuldou Spejblem prožili už hodně. Tyhle slavné loutkové postavičky procestovaly celý svět a skončily dokonce i v trezoru gestapa. Současnou ředitelkou jejich divadla v pražských Dejvicích je od roku 2017 Denisa Kirschnerová (51), dcera Miloše Kirschnera (+69) a Heleny Štáchové (+72), kteří vedli divadlo před ní. Co prozradila o historii a současnosti tohoto ojedinělého divadla?
Začátek všeho se odehrál na scéně Loutkového divadla feriálních osad v Plzni. To vzniklo jako charitativní projekt na podporu letních prázdninových pobytů pro chudé děti. Divadlo časem oslovilo ke spolupráci Josefa Skupu (+64), protože postrádalo výtvarníka. Ten zde zúročil jak svůj výtvarný, tak komediantský talent. „V roce 1919 oslovil Skupa řezbáře Karla Noska, neboť toužil po moderní loutce, která by mohla reagovat na aktuální témata. Na podzim roku 1920 se tak narodil Spejbl. Jako typ byl historicky i sociálně nezařaditelný. Skupa tak měl konečně loutkového hrdinu, se kterým mohl nakládat podle svých představ. Spejbl se stal brzy velmi oblíbeným. Nejdřív vystupoval v přídavcích jako takový popleta, který se houpal na hrazdě, po scéně ho honil pes a Kašpárek to vše ironicky komentoval. Spejbl byl ale tenkrát rovněž pěkný požitkář, běhal za ženskýma a trochu i holdoval alkoholu. Byla to taková sbírka různých lidských nešvarů. Někdy byl dokonce i sprostý, takže se zpočátku v dětských představeních příliš neuplatňoval,“ popisuje první roky Spejblova života Denisa Kirschnerová.
Další detaily o vzniku jmen loutek, podrobnosti o zrodu Máničky či informace o divadelních plánech si můžete přečíst v článku redaktora Petra Podroužka, který nám jej ochotně poskytl. Dodejme, že článek vyšel minulý týden v tištěném vydání magazínu Aha! pro ženy č. 31/2026.

Hurvínek slaví neuvěřitelné 100. narozeniny. Legendární loutka se při té příležitosti objevila na zlatých mincích, které se obratem vyprodaly, ale tím oslava nekončí. Česká mincovna pro fanoušky dřevěného rošťáka připravila ještě sady oběžných mincí. Prodej kolekcí, ve kterých najdete šestici českých kovových platidel s vyraženým letopočtem 2026 a kolorovaný pamětní žeton, bude zahájen na veletrhu Sběratel, který se uskuteční ve dnech 4. – 5. září 2026 v areálu PVA Expo Praha v Letňanech. Emisní náklad čítá pouhé 2000 sad.
Hurvínek přijde tuto numismatickou novinku osobně představit spolu se svým taťuldou, panem Spejblem. V pátek 4. září ve 13:00 je najdete na pódiu před stánkem České pošty a následně se s nimi budete moci setkat na stánku České mincovny. Tam zakoupíte nejen sadu mincí, ale také speciální poštovní známky, které vznikly ve spolupráci České mincovny, České pošty a Divadla Spejbla a Hurvínka. Sešitek, který obsahuje osm známek, vychází v počtu 1000 kusů – z toho 300 kusů podepíše sám oslavenec.